Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3818/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobkyně A. V., zastoupené Mgr. Josefem Liscem, advokátem se sídlem Ostrov, Severní 1194, proti žalované Středočeské obchodní společnosti Group, a. s.,se sídlem Kyšice, Nová 101, zastoupené Mgr. Karlem Hnilicou, advokátem se sídlem Praha 2, Lublaňská 55/6, o zaplacení částky 290.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp.zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. ledna 2009, č. j. -69, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobkyně se vůči žalované domáhala (z titulu smluvní pokuty) zaplacení částky 250.000,- Kč s 3% úrokem z prodlení od 2. 11. 2004 do zaplacení a částky 40.000,- Kč s 3% úrokem od 15. 11. 2004 do zaplacení.

Okresní soud v Kladně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 7. 4. 2008, č. j. -38, žalobu v celém rozsahu zamítl; současně rozhodl o nákladech řízení.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 14. 1. 2009, č. j. -69, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (zastoupena advokátem) blanketní dovolání, v němž uvedla, že jej podrobně odůvodní do jednoho měsíce.

Podle čl. II bodu 12. věty před středníkem , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 14. ledna 2009, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) dovolání projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou (dále opět jen „ ”).

Podle věty první může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu ( věta druhá ). Podle věty první je lhůta zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení ( věta druhá ).

Z uvedeného vyplývá, že lhůta k podání dovolání je lhůtou procesní a zákonnou, nemůže být prodloužena a její zmeškání nelze prominout (srov. , , věta první ); jejím marným uplynutím se proto původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými a k opožděnému doplnění dovolání dovolací soud nemůže přihlédnout. Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno ( , ), se stává po uplynutí lhůty k podání dovolání bezpředmětnou.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodů dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle věty první dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.

Uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán, tedy – řečeno jinak – jestliže vylíčí okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které tak naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení a 3 Chybí-li vylíčení těchto okolností, není (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu pro stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí proto není možné věcně přezkoumat (srov. věta první ).

V projednávané věci z obsahu spisu vyplývá, že v písemném vyhotovení rozsudku, jehož stejnopis byl doručen k rukám zástupce žalobkyně – advokáta Mgr. Josefa Lisce – dne 16. 4. 2009, odvolací soud účastnice poučil, že proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné, ledaže by dovolací soud dospěl k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; v takovém případě lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně. Účastnice byly tedy správně poučeny o dovolání, o lhůtě k dovolání a o soudu, u něhož se podává. Proto poslední den dvouměsíční lhůty pro podání dovolání připadl na den 16. 6. 2009.

V uvedené lhůtě (dne 7. 5. 2009) podala dovolatelka pouze tzv. blanketní dovolání, přičemž řádné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podala prostřednictvím advokáta až dne 18. 6. 2009, tedy po marném uplynutí dovolací lhůty; proto k němu již dovolací soud nemohl přihlížet.

Vzhledem k uvedenému lze – stejně jako v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp.zn. , uveřejněném pod č. 21 v sešitě č. 3 z roku 2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (citované rozhodnutí bylo uveřejněno rovněž pod č. 119 v sešitě č. 7 z roku 2003 časopisu Soudní judikatura) – uzavřít, že blanketní dovolání žalobkyně, které nebylo způsobilé zahájit dovolací řízení, muselo být odmítnuto, a to za přiměřeného použití ustanovení věty první

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení , , a a o skutečnost, že žalované nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolatelce právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. června 2011

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.

předsedkyně senátu