Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 439/2011

U S N E S E N ÍNejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce P. H., zastoupeného JUDr. Martinem Kölblem, advokátem se sídlem Praha 1, Štěpánská 39, proti žalovaným 1/ V. B. a 2/ E. B., o zaplacení částky 227.430,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. června 2010, č. j. -193, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 1 (soud prvního stupně) rozsudkem (částečným) ze dne 17. ledna 2008, č. j. -123, uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku na zálohovaných službách spojených s užíváním bytu částku 33.556,45 Kč, zamítl žalobu, aby žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobci z titulu plateb za služby spojené s užíváním bytu další částku 13.922,55 Kč spolu s poplatky z prodlení z částky 47.479,- Kč, a rozhodl, že o nároku žalobce ve výši 179.951,- Kč s příslušenstvím bude rozhodnuto v konečném rozsudku.

Následně soud prvního stupně rozsudkem ze dne 12. února 2009, č. j. -167, uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci rozsudku na dlužném nájemném částku 72.372,60 Kč a zamítl žalobu, aby žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobci z titulu dlužného nájemného další částku 107.578,40 Kč spolu s poplatky z prodlení z částky 179.951,- Kč; současně rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.

Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 25. června 2010,

č. j. -193, odmítl – podle ve spojení s ustanovením , , ve znění po novele provedené (dále jen „ “) – odvolání žalobce z 22. února 2008 a z 13. března 2009 proti citovaným rozsudkům soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků. Dovodil, že v odvolacím řízení nebylo možno pokračovat pro vady odvolání, které žalobce neodstranil ani na základě výzev soudu prvního stupně (usnesení z 19. března 2008,

č. j. -135, ze 14. května 2009, č. j. -179, a z 24. listopadu 2009, č. j. -190, které mu byly doručeny 11. dubna 2008, 12. června 2009

a 8. prosince 2009), a to i přes poučení, jehož se mu ve smyslu dostalo ze strany soudu prvního stupně.

Proti usnesení odvolacího soudu podal dne 1. října 2010 žalobce dovolání; k opožděnému doplnění dovolání doručenému soudu prvního stupně dne 25. října 2010 dovolací soud nepřihlížel ( a 2 ).

Ustálená soudní praxe dovodila, že dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud ve smyslu ustanovení a odmítl odvolání pro vady, které brání jeho projednání, není podle ve znění účinném od 1. ledna 2001 přípustné; mimořádným opravným prostředkem proti takovému rozhodnutí je žaloba pro zmatečnost – (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky z 10. března 2005, sp. zn. , a ze 14. července 2010, sp. zn. ).

Za této situace Nejvyšší soud dovolání podle věty první a pro nepřípustnost odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, , a a o skutečnost, že žalovaným nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli proti dovolateli právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. června 2011

JUDr. Miroslav Ferákpředseda senátu