Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2644/2010

U S N E S E N Í

Z. M.

J. M.

, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 12. 2009, č.j. -122, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se domáhala na žalovaném placení částky 3.000,- Kč měsíčně s účinností od října 2006 do budoucna, představující škodu, která jí měla vzniknout tím, že jí žalovaný bránil v užívání bytu v dosud nevypořádaném společném jmění manželů.

Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 6. 5. 2009, č.j. -89, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala na žalovaném placení částky 3.000,- Kč měsíčně s účinností od 1. 11. 2006 do budoucna, co do částky 3.000,- Kč za období od 1. 10. 2006 do 30. 10. 2006 řízení zastavil a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 10. 12. 2009, č.j. -122, zrušil rozsudek soudu prvního stupně v části týkající se placení částky 1.500,- Kč měsíčně za dobu od 1. 11. 2006 do 30. 11. 2007, částky 3.000,- Kč za dobu od 1. 12. 2007 do 31. 12. 2007, částky 2.000,- Kč měsíčně za dobu od 1. 1. 2008 do 31. 3. 2009 a částky 3.000,- Kč měsíčně za dobu od 1. 4. 2009 do budoucna a v tomto rozsahu řízení zastavil; potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o zamítnutí žaloby co do částky 34.500,- Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Žalobkyně podala proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, v němž navrhla, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně ve všech výrocích zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolání žalobkyně odůvodnila tím, že se soudy obou stupňů nezabývaly jejími tvrzeními a spokojily se pouze se závěrem, že žalovaný neporušil žádnou podstatnou povinnost a pokud mu žalobkyně nepřispívala na bydlení, nevznikla jí chováním žalovaného žádná škoda.

Žalovaný se v písemném vyjádření ztotožnil se závěry soudu prvního stupně a soudu odvolacího a navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání žalobkyně zamítl.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; podle odůvodnění obsahuje pouze stručný výklad důvodů.

Žalobkyně se sice dovoláním domáhá zrušení rozsudku odvolacího soudu „ve všech výrocích“, ve skutečnosti však neuvádí žádné námitky, jimiž by zpochybňovala správnost výroku, jímž odvolací soud na základě jejího zpětvzetí žaloby zčásti zrušil rozsudek soudu prvního stupně a v tomto rozsahu řízení zastavil. Jelikož tedy dovolání v tomto rozsahu postrádá vymezení dovolacích důvodů a nebylo o ně doplněno ve lhůtě určené v , nezbývá než dovolání v tomto rozsahu odmítnout podle věty první a (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. , publikované pod č. 3/2004

Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Ve zbývajícím rozsahu dovolacímu přezkumu rozhodnutí odvolacího soudu brání ustanovení , podle nějž není dovolání přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Jelikož uvedeným výrokem rozsudku odvolacího soudu byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně v části, jíž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši 34.500,- Kč, tedy o peněžitém plnění nepřesahujícím zákonnou hranici 50.000,- Kč, je přípustnost dovolání vyloučena. Proto Nejvyšší soud dovolání i v této části odmítl podle věty první a , c) o. s. ř, aniž se mohl zabývat věcným obsahem uplatněných námitek. O nepřípustnosti dovolání do tohoto výroku byla ostatně žalobkyně v rozhodnutí odvolacího soudu řádně poučena.

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud rozhodl podle věty první, a tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovanému v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. června 2011

JUDr. Robert Waltr, v. r.

předseda senátu