Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1863/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a doc. JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobců a) K. B. a b) RNDr. P. W., obou zastoupených JUDr. Gabrielem Brenkou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Štěpánská 17, PSČ 110 00, proti žalovaným 1)Investiční společnosti České spořitelny, a. s., se sídlem v Praze 6, Dejvicích, Evropská 2690/17, PSČ 160 00, identifikační číslo osoby 44796188, 2)Investiční kapitálové společnosti KB, a. s., se sídlem v Praze 1, Dlouhá 34/713, PSČ 110 15, identifikační číslo osoby 60196769, obou zastoupených JUDr. Ing. Václavem Školoutem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 859/22, PSČ 110 00, a 3)Komerční bance, a. s., se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 33/969, PSČ 114 07, identifikační číslo osoby 45317054, o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. listopadu 2009, č. j. -102, takto:

Odůvodnění:

V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Praze potvrdil k odvolání žalobců rozsudek ze dne 6. května 2009, č. j. -52, ve výroku ve věci samé, jímž Městský soud v Praze zamítl žalobu o zrušení rozhodčího nálezu, vydaného Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky dne 29. listopadu 2002, sp. zn. Rsp 64/02.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali oba žalobci dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení , , (dále jen „“), odmítl jako nepřípustné.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Dovolatelé přitom Nejvyššímu soudu žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat na zásadní právní význam napadeného usnesení, nepředkládají.

Závěr, podle něhož ustanovení , o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „“), upravuje toliko důvody, pro které může být rozhodčí nález zrušen soudem, a nikoliv i lhůtu k podání žaloby o zrušení rozhodčího nálezu, plyne jednoznačně z označeného ustanovení. Proto i tehdy, domáhá-li se žalobce zrušení rozhodčího nálezu z některého z důvodů, pro které lze v občanském soudním řízení žádat obnovu řízení ( zákona o rozhodčím řízení), musí být žaloba podána ve lhůtě stanovené v ustanovení zákona o rozhodčím řízení (srov. v teorii např. i Bělohlávek, A., J. a výkonu rozhodčích nálezů: komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck. 2004, s. 244 a 249). Nejvyšší soud nevidí důvodu připouštět dovolání k formulování tohoto jednoznačného závěru.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobců bylo odmítnuto, třetí žalované žádné náklady dovolacího řízení podle obsahu spisu nevznikly a první a druhé žalované vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení), jejíž výše se určuje podle (dále jen „“), a z náhrady hotových výdajů.

Podle ustanovení § 8, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 19a vyhlášky činí sazba odměny 5.850,- Kč. Takto určená sazba se podle vyhlášky snižuje o 50 %, tj. na částku 2.925,- Kč, jelikož zástupce první a druhé žalované učinil v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k dovolání). Spolu s náhradou hotových výdajů dle ve výši 300,- Kč a náhradou za 20 % daň z přidané hodnoty ve výši 645,- Kč podle ustanovení tak dovolací soud přiznal první a druhé žalované k tíži dovolatelů celkem 3.870,- Kč.

Rozhodné znění , podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (od 1. července 2009) se podává z bodu 12., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávněné domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 18. srpna 2011

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu