Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3038/2009

29 Cdo 3038/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Šuka a JUDr. Filipa Cilečkav konkursní věci úpadce Č. P., zastoupeného Mgr. Janem Harcubou, advokátem, se sídlem v Mladé Boleslavi, Okružní 280, PSČ 293 01,  vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labempod sp. zn. , o schválení konečné zprávy o zpeněžování majetku z konkursní podstaty a o vyúčtování odměny a výdajů správce konkursní podstaty,o dovolání úpadce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. března 2009, č. j. -812, takto:

Dovolání

se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 18. srpna 2008, č. j.  K 158/95-799, Krajský soud v Ústí nad Labem (dále též jen „konkursní soud“)  zamítl námitky České republiky - České správy sociálního zabezpečení, Krajské správy sociálního zabezpečení pro Liberecký kraj (bod I. výroku) a úpadce (bod II. výroku) proti konečné zprávě o zpeněžování majetku z konkursní podstaty a o vyúčtování odměny a výdajů správce konkursní podstaty (dále též jen „konečná zpráva“). Dále schválil konečnou zprávu (bod III. výroku), podle které činí:

1/ celkové příjmy  19.724.153,74 Kč,

2/ odměna správce konkursní podstaty včetně daně z přidané hodnoty 3.048.421,- Kč,

z čehož JUDr. Tandlerovi (bývalému správci konkursní podstaty - dále též jen „bývalý správce) náleží 1.578.355,- Kč a PROF – konkursní správce v. o. s. (stávající správce konkursní podstaty – dále též jen „stávající správce“)  náleží 1.470.066,- Kč, přičemž na zálohách nebylo vyplaceno ničeho,

3/ hotové výdaje správce konkursní podstaty 1.711.046,52 Kč, z čehož výdaje bývalého správce spojené se správou a provozem podniku činí 1.691.995, 92 Kč a výdaje stávajícího správce 19.050,60 Kč,

4/ další výdaje bývalého správce 5.395.285,- Kč a „ostatní“ 50.000,- Kč,

5/ soudní poplatek 197.242,- Kč,

6/ částka rozdělená při částečném rozvrhu 350.106,- Kč,

7/ odměna vyrovnacího správce 64.841,60 Kč,

8/ předpokládané výdaje související s rozvrhem 20.000,- Kč,

9/ předpokládaná částka určená k uspokojení věřitelů v rozvrhu 9.455.025,84 Kč, z čehož pro věřitele první třídy je vyhrazena částka 0,- Kč a pro věřitele druhé třídy částka 6.004.521,24 Kč.

A konečně konkursní soud uložil stávajícímu správci, aby do 30 dnů od právní moci usnesení připravil rozvrh (bod IV. výroku).

K odvolání úpadce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení konkursního soudu.

Odvolací soud - vycházeje z ustanovení , o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“) - uzavřel, že z námitek, jež úpadce vznesl proti konečné zprávě podáními z 1. srpna 2008 a 6. srpna 2008 jsou ve smyslu ZKV včasné pouze ty, jež byly uplatněny podáním z 1. srpna 2008. V tomto ohledu však jde o námitky, se kterými se jako s neopodstatněnými správně vypořádal konkursní soud.

Doplnil dále, že ani v průběhu odvolacího řízení nevyšlo najevo nic, co by dokázalo „otřást“ správností usnesení konkursního soudu, přičemž odvolatel ani při jednání o konečné zprávě nebyl schopen konkretizovat, kterých konkrétních věcí se týkaly jeho výhrady vůči prodeji majetku.

Odvolací soud se rovněž ztotožnil  s konkursním soudem ohledně rozdělení odměny mezi bývalého a stávajícího správce, maje daný poměr za přiměřený a odpovídající důvodům, pro které byl bývalý správce zproštěn funkce.

K výhradám, týkajícím se vypořádání společného jmění manželů (úpadce a jeho manželky) a následného prodeje odtud pocházejících věcí správcem konkursní podstaty, odvolací soud uvedl, že odvolatel jejich prostřednictvím nehájí zájmy konkursní podstaty, nýbrž zájem svých dětí a manželky (k čemuž jsou ovšem tyto osoby povolány samy).

Proti usnesení odvolacího soudu podal úpadce dovolání, v němž nejprve předkládá dovolacímu soudu vlastní skutkovou verzi průběhu konkursního řízení, k níž označuje důkazy (“příl. č. 1 až příl. č. 7“).

