Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2120/2010

NEJVYŠŠÍ SOUDČESKÉ REPUBLIKY 29 Cdo 2120/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně PETRONEL spol. s r. o., se sídlem v Desné III, Riedlova 919, PSČ 468 61, identifikační číslo osoby 25005138, zastoupené JUDr. Ivanem Krutským, CSc., advokátem, se sídlem v Praze 7 - Holešovicích, Výstaviště 67, PSČ 170 00, proti žalované Ing. J. H., jako správkyni konkursní podstaty úpadkyně Národní stavební společnost a. s., identifikační číslo osoby 61324892, zastoupené Mgr. Lenkou Vitebskou, advokátkou, se sídlem v Liberci, Měsíčná 256/2, PSČ 460 01, o vyloučení nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. září 2009, č. j. -222, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Rozsudkem ze dne 22. ledna 2009, č. j. -172, zamítl Krajský soud v Ústí nad Labem žalobu, kterou se žalobkyně (PETRONEL spol. s r. o.) domáhala vůči žalované (správkyni konkursní podstaty úpadkyně Národní stavební společnosti a. s.) vyloučení označených nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku).

K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle a , (dále jen „ “), jako nepřípustné.

, o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), byl s účinností od 1. ledna 2008 zrušen zákon o konkursu a vyrovnání ( . a ), s přihlédnutím k se však pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (a tudíž i pro spory vedené na jejich základě) použijí dosavadní právní předpisy (tedy vedle zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007, i , ve znění účinném do 31. prosince 2007). Srov. k tomu též důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, který je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - veřejnosti dostupný i na webových stránkách Nejvyššího soudu.

V rozsahu, ve kterém dovolání směřuje i proti té části prvního výroku napadeného rozsudku, jíž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení, a proti druhému výroku rozsudku o nákladech odvolacího řízení, není objektivně přípustné (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé pak může být přípustné pouze podle ustanovení , tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolatelka však Nejvyššímu soudu žádnou otázku, z níž by bylo možné usuzovat na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, k řešení nepředkládá.

Žalobkyně v dovolání nezpochybňuje správnost právního posouzení věci soudy nižších stupňů založeného na závěru, podle kterého kupní smlouva ze dne 20. prosince 2002, uzavřená mezi úpadkyní jako prodávajícím a žalobkyní jako kupující, je pro rozpor s ustanovením , obchodního zákoníku (ve znění účinném ke dni uzavření kupní smlouvy), absolutně neplatným právním úkonem a žalobkyně se tudíž na jejím základě vlastníkem předmětných nemovitostí nestala. Podstata dovolací argumentace tkví v kritice závěru soudů nižších stupňů, že pro rozhodnutí dané věci není významný okamžik, kdy nemovitosti byly sepsány do konkursní podstaty úpadkyně a zda se tak stalo předtím, než žalobkyně uzavřela se společností DONA reality s. r. o. kupní smlouvu o převodu vlastnického práva k těmto nemovitostem (resp. dříve, než byl podán podle uzavřené kupní smlouvy příslušnému katastrálnímu úřadu návrh na vklad vlastnického práva označené společnosti do katastru nemovitostí).

Výše uvedená argumentace je přitom z hlediska posouzení přípustnosti dovolání podle ustanovení právně bezcenná již proto, že byla-li by opodstatněná (rozuměj převedla-li by žalobkyně vskutku vlastnické právo k nemovitostem, jejichž vyloučení ze soupisu majetku konkursní podstaty se domáhá, na společnost DONA reality s. r. o.), nemohla by vylučovací žaloba ohledně týchž nemovitostí obstát právě proto, že osobě, která se domáhá vyloučení, tedy žalobkyni, potud nesvědčí (tvrzené) právo vylučující zařazení nemovitostí do soupisu majetku konkursní podstaty (srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2002, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 67/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2002, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 27/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nositelem takového práva by byla podle těchto tvrzení označená společnost, na níž by bylo domáhat se případné ochrany práva vylučovací žalobou.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalované podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 27. září 2011

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu