Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
B3365B8591CCDBF8C1257A4E006790BF.html
HTML · 14.73 KB
No categories available
21 Cdo 4652/2010
U S N E S E N Í
AVERSEN ENTERPRISES LIMITED
D. V.
, zastoupené Mgr. Pavlem Pospíšilem, advokátem se sídlem v Mohelnici, Okružní č. 10, o soudní prodej zástavy, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 18 Nc 503/2008 , o dovolání zástavní dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. prosince 2009, č. j. 56 Co 196/2009 -111, takto:
I. Dovolání zástavní dlužnice
se odmítá
.
II. Zástavní dlužnice
je povinna
zaplatit zástavnímu věřiteli na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.610,- Kč k rukám JUDr. Petra Voříška, advokáta se sídlem v Praze 7, Přístavní č. 321/14.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ):
Dovolání zástavní dlužnice proti výroku usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 12. 2009, č. j. 56 Co 196/2009 -111, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 22. 4. 2009, č. j. 18 Nc 503/2008 -78, ve věci samé (s tím upřesněním, že „se nařizuje prodej zástavy, spoluvlastnického podílu v rozsahu ideální ½ nemovitostí zapsaných na LV č. 3498 pro k. ú. a obec Mohelnice u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Šumperk, to je budovy č. p. 911 na pozemku parc. č. 52/2, budovy č. p. 912 na pozemku parc. č. 53, pozemku parc. č. 52/2-zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parc. č. 53-zastavěná plocha a nádvoří, pro pohledávku zástavního věřitele za dlužníkem Ing. M. V. ve výši 2.327.043,07 Kč s úrokem ve výši 8,9% ročně ze stejné částky od 16. 12. 2008 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 3% ze stejné částky od 16. 12. 2008 do zaplacení“), není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. (odvolací soud pouze „upřesnil“ výrok usnesení soudu prvního stupně), není přípustné ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. o. s. ř. (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř.
I když zástavní dlužnice v dovolání uvedla, že jeho přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. a „§ 238a odst. 1 písm. c) o. s. ř. “ a že uplatňuje – vedle dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. – dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. o. s. ř. , právní závěry odvolacího soudu (závěr soudu o tom, jaký právní předpis má být ve věci aplikován, popřípadě jak má být právní předpis vyložen) nezpochybňuje. Namítá-li zástavní dlužnice, že – jak vyplývá z obsahu samotného dovolání (z vylíčení důvodů dovolání – srov. § 41 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ) – „čistě formalistickým přístupem krajského soudu jí byla odňata možnost jednat před soudem a tímto postupem soudu došlo k porušení jejího práva na spravedlivý proces garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod“, uplatňuje tím zmatečnostní vadu podle ustanovení § 229 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , spočívající v tom, že v řízení jí byla nesprávným postupem odvolacího soudu odňata možnost jednat před soudem. Zmatečnosti však nejsou podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2001 způsobilým dovolacím důvodem (§ 241a odst. 2 a 3 o. s. ř. o. s. ř. ). Dovolací soud sice smí ke zmatečnostem podle ustanovení § 229 odst.1 , § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. přihlédnout (a to i když nebyly v dovolání uplatněny), avšak - jak vyplývá z ustanovení § 242 odst. 3 věty druhé o. s. ř. o. s. ř. - jen tehdy, je-li dovolání přípustné [srov. právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 21 Cdo 496/2005 , které bylo uveřejněno pod č. 82 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006]. Uvedený předpoklad v projednávané věci však naplněn není, neboť - jak uvedeno výše - dovolání zástavní dlužnice proti usnesení odvolacího soudu není přípustné ani podle ustanovení § 237 odst.1 písm. c) o. s. ř. o. s. ř.
Protože dovolání zástavní dlužnice
směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
V dovolacím řízení vznikly zástavnímu věřiteli v souvislosti se zastoupením advokátem náklady (spojené s jeho vyjádřením k dovolání), které spočívají v paušální odměně ve výši 1.875,- Kč [srov. § 7 písm.f) , § 10 odst. 3 , § 14 odst. 1 , § 15 , § 16 odst. 1 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. , ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb. , č. 110/2004 Sb. , č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb. ] a v paušální částce náhrad výdajů ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb. , č. 484/2000 Sb. , č. 68/2003 Sb. , č. 618/2004 Sb. , č. 276/2006 Sb. a č. 399/2010 Sb. ), celkem ve výši 2.175,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce zástavního věřitele advokát JUDr. Petr Voříšek osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení, které zástavnímu věřiteli za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty určená z odměny za zastupování, z náhrad a z jejích hotových výdajů (srov. § 137 odst. 1 a 3 a § 151 odst. 2 větu druhou o. s. ř. o. s. ř. ) podle sazby daně z přidané hodnoty [20% - srov. § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty], tedy částka 435,- Kč. Protože dovolání zástavní dlužnice bylo odmítnuto, dovolací soud jí podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. uložil, aby zástavnímu věřiteli tyto náklady nahradila. Zástavní dlužnice je povinna náhradu nákladů řízení v celkové výši 2.610,- Kč zaplatit k rukám advokáta, který zástavního věřitele v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
K zaplacení náhrady nákladů řízení soud nestanovil lhůtu k plnění; přiznané náhrady nákladů řízení se zástavní věřitel může ve výkonu rozhodnutí nebo exekuci domáhat jen z výtěžku zpeněžení zástavy, dosaženého jejím prodejem, a nařízení a provedení výkonu rozhodnutí (exekuce) k uspokojení náhrady těchto nákladů řízení z jiného majetku zástavního dlužníka je nepřípustné (srov. též právní názor uvedený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. 21 Cdo 1520/2009 , které bylo uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, pod poř. č. 67, ročník 2011).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. října 2011
JUDr. Mojmír Putna, v. r.
předseda senátu