Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
7EBB5E76E9A71107C1257A4E006AC367.html
HTML · 16.07 KB
No categories available
33 Cdo 861/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně Ing. M. A., zastoupené JUDr. Josefem Sedláčkem, advokátem se sídlem v Šumperku, Starobranská 4, proti žalované D. Z., zastoupené Mgr. Bohdanou Novákovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Mánesova 19, o 200.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 7 C 363/2008 , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2009, č.j. 22 Co 281/2009 -80, takto:
I. Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í:
Dovolání žalované, směřující (hodnoceno podle obsahu) proti v záhlaví citovanému rozsudku v části, jíž krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 20. 2. 2009, č.j. 7 C 363/2008 -45, ve výroku, jímž Okresní soud Praha - západ uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 200.000,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení od 16. 3. 2008 do zaplacení, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (čl. II, bod 1. zákona č. 7/2009 Sb. , dále jen „o.s.ř. “), a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. , neboť hodnocením v dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o.s.ř).
Žalovaná především odvolacímu soudu vytkla, že obsah dopisů účastnic z 7. 2. 2008 a 13. 3. 2008 vyložil v rozporu s vůlí v nich zachycené. Judikatura dovolacího soudu je ustálena v závěru, že zjišťuje-li soud z obsahu smlouvy (případně jednostranného právního úkonu), a to i pomocí výkladu projevu vůle ve smyslu § 35 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), co bylo jejími účastníky ujednáno, dospívá ke skutkovým zjištěním (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1548/97 , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/2000 pod č. 73, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2900/99 , uveřejněný v časopise Soudní judikatura 3/2002 pod č. 46). Z pohledu uvedené judikatury je zřejmé, že výhrady stran k výkladu obsahu dopisů účastnic (včetně toho, jaká byla vůle jednajících a k čemu směřovala) vystihují dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o.s.ř. , jenž míří na pochybení soudu ve zjištění skutkového stavu věci. Takové námitky jsou však v řízení o dovolání přípustném jen podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. nevýznamné. Skutkový základ sporu nelze při zvažování přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. zpochybnit, pro dovolací soud je závazný (srov. § 241a odst. 3 o.s.ř. ). Proto i kritika právního posouzení věci odvolacím soudem (ústící v jeho závěr, že závazky účastnic ze smlouvy o budoucí smlouvě ze dne 13. 10. 2007 byly zrušeny jejich dohodou podle ustanovení § 572 odst. 2 obč. zák.), kterou dovolatelka na svých skutkových námitkách založila, je pro účely daného dovolacího přezkumu bezcenná.
Nedůvodnost námitky, že odvolací soud se nevyjádřil k platnosti smlouvy o budoucí smlouvě ze dne 3. 9. 2007, se podává přímo z odůvodnění napadeného rozsudku, v němž odvolací soud výslovně uvedl dva důvody, pro které shledal tuto smlouvu neplatnou (1/ absence určení doby, do kdy má být hlavní smlouva uzavřena, 2/ nemovitosti nejsou označeny nezaměnitelným způsobem). Namítá-li dovolatelka, že závazky účastnic ze smlouvy o budoucí smlouvě ze dne 13. 10. 2007 nezanikly pro nemožnost plnění (§ 575 obč. zák.), přehlíží, že odvolací soud své rozhodnutí na takovém právním závěru nezaložil; ani tyto výhrady žalované tedy k přípustnosti dovolání nevedou.
Vytýká-li dovolatelka odvolacímu soudu, že řízení zatížil vadou, nerozhodl-li kasačním rozhodnutím, přestože vycházel z jiných skutkových zjištění a věc posoudil po právní stránce jinak, jedná se o námitky podřaditelné dovolacímu důvodu podle § 241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. Při posouzení přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. však nemůže být k okolnostem uplatněným tímto dovolacím důvodem přihlédnuto (vyjma případu, o který zde nejde, kdy by samotná vada řízení splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních).
Odkaz dovolatelky na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 33 Odo 1569/2006 , není přiléhavý, neboť v označené věci dovolací soud na základě dovolání přípustného podle § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. předně podrobil přezkumu správnost interpretace konkrétního ujednání, jímž byly sjednány předpoklady pro nárok na vrácení rezervačního poplatku, které bylo vtěleno do platné nepojmenované smlouvy, kdežto v souzené věci byla nevratnost zálohy sjednána ve smlouvě o budoucí smlouvě z 3. 9. 2007, kterou odvolací soud shledal z výše uvedených důvodů jako celek absolutně neplatnou.
Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl (§ 243b odst. 5 , věta první, § 218 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. ).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5 , § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení § 1 odst. 1 , § 2 , § 3 odst. 1 bodu 4., § 10 odst. 3 , § 14 odst. 1 , § 15 a § 18 odst. 1 , věty první, vyhlášky č. 484/2000 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, tj. částkou 10.000,- Kč. Součástí nákladů je dále paušální částka náhrady za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§ 13 odst. 1 , 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů) a náhrada za 20 % daň z přidané hodnoty ve výši 2.060,- Kč (§ 137 odst. 3 , § 151 odst. 2 o.s.ř. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 28. července 2011
JUDr. Pavel K r b e k, v. r.
předseda senátu