Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3434/2010

U S N E S E N Í

Komerční banky, a.s.

Mgr. M. S.

, pro 181.119,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2010, č. j. -45, takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2010, č. j. -45, a usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 2. 11. 2009, č. j. -34,

se ruší

a věc

se vrací

okresnímu soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 2. 11. 2009, č. j. -34, kterým okresní soud zamítl návrh povinného na zastavení exekuce, a zároveň uložil povinnému zaplatit oprávněné na náhradě nákladů odvolacího řízení 2 760,- Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci usnesení. Uzavřel, že úsudek o tom, zda výtěžek, kterého bude exekucí dosaženo, postačí či nepostačí ke krytí nákladů exekuce, může soud učinit teprve poté, co nabude jistoty, které věci exekuci nepodléhají, neboť teprve výtěžek z ostatních věcí (výkonu rozhodnutí podléhajících) může zvažovat při postupu podle , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř“. Soud totiž nemůže o návrhu podle tohoto ustanovení rozhodnout dříve, než rozhodnutím o návrhu podle bylo napevno postaveno, z výtěžku kterých věcí mohou být náklady výkonu rozhodnutí kryty, nejsou-li ovšem splněny podmínky pro zastavení výkonu rozhodnutí podle již dříve bez ohledu na to, zda některé věci budou či nebudou z výkonu rozhodnutí vyloučeny (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 8. 2000, č. j. ). Prohlášení povinného, že nevlastní žádný majetek, nemůže v žádném případě dostačovat jako skutečnost nutná pro postup podle

Povinný v dovolání namítá, že ustanovení a mají kogentní povahu, a proto, jsou-li splněny podmínky dané v , je soud povinen exekuci zastavit. Uvedl, že Okresní soud v Kladně měl k dispozici informaci o tom, jaké věci u povinného nepodléhají exekuci, sám totiž rozhodoval o vyloučení nemovitostí manželky z exekuce v exekuční věci vedené pod sp. zn. . Stejně tak rozhodoval soudní exekutor o vyloučení movitých věcí usnesením č. j. 3 EX 1268/08-25. Navrhl proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Oprávněná ve vyjádření k dovolání uvedla, že nelze rozhodovat o zastavení exekuce ihned po prvotním zjištění, že povinný žádný majetek nemá, že je nutné vyvinout větší úsilí ke zjištění, zda nějaký majetek má, či vyčkat, zda se jedná o trvalejší stav. Teprve pak je možné o návrhu rozhodnout. Navrhla proto, aby dovolací soud dovolání povinného zamítl.

Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz Část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12.

Dovolání je přípustné ( , odst. 3, a odst. 2 ), neboť odvolací soud v projednávané věci posoudil otázku zastavení exekuce podle v rozporu s dosavadní judikatorní praxí, a z téhož důvodu je dovolání i důvodné, jelikož napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ).

Je-li dovolání přípustné, je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti ( věta druhá ) i k vadám podle ustanovení , odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 (tzv. zmatečnosti), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení ( věta první ). Takové vady však dovolatel nenamítá a nevyplývají ani z obsahu spisu. Předmětem dovolacího přezkumu v souzené věci, jak jej dovolatel obsahově vymezil ( ), je tedy závěr odvolacího soudu, že důvod k zastavení exekuce podle není dán.

Právní posouzení je ve smyslu nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků).

Podle výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů.

Podle , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení .

Podle ve znění

účinném do 31. 10. 2009

exekutor nerozhoduje o zastavení exekuce podle ustanovení o zastavení výkonu rozhodnutí ( a 269 ).

Zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce) směřuje především na případy, kdy byl nařízen výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí, popř. věcí nemovitých nebo podniku (srov. např. Drápal, L., Bureš, J., a kol. II. až 376. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck. 2009, 2241 s.). V případě exekuce přichází v úvahu její zastavení podle citovaného ustanovení především tehdy, zvolil-li soudní exekutor provedení exekuce prodejem movitých věcí, nemovitostí nebo podniku. V exekučním řízení úkony směřující ke zjištění majetku povinného provádí pověřený exekutor. Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 11. 2. 2009, sp. zn. , uvedl, že v případě nedostačujícího majetku exekutor podá soudu podnět k zastavení exekuce a uvede v něm, jaké úkony ke zjištění majetku provedl a s jakým výsledkem, případně z čeho dovodil hodnotu zjištěného majetku. V usnesení ze dne 26. 3. 2008, sp. zn. , dále Nejvyšší soud uvedl, že v případě, že by povinný podal řádný návrh na zastavení exekuce podle , soud by se takovým návrhem zabývat musel, a v takovém případě pak soud vyžádá od exekutora zprávu o tom, jaký majetek povinného zjistil, popřípadě jaká je jeho hodnota, a jaké jsou náklady exekuce, a jeho stanovisko k návrhu na zastavení exekuce. Na základě vyjádření exekutora pak posoudí, zda důvod k zastavení exekuce podle je dán (srov. rovněž usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. ). Tyto závěry nejsou ani v rozporu se zmiňovaným usnesením Nejvyššího soudu ze dne 11. 8. 2000, sp. zn. .

Dospěl-li odvolací soud k závěru, že důvod k zastavení exekuce podle není dán, aniž by si vyžádal zprávu o majetku povinného od soudního exekutora (ve zprávě ze dne 15. 10. 2009 exekutor pouze sděluje, že se zastavením exekuce nesouhlasí – č. l. 31), a zohlednil tak specifické rysy exekučního řízení, je jeho právní posouzení neúplné, a tudíž i nesprávné.

Nejvyšší soud proto napadené rozhodnutí zrušil. Jelikož důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i pro rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i jeho rozhodnutí a věc mu vrátil k dalšímu řízení ( , část věty za středníkem, odst. 3, věta druhá, ).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud i pro soud prvního stupně závazný ( odst. l, část věty první za středníkem ).

V novém rozhodnutí soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení předchozího, tedy i dovolacího ( odst. l, věta druhá ), popřípadě bude o náhradě nákladů rozhodováno ve zvláštním režimu ( a násl. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. října 2011

JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.

předsedkyně senátu