Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 113/2011

U S N E S E N Í

a/ J. V.

, a

b/ G. V.

, zastoupených JUDr. Petrem Pustinou, advokátem se sídlem v Říčanech, Olivova 116, proti žalovaným

1/ M. K.

a

2/ P. V.

, zastoupeným JUDr. Bedřichem Macourkem, advokátem se sídlem v Berouně, Kostelní 7, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. března 2010, č. j. -153, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaní

jsou povinni

zaplatit společně a nerozdílně žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.060,- Kč k rukám JUDr. Petra Pustiny, advokáta se sídlem v Říčanech, Olivova 116, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Berouně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 8. září 2009, č. j. -111, vyhověl žalobě a uložil žalovaným povinnost vyklidit do patnácti dnů od právní moci rozsudku

„byt o velikosti 1+1 s příslušenstvím sestávajícím se z WC a chodby, v přízemí, situovaný proti vchodu do domu č. p. 692 v B., Talichově údolí, zapsanému u Katastrálního úřadu v Berouně na listu vlastnictví č. 1939 pro obec a katastrální území B.“

(dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“); současně rozhodl o nákladech řízení účastníků.

K odvolání žalovaných Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 23. března 2010, č. j. -153, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, k němuž se žalobci prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřili.

Jelikož rozhodnutí soudu prvního stupně, potvrzené rozsudkem odvolacího soudu, bylo jeho prvním rozhodnutím ve věci, nemůže být dovolání proti citovanému potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu přípustné podle , , ve znění po novele provedené (dále jen „“). Z následujících důvodů není dovolání přípustné ani podle

Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle ; k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle se nepřihlíží (srov. věta za středníkem ).

Právě takový dovolací důvod (tj. nepřípustný dovolací důvod podle ) dovolatelé – s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) – uplatnili (námitkami, jimiž

brojili proti skutkovým zjištěním soudů obou stupňů, resp. proti způsobu hodnocení důkazů, z nichž soudy obou stupňů čerpaly svá skutková zjištění ohledně vedení společné domácnosti druhého žalovaného a jeho otce, jakož i námitkami, že

„notářský zápis…je nutno považovat za věrohodný a nelze souhlasit s tím, že výpověď tohoto svědka J. K. nebyla uznána za věrohodnou“

, že

„je nesporné, že mezi J. V. st. a žalobcem došlo k dohodě o přenechání nemovitosti“

, že

„soud přehlédl, že již před rokem a půl

/jim/

žalobci odebrali jednu místnost“

, a že

„v řízení prokázali řadu plateb, které investovali do nemovitosti žalobců“

).

V tomto směru totiž dovolatelé ve skutečnosti zpochybnili správnost (úplnost) skutkových zjištění soudů obou stupňů a z okolností uváděných v dovolání dovozovali nesprávnost zejména závěru o nenaplnění jednoho z předpokladů pro přechod práva osobního užívání bytu ve smyslu , ve znění účinném do 31. prosince 1991. Je přitom nerozhodné, že v této souvislosti formálně odkázali na dovolací důvod podle , který však nijak obsahově nekonkretizovali. Pro úplnost lze dodat, že přípustnost dovolání pro uplatnění tohoto dovolacího důvodu přichází v tomto případě v úvahu pouze tehdy, vychází-li otázka, zda řízení je či není vadou postiženo, ze střetu odlišných právních názorů na výklad procesního předpisu (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky z 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné pod č. 132 v sešitě č. 7 z roku 2004 časopise Soudní judikatura, a z 23. srpna 2006, sp. zn. , a dále nález Ústavního soudu České republiky z 9. ledna 2008, sp. zn. , či usnesení Ústavního soudu ze 7. března 2006, sp. zn. , z 28. února 2008, sp. zn. , a z 28. července 2010, sp. zn. ).

Dlouhodobě ustálená soudní praxe vychází z názoru, že hodnocení okolností, významných pro aplikaci ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák., nelze považovat za otázku zásadního právního významu s obecným dosahem pro soudní praxi (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 15. března 2001, sp. zn. , uveřejněné pod C 308 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, dále např. usnesení ze dne 18. listopadu 2004, sp. zn. ).

Nad rámec uvedeného dovolací soud dodává, že v ustálené soudní praxi není pochyb ani o tom, že má-li být pro rozpor s dobrými mravy (ve smyslu § 3 odst. 1 obč. zák.) odepřen výkon práva na bezprostřední vyklizení bytu mimo jiné tak, že vyklizení bude podmíněno zajištěním bytové náhrady, musí být přesvědčivě doloženo, že skutková zjištění dovolují závěr, že výkon práva žalobce v rozporu s dobrými mravy skutečně je. Takový závěr musí být odůvodněn jak závažnými důvody na straně toho, kdo má byt vyklidit (např. jeho rodinnými a sociálními poměry, délkou užívání bytu apod.), tak na straně toho, kdo se vyklizení bytu domáhá, tedy doložením, že na něm lze spravedlivě požadovat, aby se ochrana jeho práva takto podmínila a odložila (srov. odůvodnění rozsudku velkého senátu občanskoprávního kolegia ze dne 14. listopadu 2002, sp. zn. , uveřejněného pod č. 59 v sešitě č. 7-8 z roku 2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Při posuzování věci podle § 3 odst. 1 obč. zák. navíc nelze izolovaně zdůrazňovat a vytrhávat z kontextu pouze jednu okolnost a současně opomenout další právně významné okolnosti, zejména také okolnosti na straně vlastníka bytu (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. února 2008, sp. zn. , a ze dne 7. dubna 2009, sp. zn. /ústavní stížnost podanou proti citovanému usnesení Ústavní soud České republiky odmítl usnesením ze dne 3. prosince 2009, sp. zn. ).

V projednávané věci se odvolací soud – jak vyplývá z odůvodnění jeho rozsudku – zabýval otázkou rozporu výkonu práva s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.) a po zohlednění nejen poměrů dovolatelů, nýbrž i okolností prospívajících žalobcům, dovodil, že o takový výkon práva nejde. Za této situace je vyloučeno uvažovat o omezení vlastnického práva žalobců mimo jiné tím, že by vyklizovací povinnost dovolatelů byla podmíněna zajištěním bytové náhrady.

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ani z ustanovení , a proto je podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle věty první, , a a zavázal dovolatele, kteří zavinili, že jejich dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalobcům v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 1.950,- Kč (, ve spojení s , ve spojení s , a , ve znění pozdějších předpisů), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši dvakrát 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 , ve znění pozdějších předpisů), a z částky 510,- Kč představující 20 % DPH ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 18. října 2011

JUDr. Miroslav Ferák, v. r.

předseda senátu