Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2417/2009

U S N E S E N Í

J. Š.

Kooperativa, pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group

, IČO: 47116617, se sídlem v Praze 1, Templová 747, zastoupená JUDr. Jiřím Macourkem, advokátem se sídlem v Brně, Moravské nám. 3, o zaplacení 31.000.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. června 2008, č.j. -140, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 17. října 2007, č.j. -105, zamítl žalobu na zaplacení částky 31.000.000,- Kč, které se žalobkyně domáhala na pojistném plnění za pojistnou událost, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud vyšel ze zjištění, že účastníci uzavřeli dne 5. 6. 2002 pojistnou smlouvu na pojištění restaurace „Slovácká búda“ m.j. i pro případ požáru s počátkem pojištění téhož dne. Pojistnou smlouvu za žalobkyni podepsal její manžel, aniž by v době podpisu pojistné smlouvy měla zástupkyně žalovaného k dispozici plnou moc se zmocněním manžela žalobkyně jednat jako její zástupce, a ani z textu smlouvy nevyplývalo, že smlouvu uzavírá zástupce žalobkyně. Pojistné za prvé pojistné období žalobkyně zaplatila 12. 9. 2002. Dne 10. 12. 2002 došlo k požáru a zničení uvedené nemovitosti, jejímž byla žalobkyně spoluvlastníkem. Soud dospěl k závěru, že vzhledem k ustanovení §§ 31 a 32 obč. zák. je pojistná smlouva neplatná a nadto pojištění dle ustanovení § 801 obč. zák. zaniklo z důvodu, že pojistné, jež je splatné prvního dne pojistného období, nebylo zaplaceno za první pojistné období ve lhůtě 3 měsíců od splatnosti.

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. června 2008, č.j. -140, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud na základě listinných důkazů dovodil, že písemná plná moc žalobkyně pro jejího manžela byla před podpisem pojistné smlouvy předána zástupkyni pojišťovny, v ostatním vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a ztotožnil se s jeho závěrem, že pojistná smlouva je neplatná. S poukazem na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. uvedl, že uzavírá-li smlouvu za některou ze stran zástupce na základě plné moci, musí být ze smlouvy patrno, že tak činí jako zástupce, což v daném případě ze smlouvy nevyplývá. Avšak i pokud by smlouva byla uzavřena platně, ještě před vznikem pojistné události došlo k jejímu zániku pro nezaplacení pojistného v zákonné tříměsíční lhůtě stanovené v § 801 obč. zák. ve znění tehdy účinném. Vzhledem k tomu, že pojištění zaniklo ze zákona ke dni 5. 9. 2002, v době pojistné události nebyl mezi účastníky pojistněprávní vztah.

Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení a uplatňuje dovolací důvody dle , odst. 3 , tj. že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Namítá, že právní závěr o neplatnosti pojistné smlouvy je uveden velmi obecně a nekonkrétně, a je tak nepřezkoumatelný, a dovozuje, že z pojistné smlouvy ve spojení s plnou mocí vyplývá jednoznačná identifikace zmocnitele a zmocněnce s pověřením podepsat pojistnou smlouvu, přičemž ze žádného obecně závazného právního předpisu neplyne povinnost uvádět osobu zmocněnce do textu právního úkonu. Nesprávným právním názorem v tomto směru je dán zásadní právní význam napadeného rozhodnutí. Názor soudů o zániku pojištění pak nereflektuje zjištěný skutkový stav, neboť bylo sjednáno, že pojistné bude placeno na základě výzvy pojišťovny a zaslání poštovní poukázky, a k tomu byly předloženy důkazy. Žalovaná svou povinnost začala plnit až v souvislosti s druhou splátkou, žalobkyně proto první platbu uhradila bankovním převodem dne 12. 9. 2002, což se stalo za doby existence pojištění. O trvání pojistné smlouvy svědčí chování žalované i poté, co došlo k pojistné události. Dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaná se ve vyjádření k dovolání ztotožnila se závěry soudů obou stupňů s tím, že odvolací soud při svém rozhodnutí o neplatnosti smlouvy vycházel z judikatury vyšších soudů a neodchýlil se od ní, nejde proto o otázku zásadního právního významu, a pokud jde o zánik pojištění, dovolatelka soudům vytýká, že nesprávně vyhodnotily provedené důkazy. Její tvrzení, že měla platit na výzvu žalované, nemá v provedených důkazech oporu, nevyplývá z pojistné smlouvy a bylo uplatněno až v rámci odvolacího řízení. Navrhla odmítnutí dovolání pro nepřípustnost.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení oprávněnou osobou - účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem ve smyslu , rozhodl o dovolání podle dosavadních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. 7. 2009 – srov. bod 12 čl. II ) vzhledem k tomu, že dovoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 18. června 2008.

