Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3363/2009

U S N E S E N Í

AB - CREDIT a. s.

,

se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1658, identifikační číslo osoby 405 22 610, zastoupené Mgr. Davidem Štůlou, advokátem se sídlem v Praze 6 - Bubenči, Českomalínská 516/27, proti povinným

1) J. P.

,

2) J. P.

,

3)

J. P.

a

4) J. P.

, za účasti pověřeného soudního exekutora JUDr. Milana Suchánka, Exekutorský úřad Praha 9, se sídlem v Praze 9, Pod Pekárnami 245/10, a přihlášených věřitelů

1) O. D.,

zastoupené Mgr. Ing. Pavlem Kejlou, advokátem se sídlem v Praze 1, Jungmannova 31,

2) Finančního úřadu v Jičíně,

se sídlem v Jičíně, Valdštejnovo náměstí 1,

3) Okresní správy sociálního zabezpečení Jičín

, se sídlem v Jičíně, Riegrova 1143, a

4) Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR

, se sídlem v Praze 3, Orlická 4/2020, adresa pro doručování: Krajská pobočka pro Královéhradecký kraj, Územní pracoviště Jičín, Jiráskova 555, 506 01 Jičín, o rozvrhu rozdělované podstaty, pro 35.449.636,87 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. , o dovolání věřitelky Olgy Dvořákové proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. března 2009, č. j. - 159, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Jičíně usnesením ze dne 14. 11. 2008, č. j. - 112, rozhodl, že námitka oprávněné a věřitele Finančního úřadu v Jičíně, kterou bylo popřeno pořadí pohledávky věřitelky O. D. v rozsahu jejích 51/100, je důvodná (výrok I.), že z rozdělované podstaty 7.256.601,37 Kč se uspokojuje 1) pohledávka pověřeného soudního exekutora ve výši 941.928,- Kč a 2) pohledávka věřitelky O. D. ve výši 6.314.673,37 Kč, že zbytek pohledávky této věřitelky, jakož i pohledávky oprávněného a dalších věřitelů zůstávají neuspokojeny, a že výplata pohledávek bude provedena po právní moci tohoto usnesení soudním exekutorem (výrok II.); dále rozhodl o náhradě nákladů této části exekučního řízení ve vztahu mezi oprávněnou a povinnými (výrok III).

K odvolání oprávněné, podanému výslovně proti výrokům II. a III. usnesení soudu prvního stupně, Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 31. 3. 2009, č. j. - 159, změnil usnesení okresního soudu v napadeném výroku II. tak, že z rozdělované podstaty 7.262.163,- Kč se uspokojuje 1) pohledávka pověřeného soudního exekutora ve výši 941.928,- Kč, 2) pohledávka věřitelky Olgy Dvořákové do výše 3.096.915,- Kč a 3) pohledávka oprávněné do 3.223.320,- Kč s tím, že pohledávky budou vyplaceny po právní moci tohoto usnesení soudním exekutorem, a s tím, že zbývající části pohledávky věřitelky O. D. a oprávněné, jakož i pohledávky dalších věřitelů zůstávají neuspokojeny (výrok I.); dále rozhodl o náhradě nákladů této části exekučního řízení ve vztahu mezi oprávněnou a povinnými před soudy obou stupňů.

Odvolací soud poté, co konstatoval, že nebyl-li odvoláním napaden výrok I. usnesení soudu prvního stupně (jímž bylo rozhodnuto, že námitka oprávněné a věřitele Finančního úřadu v Jičíně, kterou bylo popřeno pořadí pohledávky věřitelky O. D. v rozsahu jejích 51/100, je důvodná), a že tak tento výrok nabyl samostatně právní moci ( , , a ), dospěl k závěru, že odvolání oprávněné je částečně opodstatněné, neboť věřitelce O. D. z důvodu pořadí její pohledávky náleží 49/100 z částky 6.320.235,- Kč, tedy částka 3.096.915,- Kč, a oprávněné na částečné uspokojení její pohledávky připadá 51/100 z částky 6.320.235,- Kč, tedy částka 3.223.320,- Kč. Obě pohledávky zajištěné zástavním právem náleží do skupiny podle a pro jejich pořadí je podle rozhodný den vzniku zástavního práva, tedy u věřitelky O. D., jejíž pohledávka je zajištěna zástavním právem vůči podílu 49/100 na vydražených nemovitostech, je pořadí dáno dnem 2. 9. 1996, a pořadí pohledávky oprávněné je dáno dnem 6. 1. 1998.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala věřitelka O. D. dovolání, v němž odvolacímu soudu vytýká, že nepřezkoumal též výrok I. usnesení soudu prvního stupně o popření pořadí její pohledávky v rozsahu 51/100, a naopak dovodil, že tento výrok nemůže být předmětem odvolacího přezkumu, jelikož nebyl odvoláním napaden. Tento závěr odvolacího soudu považuje dovolatelka za nesprávný, a v tomto ohledu poukazuje na své vyjádření k odvolání, v němž uvedla, že z důvodu zabránění průtahům v řízení nepodala odvolání proti uvedenému výroku, i když není správný. Odkázala na , podle kterého není odvolací soud rozsahem odvolání vázán v případě, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který odvoláním nebyl dotčen, z nějž dovozuje, že výrok I. usnesení soudu prvního stupně je ve vztahu k ní nepochybně ve vztahu závislosti na jeho výroku II., neboť změnou výroku II. usnesení soudu prvního stupně se mění účinky výroku I. tohoto rozhodnutí. Přitom by „bylo v rozporu s dobrými mravy, kdyby mělo být dovolatelce k tíži, že se nebránila usnesení okresního soudu v situaci, kdy k tomu neměla žádný reálný důvod“. Je proto přesvědčena o tom, že „odvolací soud měl přezkoumat i zjevně nesprávný výrok I. usnesení soudu prvního stupně, a rozhodnout tak, že se tento výrok I. ruší a výrok II. se ponechává beze změny“. Navrhla, aby usnesení soudů obou stupňů byla zrušena a aby věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 12., části první

dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 a po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Jak z obsahu dovolání (z vylíčení důvodů dovolání) vyplývá, dovolatelka jím nenapadla výrok usnesení odvolacího soudu, jímž byl změněn výrok usnesení soudu prvního stupně o rozvrhu rozdělované podstaty. Odvolacímu soudu toliko vytýká, že přezkoumal jen oprávněnou napadený výrok II. usnesení soudu prvního stupně, a nikoliv též výrok I. jeho usnesení, a neotevřel tak přezkumu i výrok, jímž soud prvního stupně rozhodl, že „námitka oprávněné a věřitele Finančního úřadu v Jičíně, kterou bylo popřeno pořadí pohledávky věřitelky O. D. v rozsahu jejích 51/100, je důvodná“, byť odvolání proti němu tato věřitelka nepodala. Tím dovolatelka namítá, že odvolací soud, ačkoli tak měl učinit, nevydal výrok, jenž by byl výrazem posouzení shora uvedené námitky oprávněné a věřitele Finančního úřadu v Jičíně.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ustanovení zakládá přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmene b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí (exekuci). Ustanovení a 3 platí obdobně.

Společnou podmínkou shora citovaných ustanovení je určitý, pozitivně stanovený, obsah napadnutelného výroku, kterým se mění nebo potvrzuje jiné rozhodnutí, a tuto podmínku logicky výrok, který chybí, resp. neexistuje, nesplňuje (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2000, sp. zn. , uveřejněného v časopise Soudní judikatura číslo 2, ročníku 2001, pod číslem 24).

Námitka dovolatelky, že výrok, jímž soud prvního stupně rozhodl, že „námitka oprávněné a věřitele Finančního úřadu v Jičíně, kterou bylo popřeno pořadí pohledávky věřitelky O. D. v rozsahu jejích 51/100, je důvodná“, byl výrokem závislým na výroku, jímž tento soud rozhodl o rozvrhu rozdělované podstaty v exekuci prodejem nemovitostí, a třebaže nebyl napaden odvoláním, měl být odvolacím soudem přezkoumán, je nesprávná. Není tu žádných pochyb o tom, že tento výrok obstojí sám o sobě (není podmíněn, spojen s jiným, „panujícím“ výrokem, který je pro něho určující) a o závislost ve smyslu , věty druhé, a , která musí být dána specifickou vázaností, vyplývající z hmotného či procesního práva, se v dané věci v žádné z jejích možných forem nejedná (srov. opětovně odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2000, sp. zn. , uveřejněného v časopise Soudní judikatura číslo 2, ročníku 2001, pod číslem 24, a odůvodnění rozsudku téhož soudu ze dne 22. prosince 2010

,

sp. zn. ).

Protože jde zároveň o řízení, které nelze zahájit bez návrhu (srov. ), rozhodnutí soudu prvního stupně se týkalo několika účastníků, z nichž každý jednal v řízení sám za sebe, a není tu právní předpis, z něhož by vyplýval určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky, není splněn žádný z předpokladů stanovených v , za nichž odvolací soud nebyl vázán mezemi, ve kterých se odvolatelka domáhala přezkoumání rozhodnutí (rozsahem odvolání) soudu prvního stupně. Odvoláním, které podala oprávněná, právní moc výroku usnesení soudu prvního stupně o důvodnosti námitky popření pořadí pohledávky dovolatelky jako věřitelky v uvedeném rozsahu dotčena být nemohla (srov. , větu první, ), a nenapadla-li tento výrok sama dovolatelka, pak nabyl samostatně právní moci a odvolacímu přezkumu nepodléhal. Lze tedy uzavřít, že odvolací soud vymezil suspenzívní účinky odvolání a meze odvolacího přezkumu v souladu se zákonem ( ).

Dovolání, které není přípustné, Nejvyšší soud nemohl než podle , věty první a odmítnout.

Dovolání věřitelky O. D. bylo odmítnuto, ostatním účastníkům, jež by jinak měli právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, žádné náklady nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení ( , a ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. srpna 2011

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu