Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1552/2011

U S N E S E N Í

Dipl. Ing. F. L.,

proti žalované

Ing.

I. M.,

zastoupené Mgr. Tiborem Stanem, advokátem se sídlem Tábor, Ústecká 704, o zaplacení 1,240.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích-pobočky v Táboře ze dne 25. ledna 2011, č. j. -303, takto:

I. Dovolání se

odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Tibora Stana, advokáta se sídlem Tábor, Ústecká 704.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích-pobočky v Táboře ze dne 25. ledna 2011, č. j. -303, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Táboře ze dne 17. září 2010, č. j. -265, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení 1,240.000,- Kč se specifikovaným příslušenstvím, není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ).

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Námitku, že odvolací soud zatížil řízení vadou, neboť rozhodnutí soudu prvního stupně přezkoumal i z jiných důvodů, než byly v odvolání uplatněny, lze podřadit pouze dovolacímu důvodu uvedenému v a je v daném případě bezcenná (nelze k ní přihlížet).

V rámci přípustného dovolacího důvodu podle předložil žalobce k dovolacímu přezkumu posouzení, „kde je hranice mezi změnou žaloby spočívající ve změně vylíčení rozhodných skutečností a změnou právní kvalifikace žaloby“. Je přesvědčen o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí právě pro řešení zmíněné právní otázky, neboť pokud by odvolací soud došel ke správnému závěru, že podání ze dne 4. 11. 2009 není „ve vztahu k částce 1,240.000,- Kč“ změnou žaloby, nýbrž pouhou změnou právní kvalifikace uplatněného nároku (žalobce původně požadoval tuto částku z titulu vydání plnění z bezdůvodného obohacení a posléze z titulu vrácení daru), musel by žalobě vyhovět. K promlčení práva na vrácení daru totiž nemohlo dojít, neboť bylo uplatněno již žalobou ze dne 7. 6. 2006. Žalobce připomíná, že „ustálená judikatura připouští, že výzva k vrácení daru může být uplatněna i v samotné žalobě“.

Řešení otázky, zda podáním žalobce ze 4. 11. 2009 došlo ke změně žaloby či nikoli, nemůže činit rozhodnutí odvolacího soudu zásadně právně významným, neboť je pro právní posouzení dané věci nevýznamné. Odvolací soud založil své rozhodnutí na závěru, že právo žalobce na vrácení finanční částky, kterou žalované daroval na pořízení bytu, je promlčeno. Vyšel přitom ze zjištění, že žalobce vyzval žalovanou k vrácení tohoto finančního daru poprvé až podáním ze 4. 11. 2009, neboť ani žaloba podaná u soudu 7. 6. 2006, ani dopisy z 29. 10. 2004 a 10. 12. 2004, které právní zástupce žalobce žalované zaslal, neobsahují jednostranný právní úkon žalobce vyzývající žalovanou k vrácení darovaného finančního obnosu (posouzení, zda žaloba a korespondence žalobce obsahovaly výslovný projev vůle žalobce domáhat se vrácení daru adresovaný žalované, tedy otázka, co bylo obsahem těchto listin, je otázkou skutkovou, nikoli právní - srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu z 21. 10. 1999, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 73/2000 a ze dne 31. 10. 2001, sp zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 46/2002). Z tvrzení samotného žalobce vzal přitom odvolací soud za prokázané, že závadného chování (hrubého porušení dobrých mravů), pro které žádá vrácení daru, se vůči němu žalovaná dopustila již před 7. říjnem 2004. Tato skutková zjištění žalobce v dovolání nezpochybnil, a s přihlédnutím k tomu, že přípustnost dovolání lze v posuzovaném případě zvažovat pouze v intencích ustanovení , ani úspěšně zpochybnit nemohl. Lze proto sice přisvědčit žalobci, že ustálená judikatura Nejvyššího soudu připouští, že jednostranný právní úkon, jímž dárce vyzývá obdarovaného k vrácení daru, nemusí předcházet žalobě o vrácení daru, resp. může být obsažen přímo v této žalobě, nicméně žalobce zcela přehlíží skutečnost, že jeho žaloba z 5. 6. 2006 došlá Okresnímu soudu v Táboře dne 7. 6. 2006 takový právní úkon neobsahuje.

Podle § 630 obč. zák. se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Předpokladem pro vrácení daru je jednak kvalifikované chování obdarovaného vůči dárci (nebo členům jeho rodiny) a jednak jednostranný právní úkon, jímž dárce vyzve obdarovaného k vrácení daru (tj. výzva dárce k vrácení daru adresovaná obdarovanému).

Podle § 100 odst. 2 věty první obč. zák. se promlčují všechna majetková práva s výjimkou práva vlastnického. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

Obstojí-li skutkové závěry, z nichž v dané věci odvolací soud vycházel (tedy že žalovaná se měla dopustit vůči žalobci závadného chování již v roce 2004 a že žalobce jí poprvé vyzval k vrácení finančního daru v roce 2009), musí nutně obstát i jeho právní závěr, že právo žalobce na vrácení daru je promlčeno, a je přitom irelevantní, zda podáním ze dne 4. 11. 2009 žalobce změnil žalobu podanou u soudu dne 7. 6. 2006 či nikoli.

Lze uzavřít, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; dovolací soud je proto podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a Žalobci, jehož dovolání bylo odmítnuto, uložil dovolací soud povinnost zaplatit žalované náklady vynaložené v souvislosti s vyjádřením k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 10.000,- Kč ( , ve spojení s a , ve znění pozdějších předpisů), z paušální náhrady hotových výdajů v částce 300,- Kč ( a 3 , ve znění pozdějších předpisů) s připočtením částky 2.060,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z těchto částek odvést podle ( , ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 16. listopadu 2011

JUDr. Ivana Zlatohlávková, v. r.

předsedkyně senátu