Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 42/2010-P16-32

MSPH 89 INS 1186/2008 29 NSČR 42/2010-P16-32

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Gemmelav insolvenční věci dlužníka Barli Invest Consulting a. s., se sídlem v Praze 4, U Libušiných lázní 7, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 64509567, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o přihlášce pohledávky věřitele č. 16, o dovolání věřitele č. 16, Shirfield Co. Limited, se sídlem v Limassolu, Arch. Makarios III Ave 232, Apollo Court, P. O. Box 3067, Kyperská republika, registrační číslo 59808, zastoupeného JUDr. Janou Brhlovou, advokátkou, se sídlem v Karviné-Fryštátě, K. Sliwky 125, PSČ 733 01, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. dubna 2010, č. j. -15 a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. července 2010, č. j. , -23, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 16. dubna 2010, č. j. -15, Městský soud v Praze (dále též jen „insolvenční soud“) odmítl - vycházeje z ustanovení , a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ) - přihlášku pohledávky věřitele č. 16, Shirfield Co. Limited a určil, že právní mocí tohoto rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí.

Insolvenční soud vyšel z toho, že věřitel č. 16 přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku ve výši 18.347.000,- Kč podáním ze dne 1. srpna 2008, doručeným insolvenčnímu soudu 1. září 2008 a že při přezkumném jednání, konaném 6. října 2008, jehož se tento věřitel zúčastnil, popřel jeho pohledávku co do pravosti insolvenční správce.

Na tomto základě dovodil, že je namístě rozhodnout způsobem uvedeným výše, neboť lhůta k podání určovací žaloby již marně uplynula.

K odvolání věřitele č. 16 Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 2. července 2010, č. j. , -23, potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

Odvolací soud upozornil, že při přezkumu správnosti skutkových zjištění insolvenčního soudu vyšel ze zápisu (správně protokolu) o přezkumném jednání (A-58), ze zápisu (správně protokolu) ze schůze insolvenčních věřitelů (A-59) a z prezenční y (A-60) a přihlédl ke sdělení insolvenčního soudu (P16-20), že při skenování zápisů (správně protokolů) o přezkumném jednání a schůzi věřitelů došlo k záměně posledních stran a že tato chyba byla opravena 25. května 2010.

Proto odvolací soud neměl za opodstatněnou odvolací námitku, podle níž pohledávku popřel již odvolaný insolvenční správce.

Cituje dále ustanovení a poukazuje na ustanovení , odvolací soud měl výše označenými listinami za ověřené, že při přezkumném jednání, které se konalo 6. října 2008 od 11.00 hodin, popřel insolvenční správce JUDr. Zdeněk Zapotil co do pravosti pohledávky, jež odvolatel přítomný na jednání přihlásil do insolvenčního řízení.

Dnem 5. listopadu 2008 tak podle odvolacího soudu uplynula odvolateli lhůta k podání žaloby na určení popřených pohledávek, a protože žalobu nepodal, nastal ohledně těchto pohledávek v celkové výši 18.347.000,- Kč (podle ustanovení ) nezvratně následek, že se k nim nepřihlíží.

Insolvenční soud tedy nepochybil, když podle ustanovení odmítl přihlášky popřených pohledávek odvolatele a ukončil jeho účast v insolvenčním řízení, uzavřel odvolací soud.

Proti usnesení odvolacího soudu (a výslovně též proti usnesení soudu prvního stupně) podal věřitel č. 16 dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení , odst. 3 , (dále též jen „ “) a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil obě napadená rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí přisuzuje dovolatel řešení otázky, poučovací povinnosti soudu ve vztahu k věřitelům přítomným na přezkumném jednání, při kterém byla jejich pohledávka zcela nebo zčásti popřena.

Konkrétně namítá, že při přezkumném jednání konaném 6. října 2008, jehož se zúčastnil a při kterém byla jeho pohledávka popřena insolvenčním správcem, se mu nedostalo od soudu poučení o nutnosti podání žaloby. S poukazem na obsah ustanovení (ve vazbě na ustanovení ) pak dovozuje, že úprava obsažená v zakládá nerovné postavení věřitelů, neboť těm věřitelům, kteří se přezkumného jednání nezúčastnili, se příslušného poučení dostává, kdežto na ty, kteří se přezkumného jednání zúčastnili, v dotčeném ohledu nepamatuje. Přitom poukazuje též na důsledky, jež s sebou zmeškání lhůty k podání incidenční žaloby nese ve vztahu k sankcím nastaveným úpravou obsaženou v , a .

Dovolatel - ač zastoupen advokátkou - nepřipíná dovolací argumentaci výslovně k žádnému z dovolacích důvodů taxativně vypočtených v ustanovení a 3 Podle svého obsahu je však dovolání kritikou správnosti právního posouzení věci, jíž je vyhrazen dovolací důvod uvedený v

S přihlédnutím k době vydání dovoláním napadeného usnesení je na danou věc uplatnitelný ve znění účinném do 9. září 2010, tj. naposledy ve znění

Podle ustanovení pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení , nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Pro rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení jsou tudíž ustanovení o přípustnosti dovolání přiměřeně aplikovatelná dle .

V rozsahu, v němž dovolání výslovně napadá usnesení soudu prvního stupně, není dána funkční příslušnost žádného soudu k jeho projednání; Nejvyšší soud řízení o takovém podání v dotčeném rozsahu zastavil dle ; srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže je toto rozhodnutí dostupné veřejnosti i na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Dovolání proti usnesení odvolacího soudu je v této věci - bez dalšího - přípustné podle ustanovení části věty před středníkem ; srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2008, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 25/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a k obsoletnosti odkazu obsaženého v poslední větě např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2010, sen. zn. .

Vady řízení, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti ( ), nejsou dovoláním namítány a ze spisu se nepodávají, Nejvyšší soud se proto - v hranicích právních otázek vymezených dovoláním - zabýval tím, zda je dán dovolací důvod uplatněný dovolatelem, tedy správností právního posouzení věci odvolacím soudem.

Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle ustanovení , jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Dle ustanovení věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

Ustanovení pak určuje, že věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle . Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Se soudy nižších stupňů lze souhlasit v tom, že zmeškání lhůty k podání žaloby o určení pravosti pohledávky popřené insolvenčním správcem je (vzhledem k jednoznačné dikci věty třetí části věty před středníkem ) důvodem k vydání rozhodnutí o odmítnutí přihlášky ve smyslu ustanovení .

Odvolací soud však se však v mezích právního posouzení věci nijak nevypořádal s otázkou (kterou mu ovšem dovolatel v odvolacím řízení nepoložil), zda a v jakém rozsahu se dovolateli přítomnému u přezkumného jednání, při kterém insolvenční správce popřel pravost jeho pohledávky, dostalo (ať již ze strany insolvenčního soudu nebo insolvenčního správce) poučení o tom, jak má dále postupovat v insolvenčním řízení.

Přitom jde - jak rozvedeno níže - o otázku právně významnou pro posouzení předpokladů, za nichž lze odmítnout přihlášku pohledávky proto, že se k ní nepřihlíží v intencích věty třetí části věty před středníkem .

V usnesení ze dne 20. ledna 2011, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 97/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, na něž v podrobnostech odkazuje, Nejvyšší soud na dané téma uzavřel, že:

1/ Poučení, jak má v insolvenčním řízení postupovat přihlášený věřitel, jehož nevykonatelná pohledávka byla při přezkumném jednání účinně popřena co do pravosti, výše nebo pořadí, se takovému věřiteli v případě, že je při přezkumném jednání přítomen, má dostat již při tomto jednání (zpravidla v jeho závěru a lhostejno, zda od insolvenčního soudu nebo prostřednictvím přítomného insolvenčního správce).

2/ Nestane-li se tak, pak písemné vyrozumění ve smyslu ustanovení , splňující náležitosti vymezené , o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení , musí insolvenční správce zaslat nejen těm věřitelům popřené nevykonatelné pohledávky, kteří se přezkumného jednání nezúčastnili, nýbrž i těm věřitelům popřené nevykonatelné pohledávky, kterým se - ač byli přítomni - náležitého poučení při přezkumném jednání nedostalo.

Odvolací soud (stejně, jako předtím insolvenční soud) se však obsahem protokolu o přezkumném jednání ze dne 6. října 2008 (A-58) pro účely zjištění, zda vůbec a pokud ano, zda v dostatečné míře, bylo dovolateli poskytnuto příslušné poučení, nezabýval; existenci příslušné skutečnosti nezkoumal, nemaje ji (podle toho, že otázku poučení věřitele popřené pohledávky v rovině právní pominul) za významnou pro rozhodnutí o podaném odvolání.

Právní posouzení věci odvolacím soudem je tudíž ve světle výše řešeného neúplné a tedy i nesprávné (ze skutkových závěrů, které odvolací soud o věci přijal, neplyne splnění předpokladu spočívajícího v poučení věřitele popřené pohledávky) a dovolací důvod dle byl uplatněn právem.

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), napadené rozhodnutí v plném rozsahu zrušil ( a 3 ).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud (soud prvního stupně) závazný.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli, dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 30. srpna 2011

JUDr. Zdeněk Krčmářpředseda senátu