Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 976/2009

U S N E S E N Í

J. N.

1) České pojišťovně, a.s.

, IČO: 45272956, se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16, adresa pro doručování Česká pojišťovna, a.s., RESIL, Kaplanova 8, Praha 4, a

2) S. P.

, o 432.000,- Kč s přísl., vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. -76, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. dubna 2008, č.j. -91, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 16. listopadu 2007, č.j. -76, zamítl žalobu na zaplacení 432.000,- Kč s přísl. a rozhodl o náhradě nákladů řízení. V řízení zjistil, že při dopravní nehodě dne 29. 9. 2004 zaviněné druhým žalovaným byl poškozen automobil žalobce Mercedes Benz S 320 CDI. Po dobu opravy v trvání 27 dnů si žalobce pronajal od F. J. náhradní vůz, za půjčovné vynaložil celkem 594.500,- Kč a první žalovaná mu vyplatila náhradu ve výši 151.500,- Kč. Srovnatelné vozy se půjčovaly za 4.500,- Kč až 5.500,- Kč za den, v době opravy nebyl k dispozici srovnatelný vůz v půjčovnách. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobce byl oprávněn zapůjčit si náhradní vůz i jinde než v půjčovnách, jež v době opravy srovnatelným vozem nedisponovaly, částka žalobcem zaplacená je však přemrštěná, a pokud žalobce zaplatil půjčovné vyšší než obvyklé, nelze tyto náklady jako skutečnou škodu dle § 442 odst. 1 obč. zák. požadovat po žalovaných. Částka zaplacená pojišťovnou odpovídá půjčovnému, které by žalobce zaplatil za nájem shodného či srovnatelného vozu.

K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. dubna 2008, č.j. -91, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a ztotožnil se s jeho závěry. Za skutečnou škodu lze považovat pouze náklady vynaložené účelně, nikoliv náklady poškozeným sice vynaložené, jejichž vynaložení však z hlediska obvyklého běhu věcí není nutné, a odstranění škody, tj. nápravu vzniklého stavu lze dosáhnout s vynaložením peněžních prostředků v obvyklé (přiměřené) výši. Zaplacení částky ve výši zhruba čtyřnásobku obvyklého nájmu za shodné či obdobné vozidlo v daném místě a čase, jež neodpovídá reálným tržním cenám, není v příčinné souvislosti s odstraněním následků dopravní nehody zaviněné druhým žalovaným. Žalobce si nepočínal tak, aby nedocházelo k dalšímu zmenšování jeho majetku, a porušil svou prevenční povinnost dle § 415 obč. zák.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení a podává je z důvodu podle Namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení, konkrétně na nesprávné aplikaci obč. zák. Namítá, že nespokojí-li se poškozený s pronájmem „pouze srovnatelného“ vozidla a trvá-li na užívání vozidla totožného, nelze „vždy bez dalšího“ automaticky aplikovat ustanovení obč. zák., převyšuje-li nájemné výrazně cenu za pronájem vozu srovnatelného. Poukazuje na to, že vozidlo odpovídající poškozenému se v České republice běžně k pronájmu nenabízí, on neměl jinou alternativu než nájem totožného vozu od p. Jelena, byť i za cenu 22.000,- Kč denně, tímto pronájmem však nemohl porušit žádnou svou prevenční povinnost, neboť s ohledem na své podnikatelské aktivity je vynaložení nájemného v uvedené výši účelným nákladem k zabránění vzniku dalších škod (ušlého zisku). Navrhl, aby rozsudek odvolacího soudu, jakož i rozsudek soudu prvního stupně, byly zrušeny a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení oprávněnou osobou - účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem ve smyslu , rozhodl o dovolání podle dosavadních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. 7. 2009 – srov. bod 12 čl. II ) vzhledem k tomu, že dovoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 22. dubna 2008.

Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu se v dané věci řídí ustanovením Dovolání je podle tohoto ustanovení přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají – srov. ) a současně se musí jednat o právní otázku zásadního významu.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Z hlediska výše náhrady nákladů za pronájem náhradního vozidla po dobu opravy vlastního poškozeného vozu nejde o právní otázku, jež by v rozhodovací praxi dovolacího soudu nebyla vyřešena, a rozhodnutí odvolacího soudu nemá v dané věci zásadní právní význam ve smyslu ani v otázce aplikace obč. zák. vzhledem k tomu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá především na právním posouzení rozsahu skutečné škody v konkrétním případě.

Pokud jde o rozsah odpovědnosti za škodu způsobenou při provozu dopravního prostředku, jak již dříve dovodila judikatura, újma spočívající v tom, že poškozený vynaložil vyšší náklady na vypůjčení osobního automobilu ve srovnání s náklady, jež by jinak vynaložil na provoz svého automobilu, který nemohl použít v důsledku poškození, je skutečnou škodou, kterou je škůdce povinen nahradit v rozsahu nutně a účelně vynaložených nákladů. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 1990, sp. zn. , publikovaný pod č. 7 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1992).

V rozsudku ze dne 30. 3. 2010, sp. zn. , uvedl dovolací soud, že výše náhrady účelně vynaložených nákladů na vypůjčení či pronájem vozu po dobu opravy vlastního poškozeného vozidla zásadně nesmí přesahovat obvyklou cenu pronájmu obdobných aut v daném místě a čase. Skutečnou škodu, spočívající v nákladech na vypůjčení náhradního vozu, jež převyšují náklady na provoz vlastního vozu, je odpovědný subjekt povinen nahradit jen v rozsahu, v jakém náklady byly vynaloženy nutně a účelně na vypůjčení náhradní věci, odpovídající věci poškozené. I u srovnatelného náhradního vozidla platí, že rozsah náhrady, k níž je škůdce povinen, je omezen hlediskem účelnosti. Výše náhrady škody, za níž škůdce odpovídá, je třeba stanovit s ohledem na obvyklé ceny pronájmu obdobných osobních aut v daném místě a čase; výše náhrady není totiž dána částkou skutečně vyplacenou v jakékoliv výši, ale výší částky účelně vynaložené. Důkazní břemeno o výjimečných okolnostech odůvodňujících v konkrétním případě přiznání náhrady v částce vyšší, než je obvykle potřebná k pronájmu srovnatelného vozu, pak leží na žalobci.

Právní názor odvolacího soudu (ostatně i soudu prvního stupně) na rozsah povinnosti k náhradě nákladů za pronájem náhradního vozidla po dobu opravy vlastního poškozeného vozu v rámci náhrady škody je se shora uvedeným plně v souladu, rozhodnutí odvolacího soudu nemá ve smyslu judikatorní přesah a vzhledem k tomu, že ze skutkového stavu, jak byl v řízení zjištěn, se žádné výjimečné okolnosti, a to ani z hlediska podnikatelských aktivit žalobce nepodávají, nejde v této věci o rozhodnutí, jež by mělo zásadní právní význam.

Nejvyšší soud proto dovolání podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a , neboť žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, nemá na jejich náhradu právo a žalovaným náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. května 2011

JUDr. Marta Škárová, v. r.předsedkyně senátu