Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3458/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobců a) E. B., b) Ing. P. H., c) F. B., všech zastoupených JUDr. Vladimírem Jirouskem, advokátem se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Preslova 9, proti žalované CITIBANK HOLDINGS IRELAND LIMITED se sídlem 1 North Wall Quay Ifsc, Dublin 1, Irská republika, identifikační číslo 377 488, o zaplacení částky 270.863,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. února 2008, č. j. -51, takto:I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :Městský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 13. 2. 2008, č. j. -51, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 (soud prvního stupně) z 23. 6. 2006, č. j. -24, kterým zamítl žalobu na zaplacení částky 270.863,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení; současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.Žalobci se žalobou domáhali zaplacení nedoplatku nájemného (ze smlouvy o nájmu nebytových prostor) vzniklého zvýšením sazby daně z přidané hodnoty. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovým a právním závěrem soudu prvního stupně. Dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o nájmu nebytových prostor, v níž se dohodli na nájemném ve výši 2.031.120,- Kč pololetně včetně daně z přidané hodnoty (dále též jen „DPH“) a pro případ prodloužení nájemního poměru sjednali nájemné ve výši 1.692.600,- Kč pololetně, že uzavřeli inflační doložku, ale o změně výše nájemného v souvislosti se zvýšením sazby daně z přidané hodnoty se nedohodli. Uzavřel, že výše nájemného je ve smlouvě stanovena srozumitelně a určitě, odkaz v závorce u výše nájemného …“včetně DPH“, neznamená, že by vůle účastníků směřovala ke stanovení výše nájemného jako rozdílu mezi částkou uvedenou ve smlouvě a výší daně z přidané hodnoty v době uzavření smlouvy. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit nájemné jen ve výši sjednané ve smlouvě (což učinila) bez navýšení o aktuální sazbu daně z přidané hodnoty.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání.

V průběhu dovolacího řízení vyšlo najevo, že žalovaná obchodní společnost Citi a.s. (dříve Citibank, a.s.), se sídlem v Praze 6, Evropská 178 zanikla, právním nástupcem společnosti je společnost CITIBANK HOLDINGS IRELAND LIMITED se sídlem 1 North Wall Quay Ifsc, Dublin 1, Irská republika, IČ 377 488, na kterou přešlo veškeré jmění a závazky zanikající společnosti City a.s. Ke dni 31. 12. 2009 nabylo účinnosti rozhodnutí o dokončení přeshraniční fúze. Nejvyšší soud ČR proto usnesením ze dne 5. 5. 2011, sp. zn. , ve smyslu ustanovení rozhodl, že s tímto právním nástupcem bude v řízení nadále pokračováno na místě žalované.Podle čl. II bodu 12 věty první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 13. 2. 2008, dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění před novelou provedenou (dále též jen „ ”).Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas, účastníky řízení ( ) za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelů ( a 4 ), se zabýval jeho přípustností.Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu se řídí ustanoveními a c) Protože ustanovení přípustnost dovolání nezakládá (rozsudek soudu prvního stupně, potvrzený napadeným rozsudkem, byl jeho prvním rozhodnutím ve věci), zabýval se dovolací soud přípustností dovolání podle Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle (nesprávné právní posouzení věci); k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle se nepřihlíží ( věta za středníkem ). Přitom právním posouzením je činnost soudu, při níž aplikuje konkrétní právní normu na zjištěný skutkový stav, tedy z učiněných skutkových zjištění dovozuje, jaká mají účastníci podle příslušného právního předpisu práva a povinnosti. Zjišťuje-li soud obsah smlouvy, a to i pomocí výkladu projevů vůle, jde o skutkové zjištění (srov. odůvodnění rozsudkuNejvyššího soudu ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. , uveřejněného pod č. 73/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročníku 2002, pod číslem 46, a usnesení ze dne 31. 10. 2002, sp. zn. , a ze dne 7. 10. 2004, sp. zn. ). Otázka, zda v dané věci směřovala vůle účastníků ke sjednání nájemného sestávajícího ze dvou samostatných částek, a to z nájemného a z daně přidané hodnoty v aktuální zákonné výši (jak dovozují dovolatelé), je proto otázkou skutkovou. Vzhledem k tomu, že skutkový základ sporu se v dovolacím řízení nemůže měnit, a dovolací důvod podle nelze úspěšně uplatnit v případě dovolání, jehož přípustnost je zvažována podle , nemůže označená otázka založit přípustnost dovolání podle tohoto ustanovení.Přípustnost dovolání nezakládají ani dovolací námitky podřaditelné pod dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle obsažené v dovolání.Napadený právní závěr, že žalované nevznikla povinnost zaplatit žalobcům částku odpovídající zvýšené dani z přidané hodnoty, je v souladu s již ustálenou judikaturou - srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2002, sp. zn. a ze dne 27. 1. 2009, sp. zn. , které se zabývaly obdobnou problematikou. Daňová povinnost žalobců nemohla založit oprávněnost jejich nároku na zvýšení sjednaného nájemného o DPH (jeho aktuální výši). Skutečnost, že po uzavření smlouvy o nájmu nebytových prostor, došlo ke zvýšení sazby DPH, měla význam pouze pro fiskální vztah žalobců, pro jejich daňovou povinnost vyplývající pro ně ze zákona o dani z přidané hodnoty, ale bez vlivu na závazkový vztah účastníků.Změna sazby daně z přidané hodnoty v průběhu účinnosti smlouvy o nájmu nebytových prostor, jejíž součástí byla i dohoda o výši nájemného zahrnující tuto daň, nemá vliv na samotný závazkový vztah jejích účastníků (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. schválený na zasedání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky dne 13. 4. 2011 k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).Jestliže smlouva o nájmu nebytových prostor neobsahuje ujednání o změně výše sjednaného nájemného při změně zákonné sazby daně z přidané hodnoty a zároveň nedošlo k dohodě mezi účastníky o změně výše nájemného (viz nezpochybnitelná skutková zjištění), nelze po dobu trvání nájmu dohodnuté nájemné zvyšovat o rozdíl mezi zákonnou sazbou daně z přidané hodnoty v době uzavření smlouvy a sazbou (zvýšenou) v době placení nájemného. Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ani podle , a proto je podle věty první a jako nepřípustné odmítl.Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, , a a o skutečnost, že žalované podle obsahu spisu nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolatelům právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. května 2011

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.

předsedkyně senátu