Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 259/2010

U S N E S E N Í

Ing. M. Ch.

M. H.

, zastoupenému Mgr. Pavlem Procházkou, advokátem se sídlem v Brně, Kobližná 19, pro 29.487,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 5. 2009, č. j. -65, takto:

Dovolání

se odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení sp. zn. EX 1038/03-11 ze dne 16. 8. 2005, kterým soudní exekutor JUDr. Vít Novozámský, Exekutorský úřad Brno-město, Cejl 99, udělil příklep na označené nemovitosti v k.ú. Jundrov, obec Brno, vydražiteli Ing. L. V., a stanovil lhůtu k zaplacení nevyššího podání 333.334,- Kč do dvou měsíců od právní moci usnesení o příklepu, přičemž na nejvyšší podání započetl vydražitelem složenou jistotu ve výši 200.000,- Kč. Krajský soud uzavřel, že v odvolání nebylo namítáno nic, čím by mohla být zpochybněna správnost rozhodnutí exekutora o udělení příklepu. Pokud jde o námitku nesprávnosti ceny zjištěné znaleckým posudkem (podle níž byla stanovena výsledná cena dražených nemovitostí), ta povinnému již nepřísluší, neboť ji měl uplatnit v odvolání proti usnesení o ceně nemovitostí ze dne 13. 4. 2005, EX 1038/03, jež si povinný osobně převzal dne 18. 4. 2005 (jak vyplynulo z exekutorem předložené doručenky, která má charakter veřejnéy ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „“).

Povinný v dovolání, jehož přípustnost opírá o ve spojení s , namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( a písm. b/ ). Přitom napadá cenu, za kterou byly předmětné nemovitosti vydraženy vzhledem k nejnižšímu podání stanovenému v dražební vyhlášce na základě znaleckého posudku Ing. M. K. Cenu stanovenou znalcem nepovažuje za správnou, znalec podle dovolatele nevycházel ze všech aspektů podstatných pro určení ceny nemovitosti, skutečná hodnota se pohybuje minimálně ve dvojnásobné výši, znalec vycházel z nesprávného dispozičního uspořádání a dalších nesprávných údajů (způsob vytápění, typ podlahy). Vadu řízení spatřuje v tom, že exekuce byla zahájena proti osobě jiného data narození (6. 4. 1974 a nikoli 16. 4. 1974) a v průběhu řízení bylo nesprávně uváděno i příjmení povinného (správné skloňování jeho příjmení je H - H a nikoli H – H.). Zásadní právní význam rozhodnutí spatřuje v tom, že „…

v něm nejde jen o takovou právní otázku, na níž není usnesení odvolacího soudu z hlediska právního posouzení věci založeno. Zároveň řešená právní otázka má zásadní význam nejen v posuzované věci, ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec

…“. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu i usnesení soudního exekutora zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud projednal věc a rozhodl o dovolání podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12. ), dále též jen „“.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o udělení příklepu, je dovolání ve smyslu , ve znění do 30. 6. 2009, přípustné za podmínek vymezených v nebo c) (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější – odvolacím soudem zrušené rozhodnutí, jímž by soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak), je možné přípustnost dovolání posuzovat jen v intencích ustanovení , jež ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tímto důvodem, včetně jeho obsahového vymezení je dovolací soud vázán a pouze v jeho intencích posuzuje, zda rozhodnutí odvolacího soudu má skutečně zásadní právní význam (, věta první, ).

Naopak případné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (k nimž patří i výtka uvedení chybného data narození povinného) přípustnost dovolání ve smyslu – vyjma výjimečného případu, o který zde nejde, kdy otázka, zda je či není takové vady, vychází ze střetu odlišných právních názorů na výklad procesněprávního předpisu – založit nemohou. Dovolací soud je zohlední jen, je-li dovolání přípustné (, věta druhá, ), a tento předpoklad v projednávaném případě, kdy napadené rozhodnutí není zásadního právního významu, naplněn není.

Dovolatel konkrétní argumenty ve prospěch závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, neuvedl a ani hodnocením námitek v dovolání obsažených k takovému závěru dospět nelze. Není totiž žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování (právních) otázek, jež jsou ve stadiu příklepu ve výkonu rozhodnutí (exekuci) významné, uplatnil právní názory nestandardní, resp. vybočující z mezí ustálené soudní praxe.

Řízení o výkon rozhodnutí (exekuce) prodejem nemovitosti je rozděleno do několika relativně samostatných fází (1/ nařízení výkonu rozhodnutí, 2/ určení ceny nemovitosti a jejího příslušenství, ceny závad a práv s nemovitostí spojených, určení závad, které prodejem v dražbě nezaniknou, a určení výsledné ceny, 3/ vydání dražební vyhlášky, 4/ prodej nemovitosti v dražbě, 5/ rozvrh rozdělované podstaty), v nichž se řeší vymezený okruh otázek, přičemž pravomocné rozhodnutí, jímž je ukončen určitý úsek, je předpokladem pro další pokračování v řízení a současně vylučuje možnost v další fázi znovu řešit otázky, o kterých již bylo rozhodnuto (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. , usnesení ze dne 10. 1. 2008, sp. zn. ).

V projednávané věci bylo usnesení o ceně ze dne 13. 4. 2005, EX 1038/03 (založené na čl. 8 soudního spisu), povinnému řádně doručeno dne 18. 4. 2005, povinný proti němu opravný prostředek nepodal, usnesení tedy dne 4. 5. 2005 nabylo právní moci. Výsledná cena nemovitostí v něm byla stanovena v souladu se závěry posudku soudního znalce Ing. Miroslava Kovalčíka ze dne 31. 1. 2005, č. 4803-36/05, ve výši 500.000,- Kč. Následně vydaná dražební vyhláška ze dne 23. 5. 2005 (na čl. 14 soudního spisu), jež opět uvádí výslednou cenu dražených nemovitostí a stanoví nejnižší podání ve výši dvou třetin výsledné ceny nemovitostí 333.334,- Kč, byla povinnému řádně doručena dne 3. 6. 2005, povinný opravný prostředek nepodal, a tak nabyla právní moci dne 20. 6. 2005.

Vyjadřuje-li tedy nyní povinný nesouhlas s cenou nemovitostí, jak ji stanovil znalec a poté usnesení soudního exekutora ze dne 13. 4. 2005, z níž se pak odvíjí i výše nejnižšího podání uvedeného v dražební vyhlášce ( ), pak takovou námitku v této fázi řízení již zohlednit nelze, neboť je jí zpochybňována správnost řešení v předcházejícím úseku již najisto postavených (rozhodnutých) otázek, a sice určení výsledné ceny nemovitostí, od níž se výše nejnižšího podání odvíjí, případně určení výše nejnižšího podání v dražební vyhlášce.

Protože odvolací soud k přezkumu předložené otázky vyřešil v souladu se standardní judikaturou, jeho rozhodnutí tudíž zásadní právní význam ve smyslu , odst. 3 nemá. Dovolání, které není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud bez jednání (, věta první, ) odmítl (, věta první, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29.dubna 2010

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu