Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 897/2009

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce Tomáše Bochenka, s místem podnikání v Opavě-Kylešovicích, Liptovská 5, identifikační číslo 42950694, zastoupeného Mgr. Tomášem Valíkem, advokátem se sídlem v Opavě, Rolnická 1636/21A, proti žalovanému Josefu Novákovi, s místem podnikání v Kolíně II, Funkeho 910, identifikační číslo 48658316, zastoupenému JUDr. Milanem Janouškem, advokátem se sídlem v Kolíně, Politických vězňů 44, o 63.803,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. září 2007, č. j. -56, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Kolíně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 20. prosince 2005, č. j. -35, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 63.803,20 Kč s 2% úrokem z prodlení od 1. 4. 2004 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 12. září 2007, č. j. -56, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zcela zamítl; současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Zatímco soud prvního stupně vzal za prokázané, že účastníci řízení uzavřeli ústní rámcovou smlouvu o prodeji dřeva, odvolací soud dospěl k závěru, že žalobce uzavření kupní smlouvy neprokázal.

V dovolání, jehož přípustnost dovozuje z , žalobce (dále též „dovolatel“) odvolacímu soudu vytýká, že ačkoli nezopakoval dokazování výpověďmi svědků, dospěl k opačnému závěru než soud prvního stupně, že kupní smlouva nebyla uzavřena. Není srozuměn s tím, že podle odvolacího soudu jsou výpovědi svědků B. T. a J. K. nedůvěryhodné pro jejich údajný zaměstnanecký vztah k žalobci, přičemž tito svědci nejsou jeho zaměstnanci, ale obchodními partnery. Nadále má zato, že důkazy provedenými před soudem prvního stupně prokázal uzavření kupní smlouvy mezi účastníky řízení a tím i oprávněnost svého nároku.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , , ve znění účinném do 30. 6. 2009 - dále jen „“ (srovnej čl. II bod 12. ).

Dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou a je přípustné podle

Podle a 3 dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden; přitom je vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení dovolatelem. Z věty druhé vyplývá povinnost dovolacího soudu přihlédnout k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ). Posledně uvedenou vadou, jejíž existenci žalobce namítl, je řízení v posuzované věci zatíženo. Odvolací soud totiž vyšel při právním posouzení věci z jiného skutkového základu než soud prvního stupně, aniž dokazování v potřebném rozsahu opakoval nebo doplnil.

Podle odvolací soud není vázán skutkovým stavem, jak jej zjistil soud prvního stupně.

Podle odvolací soud může zopakovat dokazování, na základě kterého soud prvního stupně zjistil skutkový stav věci; dosud provedené důkazy zopakuje vždy, má-li za to, že je z nich možné dospět k jinému skutkovému zjištění, než které učinil soud prvního stupně.

Zásada, že odvolací soud není vázán skutkovým stavem zjištěným soudem prvního stupně, neznamená, že by se mohl bez dalšího odchýlit od skutkového zjištění soudu prvního stupně. Má-li odvolací soud za to, že na základě důkazů provedených soudem prvního stupně, jež byly podkladem pro zjištění skutkového stavu věci, lze dospět k jinému skutkovému zjištění, je nepřípustné, aby se odchýlil od hodnocení důkazů provedených soudem prvního stupně, aniž by je sám provedl a zjednal si tak rovnocenný podklad pro případně odlišné zhodnocení důkazu. Jinými slovy řečeno, z ustanovení odvolacímu soudu vyplývá povinnost zajistit si pro změnu skutkového náhledu podklad, který je rovnocenný způsobu dokazování před soudem prvního stupně. To znamená, že odvolací soud je povinen ohledně skutečnosti, o níž má pochybnosti, zopakovat dokazování jako celek (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. srpna 2009, sp. zn. ). Jestliže odvolací soud nepostupuje způsobem uvedeným v a 3 , a přesto se od skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně odchýlí, trpí odvolací řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a je tím dán dovolací důvod podle

Soud prvního stupně založil své rozhodnutí na skutkovém závěru, že účastníci řízení uzavřeli ústní rámcovou smlouvu o prodeji dřeva. Tento skutkový závěr soud prvního stupně čerpal - jak vyplývá z obsahu odůvodnění jeho rozsudku - z výpovědi žalobce, svědkyně B. T., svědka J. K., svědka I. B., z faktury č. 003/04 a z dodacího výkupního lístku. Odvolací soud oproti soudu prvního stupně dospěl k závěru, že mezi účastníky kupní smlouva uzavřena nebyla. Podkladem pro takové právní posouzení věci mu byl odlišný skutkový závěr, že žalobce neprokázal svědeckými výpověďmi své tvrzení o uzavření takové smlouvy. K takto odlišně zjištěnému skutkovému stavu dospěl odvolací soud na základě vlastního hodnocení jen některých důkazů (svědeckých výpovědí), které v rozporu s a 3 nezopakoval. Má-li odvolací soud jiný názor než soud prvního stupně na věrohodnost výpovědi účastníka řízení či svědka, nesmí z toho vyvodit jiný skutkový závěr než soud prvního stupně, jestliže důkaz sám neopakoval, neboť při hodnocení těchto důkazů spolupůsobí vedle věcného obsahu výpovědi i další okolnosti, které - ač nejsou bez vlivu na posouzení věrohodnosti výpovědi - nemohou být vyjádřeny v protokolu o jednání. Uvedeným postupem tak odvolací soud zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [ ].

Dovolací důvod podle tak žalobce uplatnil oprávněně.

Dovolacímu soudu proto nezbylo než podle věty za středníkem a odst. 3 věty prvé napadený rozsudek zrušit a věc vrátit odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Jelikož dovolací soud nemůže předjímat hodnocení důkazů provedených odvolacím soudem procesním způsobem a na tomto základě učiněných skutkových zjištění, nemohl se vyjádřit ke skutečnostem, kterými žalobce uplatnil dovolací důvod podle , tj. k pominutí těch skutkových zjištění, která vyšla najevo v řízení před soudem prvního stupně z obsahu účastnické výpovědi žalobce, jakož i svědeckých výpovědí.

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího bude rozhodnuto v novém rozhodnutí o věci ( věta druhá ).

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně 31. května 2011

JUDr. Václav D u d a, v. r.

předseda senátu