Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2526/2009

- 88

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo a náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud Praha – západ (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 4. 6. 2008, č. j. -52, zamítl žalobu, aby žalovaným byla uložena povinnost vyklidit pozemek, zapsaný na LV pro k.ú. a obec P. u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště P. (dále „předmětný pozemek“, resp. „pozemek“); současně rozhodl o nákladech řízení.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne

21 1. 2009, č. j. -77, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud, vycházeje ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, vzal ve shodě s ním za prokázáno, že dle zápisu v katastru nemovitostí svědčí žalobkyni k předmětnému pozemku vlastnické právo, že dne 27. 5. 2002 uzavřela (v zastoupení starosty J. Z.) se žalovanými smlouvu o nájmu pozemku (dále též „Smlouva“) na dobu 50-ti let za roční nájemné ve výši 100,- Kč a že její záměr Smlouvu uzavřít byl řádně a po zákonem stanovenou dobu zveřejněn. Přisvědčil i jeho závěru, že Smlouva vyhovuje jak obecným požadavkům stanoveným v ustanoveních a a násl. obč. zák., tak i ustanovením 39 odst. 1 , o obecním zřízení, v tehdy platném znění (dále jen „ “). V odůvodnění svého rozsudku dále uvedl, že pokud žalobkyně v odvolání zpochybnila smluvní ujednání o výši nájemného (námitkou, že ve srovnání s tržním nájmem ve stejné lokalitě se jeví přinejmenším jako nemravné), jedná se z hlediska tvrzených skutečností o nepřípustnou novotu, ke které nelze v odvolacím řízení přihlížet ( a contrario). Na základě toho rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opřela o ustanovení a uplatnila v něm dovolací důvod podle Vyjadřuje nesouhlas s názorem odvolacího soudu, že vznesená námitka neplatnosti Smlouvy pro rozpor s dobrými mravy je nově tvrzenou skutečností či důkazem ve smyslu ustanovení Uvádí, že takováto námitka není skutkovou okolností, nýbrž právním hodnocením věci, které musí provést soud, nikoli účastník; v této souvislosti poukazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. zn. . Dovozuje, že tvrdila-li v řízení, že Smlouva je absolutně neplatná (byť z jiných důvodů, než je rozpor s dobrými mravy dle obč. zák.), měl se soud 1. stupně, nebo alespoň soud odvolací ex offo zabývat všemi v úvahu přicházejícími důvody absolutní neplatnosti, bez ohledu na to, zda byly v řízení tvrzeny. Protože tak odvolací soud nepostupoval a nezabýval se neplatností Smlouvy z hlediska jejího rozporu s dobrými mravy, spočívá jeho rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci. Navrhla, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Protože napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 21. ledna 2009, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) dovolání projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou (dále opět jen „ ”) – srov. čl. II bodu 12. věty před středníkem , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,

Nejvyšší soud, poté, co shledal, že dovolání bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení ( ), se zabýval jeho přípustností.

Žalobkyně dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu ve věci samé, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, aniž mu předcházelo zrušovací rozhodnutí odvolacího soudu, nejde tedy o přípustnost dovolání podle , b) ; dovolání tak může být přípustné podle jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu ( ).

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení zejména tehdy, řeší-li právní otázku,

která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. ); vyplývá z toho mimo jiné,

že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

V projednávané věci dovolatelka spojuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí s otázkou, zda se ustanovení uplatní i ve vztahu k námitce absolutní neplatnosti Smlouvy pro rozpor s dobrými mravy, vznesené teprve v odvolacím řízení. Právní závěr odvolacího soudu, že důvodem neplatnosti Smlouvy není rozpor se , nebyl dovoláním zpochybněn a dovolací soud z něj proto vychází.

Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 29. 10. 2008, sp.zn. , uveřejněném pod č. 71/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (ústavní stížnost proti tomuto rozhodnutí byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu České republiky ze dne 18. 6. 2009, sp. zn. ), vyjádřil právní názor, že soud sice k absolutní neplatnosti úkonu přihlíží z úřední povinnosti, avšak jen tehdy, jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Není-li konkrétní důvod absolutní neplatnosti v řízení tvrzen a ani jinak nevyjde najevo, není důvod pro to, aby soud po takové okolnosti z vlastní iniciativy pátral a nahrazoval tak ve sporném řízení zákonem předpokládanou aktivitu účastníků. Uvedené oprávnění soudu platí také pro řízení odvolací (srov. ), ovšem s omezením, jež vyplývá ze systému neúplné apelace, na němž je odvolací řízení ve sporném řízení vybudováno. Znamená to, že ani v odvolacím řízení nemůže soud provádět jiné než účastníky navržené důkazy (za podmínek uvedených v ustanovení

) a nenavržené důkazy jen tehdy, je-li pro to podklad v obsahu spisu a ve výsledcích dosavadního řízení. Jinak řečeno, měla-li by potřeba provedení nenavrženého důkazu vyplynout z tvrzení, které účastník uplatňuje v odvolacím řízení v rozporu s ustanovením , nesmí odvolací soud takový důkaz (ani z vlastní iniciativy) provést. K uvedenému právnímu názoru se Nejvyšší soud přihlásil i v rozsudcích ze dne 16. 9. 2009, sp. zn. , a ze dne 31. 5. 2011, sp.zn. , a sdílí

jej i v projednávané věci. S uvedenými závěry není v rozporu ani rozhodnutí sp. zn.

, na něž dovolatelka poukazuje.

Z uvedeného vyplývá, že napadené rozhodnutí je v souladu s judikaturou dovolacího soudu a že dovolání není přípustné ani podle Nejvyšší soud je proto podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věta první, , a o skutečnost, že žalovaným nevznikly (dle obsahu spisu) v dovolacím řízení prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli vůči dovolatelce právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. září 2011

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.

předsedkyně senátu