Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 408/2010

U S N E S E N Í

města Jablonec nad Nisou

V. L.

, zastoupenému JUDr. Jaroslavem Císařem, advokátem se sídlem v Jablonci nad Nisou, Lučanská 5, vyklizením bytu se zajištěním bytové náhrady, vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 18. září 2008, č. j. - 29, takto:

I. Dovolání se

o d m í t á

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 3. 12. 2007, č. j. - 9, kterým Okresní soud v Jablonci nad Nisou nařídil podle pravomocného a vykonatelného rozsudku téhož soudu ze dne 25. 10. 2004, č. j. - 53, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 29. 9. 2005, č. j. - 66, výkon rozhodnutí vyklizením bytu č. 16 o velikosti 1+2 s příslušenstvím, I. kategorie, v 7. nadzemním podlaží domu čp. 3418 v Jablonci nad Nisou, Liberecká 50, který bude proveden po právní moci tohoto usnesení přestěhováním povinného a všech, kdo s ním v uvedeném bytě bydlí a jejich věcí do náhradního bytu č. 16 o velikosti 2+1 v 8. nadzemním podlaží domu čp. 3766 v Jablonci nad Nisou, Palackého 40; dále soud prvního stupně rozhodl, že povinný je povinen nahradit oprávněné náklady tohoto výkonu rozhodnutí ve výši 1.000,- Kč, a nařídil rovněž výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného pro uspokojení nákladů nalézacího řízení ve výši 1.000,- Kč a nákladů tohoto řízení. Odvolací soud uzavřel, že předpoklady pro nařízení výkonu rozhodnutí byly splněny, že podkladové rozhodnutí je vykonatelné ( , odst. l a odst. l , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ “), neboť povinnému byla zajištěna bytová náhrada určená ve vykonávaném rozhodnutí ( odst. l , obč. zák.), což oprávněná doložila návrhem na uzavření nájemní smlouvy, jímž město Jablonec nad Nisou, coby vlastník domu čp. 3766, poskytuje povinnému jako bytovou náhradu označený byt, přičemž uvedená nabídka trvá a byt je stále k dispozici pro povinného. Námitky povinného týkající se správnosti podkladového rozhodnutí, jeho nepříznivého zdravotního stavu a okolnosti, že mu je nabízen byt s neregulovaným nájemným shledal bezvýznamnými; ohledně naposledy uvedené námitky s odůvodněním, že do hledisek, jež se vztahují k náležitostem bytové náhrady (náhradního bytu), nenáleží otázka, zda jde o byt s regulovaným nájemným či nikoli.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu, včetně výroku o nákladech řízení, podal povinný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z a důvodnost z a b) Má za to, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, daný tím, že „se týká otázky základních lidských práv a svobod, resp. práva na důstojné bydlení, a o otázku, která z hlediska procesního práva je soudy různých stupňů řešena rozdílně, resp. především panuje nejednota ve způsobu provádění dokazování ohledně zajištění bytových náhrad v rámci zkoumání podmínek nařízení výkonu rozhodnutí“. Dovolatel nesouhlasí se způsobem, jakým soudy obou stupňů provedly dokazování ohledně adekvátnosti zajištěného náhradního bytu, a namítá, že oprávněný sice předložil listinný důkaz, jímž prokazoval zajištění náhradního bytu, soud však nezkoumal, zda tento byt má charakter náhradního bytu a zda je pro povinného skutečně zajištěn. Poukazuje na to, že byt v Palackého ulici čp. 40 nikdy neviděl, neboť mu to oprávněným nebylo umožněno, resp. jen s příslibem, že podepíše nájemní smlouvu a blankosměnku pro případ nesplnění povinnosti hradit řádně a včas nájemné. Takové jednání však považuje za nemorální a „spatřuje v něm prvky vydírání“, neboť bez podpisu uvedených listin nemohl adekvátnost náhradního bytu posoudit, a to zejména, zda velikostí a vybaveností zajišťuje lidsky důstojné ubytování. Odvolací soud měl tyto předpoklady za splněné, ačkoliv z návrhu na uzavření nájemní smlouvy nelze o vybavenosti bytu dovozovat žádné skutečnosti. Stejně tak se soud nezabýval otázkou, zda byt je opatřen výtahem či zda má bezbariérový přístup, tedy, zda je pro povinného vůbec možné jej vzhledem k jeho zdravotnímu postižení užívat. Za významnou dovolatel považuje skutečnost, že oprávněným je město Jablonec nad Nisou, resp. účastník, který vlastní několik nájemních bytů a může tak u prokazující zajištění bytu opatřit bez ohledu na to, zda je byt skutečně zajištěn. Rovněž pak se domnívá, že soudy obou stupňů měly ve věci nařídit jednání, což vyplývá z , když důkaz o zajištění bytové náhrady byl vydán „toliko pod hlavičkou Městského úřadu Jablonec nad Nisou, ale když současně je účastníkem řízení město Jablonec nad Nisou, a tedy se tak nachází v kolizi zájmů“. Jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu soudy neprovedly, čímž řízení zatížily vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dále dovolatel uvedl, že „za adekvátní bytovou náhradu nepovažuje byt s neregulovaným nájemným, když vyklizovaný byt měl nájemné regulováno“. Navrhl, aby dovolací soud zrušil usnesení soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz čl. II, bod 12., části první ) a po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání není podle , odst. 2 ve spojení s přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím - jako v projednávaném případě - usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o nařízení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu , ve znění účinném do 30. 6. 2009, přípustné za podmínek vymezených v nebo c) (srov. ). Protože použití je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější - odvolacím soudem zrušené rozhodnutí, jímž by soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak), je možné přípustnost posuzovat jen v intencích , jež ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ve znění účinném do 30. 6. 2009).

