Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1371/2009

č. j. -656, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud Plzeň-město (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem

ze dne 9. října 2007, č. j. -608, pod bodem I. a III. výroku zamítl žalobu, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci a) částku 14.800,- Kč a žalobcům společně a nerozdílně částku 110.992,- Kč. Pod body II. a IV. zastavil řízení mezi žalobcem a) a žalovanou ohledně částky 512,- Kč a mezi žalobci a žalovanou co do částky 6.406,-- Kč. Pod body V. a VI. rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Plzni jako soud odvolací k odvolání žalobců rozsudkem

ze dne 31. března 2008, č. j. -656, rozsudek soudu prvního stupně pod body I., III., V. a VI. výroku potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali žalobci dovolání z důvodů, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování.

Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.

Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení tím není dotčeno.

Nejvyšší soud České republiky (dále „Nejvyšší soud“) proto při projednání dovolání postupoval podle ve znění účinném do novely provedené

Podle (dále „ “) v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.

Nejvyšší soud dále vychází z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání jsou účastníkům známy a že uvedené y jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně. Dovolací soud proto na ně odkazuje.

Dovolatelé opřeli přípustnost dovolání o s tím, že odvolací soud oproti soudu prvního stupně posoudil odlišně otázku „počátku běhu a právní povahy doby pro uplatnění nároku obou žalobců.“ Přípustnost dovolání ve smyslu není dána proto, že o změnu rozhodnutí ve věci samé nejde, posoudí-li odvolací soud stejnou právní otázku rozdílně, aniž by to něco měnilo na právech a povinnostech účastníků řešeného právního vztahu. V úvahu tak v dané věci přicházela přípustnost dovolání pouze při naplnění předpokladů uvedených v

Dovolání není přípustné ani podle

Přípustnost tzv. nenárokového dovolání [ ] může být založena jen v případě, kdy dovolatel v dovolání označí pro výsledek sporu relevantní právní otázku, jejíž řešení odvolacím soudem činí rozhodnutí tohoto soudu rozhodnutím zásadního právního významu. Neuvede-li dovolatel v dovolání žádnou takovou otázku nebo jen otázku skutkovou, nemůže dovolací soud shledat nenárokové dovolání přípustným. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2007, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck (dále „Soubor rozhodnutí“) pod pořadovým č. C 5042.

Dovolatelé v daném případě žádnou takovou právní otázku neformulovali

a tato se nepodává ani z obsahu dovolání. Mají pouze za to, že odvolací soud neposoudil otázku zániku jejich práva na jimi požadovanou náhradu správně, neboť ustanovení , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, nesprávně vyložil. Podle názoru dovolacího soudu však rozhodnutí odvolacího soudu v posuzované věci není v rozporu s hmotným právem ani s judikaturou Nejvyššího soudu či Ústavního soudu. Dovolací soud k věci pouze stručně konstatuje, že rozhodnutí odvolacího soudu je postaveno na jednoduché aplikaci ustanovení , z něhož odvolací soud dovodil prekluzi nároku žalobců. Jak známo, propadná lhůta plyne nezávisle na okolnostech subjektivního i objektivního rázu a jejím uplynutím (na rozdíl od promlčení) nárok navždy zaniká. Odvolací soud nepochybil pokud na daný případ aplikoval a nikoli právní úpravu předchozí (zákon. č. ), poněvadž to odpovídalo i době, kdy byla ukončena restituce jejich majetku, respektive kdy již nabyli všechny nemovitosti zatížené předmětným zákonným věcným břemenem, a zejména proto, že použití předchozí úpravy nemohlo být pro žalobce příznivější.

Protože dovolání opírající se o je přípustné jen pro řešení právních otázek, jsou v tomto případě dovolatelé oprávněni napadnout rozhodnutí odvolacího soudu jen z dovolacího důvodu podle V dovolání proto nelze uplatnit dovolací důvod podle a dovolací soud tak musí vycházet ze skutkových zjištění učiněných v nalézacím řízení, což znamená, že se nemůže zabývat jejich správností.

Rovněž tvrzenou vadou řízení by se dovolací soud mohl zabývat jen tehdy, jednalo-li by se o řešení procesní otázky zásadního významu. K tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. února 2008, sp. zn. , uveřejněné v Souboru rozhodnutí pod pořadovým č. C 5780). Žalobci namítaná vada, že soud neprovedl jimi navržené důkazy, takovou procesní otázkou zásadního významu není.

Dovolací soud proto podle věty první a dovolání žalobců jako nepřípustné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že úspěšné žalované náklady, na jejichž náhradu by měla vůči žalobcům právo, nevznikly ( , , a ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. května 2011

JUDr. František Balák

předseda senátu