Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1150/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobkyně E.ON Energie, a. s. se sídlem v Českých Budějovicích, F. A. Gerstnera 2151/6, proti žalované I. Š., zastoupené JUDr. Evou Pavlíčkovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Slunečná 4552, o zaplacení 68.874,30 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně-pobočky ve Zlíně ze dne 16. září 2010, č. j. -506, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádná z účastnic

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání proti v záhlaví uvedenému rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým byl (mimo jiné) potvrzen (v pořadí již třetí) rozsudek Okresního soudu ve Zlíně (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 23. července 2009, č. j. -455, jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 68.874,30 Kč s 6,5% úrokem z prodlení od 31. 3. 2002 do zaplacení, není přípustné podle ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť přestože předchozí rozsudky soudu prvního stupně ze dne 18. července 2002, č. j. -24, a ze dne 19. května 2005, č. j. -150, byly usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 10. února 2004, č. j. -55, a usnesením Krajského soudu v Brně-pobočky ve Zlíně ze dne 26. dubna 2007, č. j. -188, zrušeny a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení, rozhodl soud prvního stupně rozsudkem ze dne 23. července 2009, č. j. -455, v rozsahu částky 68.874,30 Kč s 6,5% úrokem z prodlení od 31. 3. 2002 do zaplacení shodně jako v původním rozsudku.

Zbývá tedy zvážit přípustnost dovolání v intencích

Dovolání je podle přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a současně se musí jednat o právní otázky zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem je tudíž důvod podle , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. ledna 2001, sp. zn. , a ze dne 25. ledna 2001, sp. zn. , uveřejněná v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck (dále jen „Soubor“), pod označením C 23/1 a C 71/1].

Z hlediska přípustnosti dovolání podle tak nemůže být významná námitka žalované, že soudy řízení zatížily vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, jelikož neprovedly dokazování (zejména znaleckým posudkem) k „posouzení podpisů pracovníků právního předchůdce žalobkyně“ na přihlášce k odběru elektřiny ze dne 1. 8. 1991, tj. ke zjištění, kým byla tato (za žalovanou) podepsána. Uvedená výhrada představuje uplatnění dovolacího důvodu podle Vady řízení samy o sobě - i kdyby byly dány - přípustnost dovolání nemohou založit, nejsou-li bezprostředním důsledkem řešení právních otázek procesní povahy, na nichž by napadené rozhodnutí spočívalo (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2004, ze dne 23. srpna 2006, sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne 9. ledna 2008, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. či ze dne 28. února 2008, sp. zn. ).

Žalovaná dále tvrdí, že rozhodnutí odvolacího soudu je zásadně právně významné (a dovolání proti němu je proto přípustné), neboť soudy nesprávně posoudily počátek a délku promlčecí doby práva žalobkyně. Pokud argumentuje nesprávným právním posouzením věci, pak jen v tom smyslu, že kdyby odvolací soud vycházel z jiného (podle dovolatelky správného) skutkového závěru, tj. že přihláška k odběru elektřiny byla podepsána pracovníkem právního předchůdce žalobkyně, musel by návazně dospět k jinému (rovněž správnému) právnímu posouzení věci, že právo žalobkyně je promlčeno, neboť současně se subjektivní promlčecí dobou začala běžet i promlčecí doba objektivní. Je evidentní, že uvedenou námitkou žalovaná ve skutečnosti uplatnila dovolací důvod podle , který přípustnost dovolání podle založit nemůže (srovnej část věty za středníkem ).

Jelikož dovolání není přípustné ani proti výroku, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutích a stanovisek pod R 4/2003), Nejvyšší soud je odmítl [ věta první, ].

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalobkyni v této fázi řízení podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti žalované právo ( věta první, , a ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 31. května 2011

JUDr. Václav Duda, v. r.

předseda senátu