Dovolací přezkum se tak otevírá zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem, kterým lze dovolání odůvodnit, je tedy [vyjma případu, o který zde nejde, kdy by samotná vada podle splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ /ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních/] jen důvod podle , jímž lze namítat nesprávné právní posouzení věci. Při přezkumu napadeného rozhodnutí (tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel napadl) je Nejvyšší soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán ( , věta první ).

Dovolatel argumenty ve prospěch závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, sice uvedl, hodnocením námitek obsažených v dovolání však k takovému závěru dospět nelze.

Podle odst. l ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil byt nebo místnost, za které je nutno zajistit přiměřený náhradní byt, náhradní byt, náhradní ubytování nebo přístřeší, soud nařídí výkon rozhodnutí jen tehdy, jestliže bude prokázáno, že povinnému je zajištěna taková bytová náhrada, jaká byla určena ve vykonávaném rozhodnutí, nebo že povinnému je zajištěno přístřeší, stanoví-li vykonávané rozhodnutí, že mu při vyklizení bytu náleží přístřeší. Po právní moci tohoto usnesení soud výkon rozhodnutí provede.

Podle zajištění bytové náhrady nebo přístřeší pro povinného je povinen prokázat oprávněný.

Podle nebude-li prokázáno, že bytová náhrada byla pro povinného zajištěna a že odpovídá vykonávanému rozhodnutí, popřípadě že pro povinného bylo zajištěno přístřeší, u vydanou státním orgánem nebo orgánem obce anebo notářským zápisem, nařídí soud před rozhodnutím o nařízení výkonu rozhodnutí jednání. Při zjišťování, zda bytová náhrada byla pro povinného zajištěna a zda odpovídá vykonávanému rozhodnutí, popřípadě zda bylo pro povinného zajištěno přístřeší, soud provede i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány.

Podle § 712 odst. 2, věty první, obč. zák. náhradním bytem je byt, který podle velikosti a vybavení zajišťuje lidsky důstojné ubytování nájemce a členů jeho domácnosti.

Podle zákona č. l , kterým se upravují některé otázky související s vydáním , kterým se mění, doplňuje a upravuje , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), o tom, že je zajištěna bytová náhrada, která je způsobilá k nastěhování a k řádnému užívání, vydá obec tomu, kdo o bytovou náhradu žádal, potvrzení.

Nejvyšší soud otázku, zda lze v řízení o výkon rozhodnutí k návrhu oprávněné obce (města) použít u vydanou toutéž obcí (městem) prokazující zajištění bytové náhrady pro povinného, vyřešil v usnesení ze dne 25. ledna 2005, sp. zn. , v němž dospěl k závěru, že „neodpírá-li zákon obci, která je v řízení zároveň v postavení oprávněné osoby, oprávnění vydat potvrzení nebo u ve shora uvedeném smyslu, je třeba jí vydané potvrzení nebo u považovat za takové, kterými lze zajištění bytové náhrady či přístřeší prokázat (aniž by bylo třeba před nařízením výkonu rozhodnutí nařizovat jednání)“. V odůvodnění usnesení ze dne 13. dubna 2005, sp. zn. , Nejvyšší soud uvedl, že „tato právní úprava (rozuměj úprava podle a odst. 3 věty první ) sleduje ten cíl, aby soud při rozhodování o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí vyklizením se zajištěním bytovné náhrady měl napevno postaveno, že oprávněný svou povinnost (prokázat zajištění bytové náhrady nebo přístřeší pro povinného) skutečně splnil, a to v rozsahu a kvalitě předpokládané ve vykonávaném rozhodnutí. Proto také zákon stanoví, že tuto svou povinnost může oprávněný - bez toho, že by soud prováděl dokazování - splnit jen v zákoně uvedenými kvalifikovanými listinami“.