Posléze úpadce dovoláním namítá, že jak uváděl již v podání z 9. září 2008, nebyly zohledněny jeho námitky a veškerá podání obsažená ve spise.

Má dále za to, že nelze akceptovat  názor odvolacího soudu, podle něhož se konkursní soud dostatečně vypořádal se všemi námitkami a nevyšlo najevo nic, co by mohlo „otřást“ správností rozhodnutí konkursního soudu. Podle dovolatele též nelze přijmout stanovisko soudu týkající se jeho neschopnosti určit, kterých konkrétních věcí se týkají jeho výhrady proti prodeji majetku konkursní podstaty. K tomu uvádí, že veškerá tvrzení dokládal při jednání samém i v celém průběhu řízení „zcela  konkrétními listinnými důkazy“, jež soudkyně neuznala. Usuzuje, že mu zcela jistě nelze dávat za vinu, že neopodstatněnými průtahy bývalého správce se řízení protáhlo na více než deset let a že stávající soudkyně je několikátým soudcem, jenž se věcí zabývá. S napadeným usnesením nesouhlasí ani v tom, že by nebrojil proti prodeji věcí za nízkou cenu,  zdůrazňuje, že po celou dobu řízení ve všech svých podáních neustále poukazuje na nestandardní postup bývalého správce, netransparentnost jeho kroků a prodeje mimo evidenci podstaty. Dodává, že nebrání členy své rodiny, nýbrž po celou dobu poukazuje na činnost bývalého správce při zahájení i vlastní realizaci konkursního řízení.  

Dovolání úpadce proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle a , (dále též jen „ “) jako nepřípustné.

Učinil tak proto, že dovolání v této věci může být přípustné jen podle ustanovení , ve spojení s ustanovením  (tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam). Důvod připustit dovolání však Nejvyšší soud nemá, když dovolatel mu nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Dovolání směřuje i proti té části napadeného usnesení, kterou odvolací soud potvrdil usnesení konkursního soudu ve výrocích I. a II. o zamítnutí námitek. Body I. a II. výroku usnesení konkursního soudu však mají povahu výroku o předběžné otázce (o důvodnosti, popřípadě včasnosti, námitek  proti konečné zprávě), ve vztahu k následujícím bodům výroku  téhož usnesení o schválení konečné zprávy.Jinak řečeno,  to že námitky proti konečné zprávě a proti vyúčtování hotových výdajů a odměny správce konkursní podstaty nejsou opodstatněné, popřípadě, že jsou opožděné, se projeví ve výroku usnesení o schválení konečné zprávy a hotových výdajů a odměny správce konkursní podstaty.

Odvolací soud sice pochybil, jestliže uvedené výroky jako zbytečné neodklidil (bez náhrady nezrušil), ani tato okolnost však  nemění ničeho na tom, že podstatné je, zda došlo ke schválení konečné zprávy a hotových výdajů a odměny správce konkursní podstaty a nikoli to, že konkursní soud řešil výrokem to, co mělo zůstat vyhrazeno (jen) důvodům usnesení o schválení konečné zprávy a hotových výdajů a odměny správce konkursní podstaty (srov. k tomu např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. října 2009, sp. zn. , ze dne 23. února 2010, sp. zn. a ze dne 28. dubna 2011, sp. zn. , veřejnosti dostupných na webových stránkách Nejvyššího soudu ).  Bod I. výroku usnesení konkursního soudu se nadto dovolatele netýká.

Dovolání je dále především skutkovou polemikou se závěry napadeného usnesení, jíž je vyhrazen dovolací důvod dle , jenž ovšem dovolatel u dovolání, jehož přípustnost může být založena jen prostřednictvím ustanovení , nemá k dispozici (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne  7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130).

Ve zbývajícím rozsahu, v částech, jež jsou prostým popřením správnosti závěrů obsažených v napadeném usnesení, neotevírá dovolání žádnou otázku zásadního právního významu, přičemž dovolatel sám (ač zastoupen advokátem a ač v napadeném usnesení řádně poučen o podmínkách přípustnosti dovolání) žádnou takovou otázku ani neformuluje. Důvod odpovídat na otázky, které mu dovoláním ani nebyly položeny, Nejvyšší soud za daného stavu věci nemá.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z , bodu 1. a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.    

V Brně 27. července 2011

    JUDr. Zdeněk  K r č m á ř

                předseda senátu