Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 707/2010

U S N E S E N Í

J. B.,

Z. B.

, o vyklizení nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. října 2009, č. j. -83, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Litoměřicích (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 8. dubna 2009, č. j. -71, vyhověl žalobě a uložil žalovanému povinnost vyklidit do patnácti dnů po zajištění přístřeší dům č. p. 34 v J.; současně rozhodl o nákladech řízení účastníků.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací usnesením ze dne 29. října 2009, č. j. -83, odmítl – podle ve spojení s ustanovením , , ve znění po novele provedené (dále jen „“) – odvolání žalovaného proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků. Dovodil, že v odvolacím řízení nebylo možno pokračovat pro vady odvolání, které žalovaný neodstranil ani na základě výzvy soudu prvního stupně (usnesení ze dne 27. května 2009, č. j. -75, které mu bylo doručeno dne 18. června 2009) a přes poučení, jehož se mu ve smyslu dostalo ze strany soudu prvního stupně.

Žalovaný (nezastoupen advokátem) dne 14. prosince 2009 soudu prvního stupně doručil podání označené jako

„odvolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, ze dne 25.11.2009“

. Toto podání doplnil dalším podáním ze dne 11. ledna 2010 označeným jako

„odvolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem/ číslo jednací -83“

. Uvedená podání lze – s přihlédnutím k jejich obsahu ( ) – považovat za dovolání proti shora označenému usnesení odvolacího soudu. V tomto podání (a jeho doplňku) popsal důvody svého nesouhlasu s rozhodnutím odvolacího soudu a potažmo i s rozhodnutím soudu prvního stupně.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) shledal, že dovolání bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou ( ). Poté se zabýval otázkou přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku ( ), neboť toliko z podnětu přípustného dovolání lze správnost napadeného rozhodnutí přezkoumat z hlediska uplatněných dovolacích důvodů.

Podle , b/ a c/ nemůže být dovolání přípustné už proto, že napadeným usnesením odvolacího soudu bylo odmítnuto odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně a nikoliv změněno ( ) či potvrzeno ( a c/ ) rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé. Přípustnost dovolání proti napadenému rozhodnutí však nelze opřít ani o další ustanovení upravující přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu (srov. , , ). Přitom vady uvedené v , a b/ a , jakož i vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přípustnost dovolání nezakládají a lze k nim přihlédnout pouze v případě přípustného dovolání (srov. věta druhá ).Z výše uvedeného vyplývá, že přípustnost dovolání nelze opřít o žádné v úvahu přicházející ustanovení. Lze – stejně jako v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. března 2005, sp. zn. uzavřít, že dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud ve smyslu ustanovení a odmítl odvolání pro vady, které brání jeho projednání, není podle ve znění účinném od 1. ledna 2001 přípustné; mimořádným opravným prostředkem proti takovému rozhodnutí je žaloba pro zmatečnost ( ).

Za této situace Nejvyšší soud dovolání podle věty první a pro nepřípustnost odmítl. Přitom s přihlédnutím k ustanovení věty za středníkem bylo nerozhodné, že dovolatel nebyl v dovolacím řízení zastoupen advokátem.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, , a a o skutečnost, že žalobkyni nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolateli právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. července 2010

JUDr. Miroslav Ferák, v. r.

předseda senátu