V posuzované věci - jak z obsahu spisu vyplývá - předložilo oprávněné město Jablonec nad Nisou spolu s návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí návrh na uzavření nájemní smlouvy, datovaný dnem 5. 10. 2007, č. j. TOB/5/2007, v němž se uvádí, že „Město Jablonec nad Nisou, zastoupené oddělením technické obsluhy a bytů Městského úřadu Jablonec nad Nisou poskytuje V. L. bytovou náhradu podle § 685 a násl. obč. zák. byt, jehož vlastníkem je Město Jablonec nad Nisou, sestávající ze 2 pokojů, kuchyně a příslušenství“. Dále se v tomto návrhu uvádí, že „podlahová plocha bytu činí 53,91 m2“, že „tento návrh opravňuje osobu, jíž byl adresován, aby s ní správce bytového fondu podle a násl. uzavřel nájemní smlouvu“, že „pronajímatel přenechává uvedený byt nájemci na dobu neurčitou“, že „byt se pronajímá z důvodu rozhodnutí Rady města Jablonce nad Nisou (usnesení č. 191/2007 ze dne 4. 10. 2007, /které je ve spise rovněž založeno/) - bytová náhrada“ a že „nájemné je stanoveno tržní ve výši 84,00 Kč/m2/měsíc“. Návrh na uzavření nájemní smlouvy je podepsán Ing. Š. F., vedoucí oddělení technické obsluhy a bytů.

Ze skutečnosti, že povinnost vyklizení dosavadního bytu byla rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci ze dne 29. 9. 2005, č. j. - 66, jímž byl změněn rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 25. 10. 2004, č. j. - 53, vázána na zajištění náhradního bytu, pak vyplývá, že v daném případě lze nařídit provedení výkonu rozhodnutí vyklizením povinného do náhradního bytu i méně vybaveného, o menší podlahové ploše a nižší kvality, zajišťuje-li podle velikosti a vybavení lidsky důstojné ubytování nájemce. Tuto podmínku zajištěný náhradní byt o kuchyni a dvou pokojích s příslušenstvím, jehož podlahová plocha činí 53,91 m2 a který se nachází v tomtéž městě, splňuje, přičemž posouzení adekvátnosti náhradního bytu přísluší soudu a nikoliv povinnému.

Oprávněný tudíž prokázal, že pro povinného zajistil na základě exekučního titulu označený náhradní byt, jehož je vlastníkem, a že tento byt odpovídá vykonávanému rozhodnutí. Vycházel-li odvolací soud při svém rozhodnutí z tohoto návrhu na uzavření nájemní smlouvy, je to v souladu s , s i s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. Není tudíž správná námitka povinného, že odvolací soud nezkoumal, že oprávněný pro povinného náhradní byt zajistil.

Pokud dovolatel uvedl, že „za adekvátní bytovou náhradu nepovažuje byt s neregulovaným nájemným, když vyklizovaný byt měl nájemné regulováno“, je k tomu třeba uvést, že je již výrazem ustálené soudní praxe, že jedním z kritérií při posuzování přiměřenosti bytových náhrad, jež musí být zpravidla zajištěny na dobu neurčitou (přiměřeného náhradního bytu, náhradního bytu a náhradního ubytování), je i hledisko výše nájemného v zajišťované bytové náhradě (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2005, sp. zn. ), které se ovšem neposuzuje ve vztahu k sociálním poměrům povinného, nýbrž ve vztahu k vyklizovanému bytu (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2006, sp. zn. ), a to poměru výše nájemného v náhradním bytě k obvyklé ceně nájemného v daném čase a místě náhradního bytu. V tomto ohledu však dovolatel žádné konkrétní námitky v dovolání nevznesl; i když právní názor odvolacího soudu, že „do hledisek, jež se vztahují k náležitostem bytové náhrady (náhradního bytu), nenáleží otázka, zda jde o byt s regulovaným nájemným či nikoli“, není s citovanou judikaturou v souladu, nemůže uvedená námitka dovolatele přípustnost dovolání podle , odst. 2 ve spojení s založit.

Dovolatelova výtka, že „se odvolací soud nezabýval otázkou, zda byt je opatřen výtahem či zda má bezbariérový přístup, tedy, zda je pro povinného vůbec možné jej vzhledem k jeho zdravotnímu postižení užívat“, a námitka o neprovedení dalších důkazů, zejména o vybavenosti náhradního bytu, je uplatněním dovolacího důvodu podle , jímž lze namítat, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; tento dovolací důvod je však v daném případě (viz výše) k založení přípustnosti dovolání podle shora uvedených ustanovení nezpůsobilý.

Dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech odvolacího řízení není přípustné. Podle přípustnost dovolání dána být nemůže, neboť usnesení o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Přípustnost dovolání proti nákladovému výroku pak není založena ani ustanoveními , a , neboť tento výrok nelze podřadit žádnému z tam taxativně vyjmenovaných případů.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu , není dovolání proti němu podle , odst. 2 ve spojení s přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle § , věty první, a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , a , neboť povinný na jejich náhradu nemá právo a oprávněnému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. července 2011

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu