Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4892/2009

U S N E S E N Í

a) I. Č.

,

b) Ing. P. Č.

, a

c) L. Č.,

zastoupených JUDr. Ing. Vladimírem Väterem, advokátem se sídlem Praha 2, Ječná 15, proti žalované

M. N.

, zastoupené JUDr. Zdeňkem Blažkem, advokátem se sídlem Praha 1, Vodičkova 41, o příslušenství pohledávky, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. května 2009, č. j. -126, takto:

I. Dovolání

se zamítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 27. února 2008, č. j. -92, uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům částku 43.250,- Kč s blíže specifikovanými úroky z prodlení (výrok I.), zamítl žalobu v částech požadujících zaplacení částky 9.051,63 Kč (výrok II.) a poplatku z prodlení ve výši 2,5 promile denně z částek a za období blíže specifikovaných (výrok III.), zastavil řízení do částky 133.536,28 Kč a rozhodl o nákladech řízení státu a účastníků.

K odvolání žalované Městský soud v Praze usnesením ze dne 28. května 2009, č. j. -126, rozsudek soudu prvního stupně v části výroku I., jímž bylo rozhodnuto o zde specifikovaných úrocích z prodlení, zrušil a v tomto rozsahu řízení zastavil, ve výroku o nákladech řízení státu jej potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že žalobci se domáhali zaplacení poplatku z prodlení v rozsahu, o němž bylo pravomocně rozhodnuto výrokem III. rozsudku soudu prvního stupně, a nikoliv úroků z prodlení, které nebyly v průběhu řízení žalobci uplatněny. Ohledně úroků z prodlení proto shledal nedostatek podmínky řízení spočívající v absenci žalobního návrhu na jejich přiznání ( ).

Proti části výroku rozsudku odvolacího soudu, kterým byl zrušen rozsudek soudu prvního stupně a řízení bylo zastaveno, podali žalobci dovolání, jehož přípustnost dovozují z Prostřednictvím namítají, že již v žalobě se domáhali žalované částky s příslušenstvím, které označili jako poplatek z prodlení. Mají však za to, že v daném případě, kdy šlo o pohledávku za užívání bytu z titulu věcného břemene, bylo těžké určit, „nakolik jde o nájem nebo alespoň jeho analogii“ a k jaké části přiznané pohledávky přísluší poplatek z prodlení a k jaké úroky z prodlení. Upozorňují na své podání ze dne 25. 9. 2007, v němž otázku příslušenství konkretizovali tak, že žádají jistinu „s veškerým příslušenstvím, zejména s náhradou za prodlení“. Při jednání dne 26. 9. 2007 pak žalobci soudu vysvětlili, že požadují jak úrok z prodlení, tak poplatek z prodlení, což „soud správně pochopil avšak nezaprotokoloval“. Věc byla jasná i žalované, která v odvolání navrhla zamítnutí části žaloby týkající se úroků z prodlení. Odvolací soud pochybil, jestliže rozhodoval výhradně podle obsahu spisu a nepřipustil si, že se před soudem prvního stupně odehrálo něco, co není obsaženo v protokolu o jednání. Z uvedených důvodů navrhují, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu v napadeném rozsahu zrušil.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , , ve znění do 30. 6. 2009 - dále jen „“ (srovnej čl. II bod 12. ).

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnými subjekty při splnění podmínky jejich advokátního zastoupení (240 odst. 1 a a 4 ) a že je přípustné podle , se zaměřil na posouzení otázky, zda je též důvodné.

Prostřednictvím dovolacího důvodu podle dost. 2 písm. a/ lze namítat, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Občanské řízení sporné (o které jde v posuzovaném případě) může být zahájeno jen na návrh, který musí vedle obecných náležitostí () obsahovat kromě jiného vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá ( věta první a druhá ). Údaj o tom, čeho se navrhovatel (žalobce) domáhá (žalobní petit), musí být v návrhu (žalobě) vyjádřen způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, jak mají být vymezena práva a jim odpovídající povinnosti účastníků. Ve sporném řízení, jež je ovládáno dispoziční zásadou, platí, že soud je vázán žalobou. Z toho mimo jiné vyplývá, že soud - až na výjimky uvedené v (k nimž nelze danou věc zařadit) - nemůže žalobci přiznat něco jiného, než požadoval v žalobním petitu, tedy aby žalovanému uložil jinou než žalobcem navrhovanou povinnost.

V posuzovaném případě se z obsahu spisu podává, že žalobci se žalobou ze dne 19. 12. 1997 domáhali po žalované zaplacení částek 34.024,14 Kč a 36.823,44 Kč za vyúčtované služby a plnění, které jí poskytli v letech 1995 a 1996 v souvislosti s užíváním bytu v jejich domě. V rámci skutkových tvrzení vylíčených v žalobě sice uvedli, že uvedené částky požadují „s příslušenstvím“, které však v žalobním petitu přesně a jednoznačně vymezili jako poplatek z prodlení s uvedením jeho výše (2,5 promile denně), za jakou dobu a z jaké částky jej požadují (od 28. 3. 1996 do zaplacení z částky 34.024,14 Kč a od 17. 3. 1997 do zaplacení z částky 36.823,44 Kč). Tím vymezili pro soud závazně předmět řízení i co do požadovaného příslušenství pohledávek. Ani v dalších podáních neuplatnili jiné právo než na zaplacení poplatků z prodlení. V podáních ze dne 11. 1. 2000 a 14. 11. 2001, jimiž rozšířili žalobu o částky 34.910,34 Kč, 29.784,79 Kč, 28.554,25 Kč a 21.741,49 Kč, požadovali zaplatit tyto částky s příslušenstvím specifikovaným jako poplatek z prodlení ve výši 2,5 promile denně s uvedením doby, za kterou je požadován. V podání ze dne 25. 9. 2007 označeném jako částečné vzetí žaloby zpět, žalobci soudu sdělili, že berou zpět část žaloby tak, že se nyní žalobou v tomto řízení domáhají pouze částky 52.301,63 Kč „s veškerým příslušenstvím, zejména s náhradou za prodlení“. Je zjevné, že obsahem podání žalobců ( ) byl jediný procesní úkon, a to částečné zpětvzetí žaloby podle ; nic nenasvědčuje tomu, že žalobci, pokud jde o příslušenství pohledávek, projevili vůči soudu vůli domáhat se úroků z prodlení vedle, resp. místo poplatku z prodlení, tedy něčeho jiného než v původní žalobě a předchozích podáních (tj. že učinili procesní úkon změnu žaloby). Rovněž obsahy protokolů o jednání před soudem prvního stupně ze dne 26. 9. 2007 a ze dne 27. 2. 2008, které jsou veřejnouu ve smyslu (pro niž platí presumpce pravdivosti jejího obsahu, dokud není prokázán opak), nenasvědčují tomu, že žalobci ústně při jednání soudu změnili žalobu v části týkající se příslušenství pohledávek. Jestliže žalobci nevyužili svého práva podat návrhy na doplnění protokolu nebo námitky proti jeho znění ve smyslu , není možno o správnosti ani úplnosti protokolů vůbec pochybovat. Z obsahu odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně pak vyplývá jen to, že žalovaná brojila proti povinnosti zaplatit žalobcům úroky z prodlení námitkou, že takové rozhodnutí je vzhledem k okolnostem případu nespravedlivé.

Lze uzavřít, že se žalobcům nepodařilo prostřednictvím dovolacího důvodu podle zpochybnit správnost napadeného usnesení; Nejvyšší soud proto jejich dovolání zamítl ( část věty před středníkem ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za stavu, kdy úspěšné žalované podle obsahu spisu nevznikly v této fázi řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti žalobcům právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 18. října 2011

JUDr. Blanka Moudrá, v. r.

předsedkyně senátu