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ). Přípustnost dovolání v dané věci se řídí podle a přípustnost je dána jen pro řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání nezakládají) a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu. Především je třeba říci, že uplatněný dovolací důvod podle , tedy že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, nezakládá přípustnost dovolání. Jestliže dovolatelka nesouhlasí s tím, jak soudy obou stupňů na základě provedených důkazů zjistily skutkový stav věci, namítá nesprávné skutkové zjištění o sjednané splatnosti pojistného a soudům vytýká, že pominuly některé skutečnosti, jež byly v řízení prokazovány, napadá rozsudek odvolacího soudu v otázce skutkových zjištění. Její výhrady ke splatnosti pojistného ( , obč. zák. ve znění tehdy účinném) směřují do skutkových a nikoliv právních závěrů soudů obou stupňů. Se závěrem odvolacího soudu nesouhlasí nikoliv proto, že by se odvolací soud měl dopustit omylu při právním posouzení věci, nýbrž proto, že aplikoval právo na skutkový závěr o splatnosti pojistného, s nímž dovolatelka nesouhlasí. Rozhodnutí odvolacího soudu napadá tedy nikoliv z hlediska aplikace práva, nýbrž z hlediska zjištěného skutkového stavu. Námitka neúplně a nesprávně zjištěného skutkového stavu věci či pochybení soudu při hodnocení důkazů, jež je dovolacím důvodem podle , přípustnost dovolání podle nezakládá (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu uveřejněný pod číslem 8/1994 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Skutkový základ věci tak, jak byl vytvořen v důkazním řízení před soudem prvního stupně nebo před soudem odvolacím, nemůže být v rámci dovolacího řízení rozšiřován nebo jinak měněn. Ani právní otázka platnosti uzavřené pojistné smlouvy nezakládá přípustnost dovolání podle Závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu je po právní stránce zásadního významu, je totiž podmíněn nejen tím, že uvedené rozhodnutí je zásadního významu z hlediska svého obecného dopadu do poměru sporů jiných (obdobných), nýbrž i tím, že dotčené právní posouzení věci je - především - významné pro věc samu. Tento předpoklad však nesplňuje situace, kdy rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na více důvodech, z nichž každý sám o sobě vede k zamítnutí žaloby, neboť dovolání není věcně projednatelné, jestliže věcnému přezkumu právní otázky brání nesplnění podmínky zásadního právního významu ve smyslu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. srpna 2004, sp. zn. , usnesení ze dne 27. května 1999, sp.zn. uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení ze dne 30. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2002, pod číslem 54).Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně založil své rozhodnutí jednak na závěru, že uplatněný nárok není důvodný, neboť nedošlo k platnému uzavření pojistné smlouvy, a jednak na závěru, že i v případě platné pojistné smlouvy pojistný vztah mezi účastníky v době pojistné události již neexistoval z důvodu nezaplacení pojistného v zákonem stanovené lhůtě. Své rozhodnutí o nedůvodnosti uplatněného nároku soud tedy založil současně na dvou na sobě nezávislých důvodech, z nichž každý sám o sobě vede k zamítnutí žaloby. Věcný přezkum otázky platnosti či neplatnosti pojistné smlouvy se tedy v poměrech dovolatelky nemůže projevit, neboť její postavení vůči druhé straně sporu zůstane nezměněno, a za tohoto stavu výsledek sporu ovlivnit nemůže. Za situace, že obstojí závěr, že pojistný vztah mezi účastníky zanikl ještě před pojistnou událostí pro nezaplacení pojistného v zákonné tříměsíční lhůtě, je otázka platného uzavření pojistné smlouvy bezpředmětná.

Ze shora uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení a že dovolání proti němu podle není přípustné.Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), odmítl ( , ).Žalované v dovolacím řízení vznikly sice náklady za odměnu advokáta za sepis vyjádření k dovolání, avšak vzhledem k tomu, že písemné vyjádření obsahuje stanovisko především ke skutkovým a právním otázkám rozsudku odvolacího soudu, které v dovolacím řízení nebyly řešeny z důvodu, že dovolání je nepřípustné, nelze za této situace náklad vynaložený na takový úkon považovat za náklad na účelné bránění práva, a dovolací soud proto podle , věty první, a , věty první rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. října 2011

JUDr. Marta Škárová, v. r. předsedkyně senátu