Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
74284825F9B18C22C1257A4E0064BA2C.html
HTML · 16.87 KB
No categories available
20 Cdo 4597/2010
U S N E S E N Í
České spořitelny, a.s.
I. Š.
, zastoupené Mgr. Radimem Dostalem, advokátem se sídlem ve Vsetíně, Palackého 168 - „Na Rybárně“, pro 392.441,- Kč s příslušenstvím, prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. E 3320/96, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 17. června 2009, č. j. 59 Co 280/2008 - 198, takto:
I. Dovolání
se odmítá.
II. Žádný z účastníků
nemá
právo
na náhradu nákladů řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):
Dovolání povinné proti shora označenému usnesení Krajského soud v Brně, pobočky ve Zlíně, kterým potvrdil usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 13. 6. 2007, č. j. E 3320/96 - 104 (jímž byl zamítnut návrh povinné na zastavení výkonu rozhodnutí a bylo rozhodnuto o nákladech tohoto řízení) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle § 238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle § 238a odst. 1 písm. d), odst. 2 o. s. ř. ve spojení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz čl. II, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., jímž se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony), neboť rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu § 237 odst. 3 o. s. ř.Nejvyšší soud již v řadě rozhodnutí zaujal a odůvodnil závěr, že argumentace § 3 odst. 1 obč. zák., je v exekučním (vykonávacím) řízení nepřípadná, jelikož z hlediska eventuální existence rozporu s dobrými mravy lze posuzovat pouze výkon práv a povinností (formou právních úkonů či faktického chování) účastníků občanskoprávních vztahů, nikoli správnost rozhodnutí soudu; to je aktem aplikace práva, v jejímž rámci soud v nalézacím řízení posuzuje, zda k případnému rozporu s morálními pravidly při výkonu práv a povinností v hmotněprávních vztazích došlo. Podání návrhu na nařízení exekuce (výkonu rozhodnutí) naproti tomu není výkonem práva ve smyslu § 3 odst. 1 obč. zák., nýbrž využitím možnosti poskytnuté oprávněnému procesním předpisem pro případ, že povinnost uložená exekučním titulem vydaným v nalézacím řízení nebyla splněna dobrovolně (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2003, sp. zn. 20 Cdo 2445/2005, nebo usnesení téhož soudu ze dne 5. března 2009, sp. zn. 20 Cdo 3756/2008 ). Věcnou správnost exekučního titulu není exekuční soud oprávněn přezkoumávat, jelikož jeho obsahem je vázán a je povinen z něj vycházet (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. července 2008, sp. zn. 20 Cdo 2273/2008, ze dne 5. srpna 2008, sp. zn. 20 Cdo 4548/2007, rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 58/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).Povinná ve svém dovolání - jak vyplývá z jeho obsahu (srov. § 41 odst. 2 o. s. ř.) - uplatnila rovněž dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. (když namítá, že soudy neprovedly jí navržené důkazy) a dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř.(když podrobuje kritice skutková zjištění, z nichž usnesení odvolacího soudu vychází, zejména závěr, že neprokázala své tvrzení o tom, že podala odpor proti platebnímu rozkazu, který je v dané věci exekučním titulem). K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu, a podle § 241a odst. 3 o. s. ř., však nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto (srov. též právní názory vyjádřené v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročníku 2004, pod číslem 132, nebo v usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročníku 2006, pod číslem 130).Pokud pak povinná namítá nesprávné právní posouzení věci [§ 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.] v závěru odvolacího soudu, že jen doručené podání mohlo mít účinky odporu, a v této souvislosti namítá, že „procesní předpis (občanský soudní řád) výslovně umožňuje činit podání předáním k poštovní přepravě“, je třeba odkázat na odbornou literaturu i ustálenou judikaturu soudů, která dovodila, že „podání učiněné písemně má bez dalšího procesní účinky, jakmile bylo doručeno nebo jinak došlo soudu“ (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, 1600 s., str. 269, či rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 23. listopadu 2005, sp. zn. 5 Cmo 406/2005, uveřejněné v časopise Právní rozhledy číslo 2, ročník 2007, str. 77, jež je na posuzovaný případ analogicky použitelné).Dovolání proti výroku o nákladech řízení není přípustné; ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. přípustnost dovolání v takovém případě nezakládají, protože rozhodnutí o nákladech řízení v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Dovolání není přípustné ani podle § 237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o nákladech výkonu rozhodnutí (kromě toho, že není měnícím ani potvrzujícím) není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 61/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, případně usnesení téhož soudu ze dne 28. srpna 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 11, ročníku 1997 pod číslem 88).Protože dovolání povinné směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1, části věty před středníkem o. s. ř., neboť povinná s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a oprávněné v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.V Brně dne 29. června 2011
JUDr. Olga Puškinová, v. r.předsedkyně senátu