Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1439/2010

S N E S E N ÍNejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce JUDr. D. Č., proti žalované A. K., o určení neúčinnosti rozhodnutí soudu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. července 2009, č.j. -36, takto:I. Dovolání žalobce se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.Stručné odůvodnění ( ): Obvodní soud pro Prahu 5 (dále již „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 22. října 2008, č.j. -19, zamítl žalobu na určení, že je vůči žalobci právně neúčinné „rozhodnutí podle rozsudku č.j. -28, právní moc ke dni 7.11.2003, kterým bylo zúženo společné jmění manželů A. K. a P. K.“ (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). K odvolání žalobce Městský soud v Praze (dále již „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Uzavřel, že rozhodnutí soudu nelze považovat za právní úkon ve smyslu ustanovení obč. zák. ve spojení s ustanovením obč. zák., a proto mu nelze odporovat dle ustanovení obč. zák. Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání. Jeho přípustnost dovozuje z ustanovení a dovolací důvod spatřuje zřejmě v naplnění předpokladů ustanovení Dovolatel zpochybňuje závěr odvolacího soudu o tom, že soudnímu rozhodnutí nelze odporovat dle ustanovení obč. zák., a dále namítá nesprávné právní posouzení zákonné prekluzivní lhůty odpůrčího práva v neprospěch žalobce, v čemž spatřuje rozpor s dobrými mravy. Dovolatel navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení Judikatura i teorie je jednotná v názoru, že rozhodnutí soudu nelze považovat za právní úkon, tak jak je vymezen pro občanské právo (i celé soukromé právo) v ustanovení an. obč. zák. (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. července 2008, sp. zn. , nebo usnesení téhož soudu ze dne 3. února 2010, sp. zn. , in www.nsoud.cz). Z obsahu obč. zák. vyplývá, že pojmovými znaky právního úkonu jsou vůle, její projev, jakož i zaměření (směřování) vůle na právní následky, které právní předpisy s tímto projevem spojují. Rozhodnutí soudu vydané v občanskoprávním řízení je jedním z procesních úkonů soudu upravených v . K charakteristickým rysům soudního rozhodnutí patří jeho autoritativnost a jeho závaznost. Právní úkony ve smyslu ustanovení an. obč. zák. mohou být pravomocným rozhodnutím soudu na návrh zkráceného věřitele formou odpůrčí žaloby dle ustanovení obč. zák. zbaveny právních následků vůči věřiteli. Možnost změnit (napadnout) pravomocný rozsudek soudu vydaný v občanskoprávním řízení lze naproti tomu jen na základě procesních prostředků taxativně vymezených v (bez možnosti jejich rozšiřování). Je tedy zřejmé, že pravomocnému rozsudku soudu vydanému v občanskoprávním řízení nelze úspěšně odporovat dle ustanovení obč. zák. Z těchto závěrů vycházel i odvolací soud. Přípustnost dovolání podle nemohla být založena ani námitkou dovolatele mířící na nesprávné právní posouzení zákonné prekluzivní lhůty odpůrčího práva v neprospěch žalobce, když napadené rozhodnutí tuto otázku neřeší. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle ustanovení věty první a odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a části věty před středníkem , neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.V Brně 27. července 2011 JUDr. Pavel Vrcha, v. r. předseda senátu