Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1436/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobce MVDr. F. Š., zastoupeného JUDr. Václavem Bubeníkem, advokátem se sídlem v Moravské Třebové, Cihlářova 4, proti žalovaným 1/ R. M. a 2/ M. M., o zaplacení částky 39.500,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. prosince 2008, č. j. -54, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhal, aby mu žalovaní z titulu dlužného nájemného z bytu za období od 1. prosince 2004 do 30. listopadu 2005 (dále jen „žalované období“) zaplatili částku 39.500,- Kč s příslušenstvím v podobě poplatku z prodlení.

Okresní soud ve Znojmě (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 19. března 2008, č. j. -37, žalobu na zaplacení částky 39.500,- Kč zamítl, žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně poplatek z prodlení ve výši 2,5 promile z tam specifikovaných částek a za tam uvedená období a rozhodl o nákladech řízení účastníků.

K odvolání žalobce Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudkem ze dne 1. prosince 2008, č. j. -54, citovaný rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném zamítavém výroku ve věci samé a v nákladovém výroku potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Odvolací soud vzal z provedených důkazů shodně se soudem prvního stupně mimo jiné za zjištěno, že za žalované období měli žalovaní (nájemci bytu) zaplatit žalobci (pronajímateli bytu) na nájemném částku 47.500,- Kč, že nájemné platili nepravidelně, že dne 23. června 2005 zaplatili částku 9.000,- Kč, dne 25. ledna 2006 částku 30.000,- Kč a dne 29. března 2006 částku 8.500, celkem tedy 47.500,- Kč, a že při těchto platbách neurčili, na jakou pohledávku, popř. za jaké období, plnili dluh na nájemném z bytu. Na tomto skutkovém základě se odvolací soud ztotožnil s názorem, že – ve smyslu zásady priority – uhrazovali žalovaní uvedenými platbami nejdříve splatný dluh, tj. v daném případě dluh na nájemném z bytu za žalované období. Za této situace rozsudek soudu prvního stupně v napadeném zamítavém výroku ve věci samé jako věcně správný potvrdil (proto, že žalovaní uvedenými platbami dluh za žalované období uhradili).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání.

Podle čl. II bodu 12 věty první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 1. prosince 2008, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou (dále jen „ ”).

Jelikož rozhodnutí soudu prvního stupně, potvrzené v napadeném zamítavém výroku ve věci samé rozsudkem odvolacího soudu, bylo jeho prvním rozhodnutím ve věci, nemůže být dovolání proti citovanému potvrzujícímu rozsudku přípustné podle Z následujících důvodů není dovolání přípustné ani podle

Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle Právě takový dovolací důvod dovolatel – s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) – uplatnil, byť v dovolání odkázal (obecně) na ustanovení „241a odst. 2) a 3) “.

Dlouhodobě ustálená soudní praxe vychází z názoru, že v případě, že poskytnuté plnění nestačí na vyrovnání všech dluhů u téhož věřitele a že dlužník při plnění neurčil, který z více dluhů (popřípadě v jaké části) chce vyrovnat, pak při úvaze, který z dluhů byl za této situace vyrovnán, lze vycházet – obecně vzato – buď ze zásady priority (přednostního vyrovnání některého z více dluhů, založeného například na době jejich splatnosti, na úrovni jejich zajištění, na jejich povaze apod.) nebo ze zásady proporcionality (poměrného vyrovnání všech dluhů); nemůže-li se uplatnit zásada priority, neboť pravidla stanovená pro přednostní vyrovnání dopadají na více dluhů, je třeba postupovat – jak je zřejmé z povahy věci – podle zásady proporcionality (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze 7. července 2004, sp. zn. , uveřejněný pod C 2905 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, a dále rozhodnutí Nejvyššího soudu z 27. ledna 2005, sp. zn. , z 15. června 2005, sp. zn. , z 29. března 2006, sp. zn. , a z 24. srpna 2009, sp. zn. ). Uvedený právní názor, který je výrazem ustálené judikatury, sdílí dovolací soud i v projednávané věci. Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí je v tomto směru v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, nelze shledat dovolání pro řešení této otázky přípustným ani podle Jelikož otázku příslušenství pohledávky odvolací soud neřešil (proto, že vyhovující výrok rozsudku soudu prvního stupně týkající se povinnosti žalovaných zaplatit žalobci tam specifikovaný poplatek z prodlení nebyl odvoláním napaden), nemůže být tato otázka přezkoumávána v dovolacím řízení.

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ani z ustanovení , a proto je podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, , a a o skutečnost, že žalovaným nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli proti dovolateli právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. srpna 2011

JUDr. Miroslav F e r á k předseda senátu