Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3601/2011-340

NEJVYŠŠÍ SOUDČESKÉ REPUBLIKY 33 Cdo 3601/2011-340

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce JUDr. V. Z., zastoupeného Mgr. Davidem Kroftou, advokátem se sídlem Praha 1, Tyršův dům - Újezd 450/40, proti žalovanému Ing. K. H., zastoupenému JUDr. Pavlem Hruškou, advokátem se sídlem Praha 5, Arbesovo náměstí 257/7, o zaplacení částky 690.399,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. března 2011, č. j. -317, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalovaného proti rozsudku ze dne 2. března 2011, č. j. -317, jímž Městský soud v Praze potvrdil rozsudek ze dne 9. února 2010, č. j. -283, ve výroku o věci samé, kterým Obvodní soud pro Prahu 4 uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 690.399,- Kč s 26 % úrokem od 10. 8. 1998 do zaplacení, není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů - dále jen „ “ (soud prvního stupně ve svém předchozím rozsudku ze dne 7. října 2008, č. j. -234, který odvolací soud zrušil usnesením ze dne 1. října 2010, č. j. -262, nerozhodl jinak než v rozsudku dne 9. února 2010, č. j. rovněž vyhověl), a dovolacím soudem nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Ačkoli žalovaný v dovolání avizuje použití způsobilého dovolacího důvodu podle , jeho argumentace obsahově směřuje proti skutkovým závěrům, na nichž odvolací soud založil právní posouzení věci; podstatou jeho námitek je totiž výtka vadného hodnocení provedeného důkazu znaleckým posudkem Ing. R. (konkrétně námitka, že tento posudek byl upřednostněn před jím předloženými znaleckými posudky), aniž soudy zdůvodnily, z jakých důvodů o jeho správnosti nepochybují. Žalovaný tak uplatnil ve skutečnosti dovolací důvod podle , jehož použití je v poměrech přípustnosti dovolání podle vyloučeno.

Pro závěr, zda rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé zásadní význam po právní stránce, jsou nerozhodné i další výhrady žalovaného, že rozsudek odvolacího soudu je nepřezkoumatelný, že soud prvního stupně nedodržel závazný právní pokyn vypořádat se s jeho věcnými námitkami, že nebyl k jeho návrhu vyslechnut Ing. R. jako svědek a nebyly provedeny další jím navržené důkazy, že oba soudy pominuly jeho věcně i právně významná tvrzení, že odvolací soud porušil zásadu dvouinstančnosti a že soudy vyšly ze skutkových zjištění učiněných soudy v jiných řízeních, jichž se neúčastnil. Tyto námitky totiž vystihují dovolací důvod podle , jehož prostřednictvím lze namítat, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Uvedený dovolací důvod sice může výjimečně přípustnost dovolání podle založit, ovšem je tomu tak pouze v případech, kdy otázka, zda řízení před soudy nižších stupňů je či není postiženo vadami, vychází ze střetu odlišných právních názorů na výklad procesněprávního předpisu (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , a nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. , a usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. , a ze dne 9. 7. 2009, sp. zn. ). O takovou situaci se však v posuzovaném případě zjevně nejedná, neboť nejde bezprostředně o výklad procesního práva (spor o procesní právo), na němž bylo založeno rozhodnutí soudu, a není tak splněna podmínka existence právní otázky zásadního významu.

K výhradě žalovaného, že všechny jím uplatněné námitky jsou současně zmatečností podle , lze uvést jen to, že dovolací soud je oprávněn zabývat se zmatečnostmi pouze tehdy, je-li dovolání přípustné; zmatečnostní vada není sama o sobě způsobilá přípustnost dovolání založit (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , a usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , a ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. ). K nápravě zmatečnostních vad slouží žaloba pro zmatečnost ( a násl. ).

Dovolací soud proto dovolání žalovaného odmítl ( věta první a ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za stavu, kdy žalobci v dovolacím řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti žalovanému právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 26. října 2011

JUDr. Blanka M o u d r á, v. r.

předsedkyně senátu