Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 5407/2008

S N E S E N ÍNejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněného J. T., zastoupeného Mgr. Ľubomírem Vdovcem, advokátem se sídlem v Praze 4, Doudlebská 1699/5, proti povinnému Mgr. T. P., zastoupenému JUDr. Danielem Volákem, advokátem se sídlem v Litvínově, Jiráskova 413, pro 850.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. května 2008, č. j. - 82, takto:Dovolání se odmítá.O d ů v o d n ě n í :Krajský soud shora označeným usnesením potvrdil usnesení Okresního soudu v Mostě ze dne 22. 6. 2007, č. j. - 46, ve výroku, jímž byl zamítnut návrh povinného na odklad a na zastavení exekuce (nařízené usnesením téhož soudu ze dne 25. 2. 2005, č. j. - 6, podle směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 11. 2000, č. j. - 8, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 850.000,- Kč se 6 % úroky od 1. 4. 1998 do 17. 10. 2000, tj. 129.945,20 Kč, a dále 6 % úroky od 18. 10. 2000 do zaplacení, pro náklady předcházejícího řízení ve výši 54.750,- Kč a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny), odůvodněný tvrzením, že exekuce je nepřípustná z důvodu, že směnka, na jejímž základě byl exekuční titul vydán, je absolutně neplatná, jelikož její splatnost (dne 31. 3. 1998) nastala dříve, nežli byla směnka vystavena (dne 18. 12. 1998), a že směnka nebyla míněna vážně; ve výroku, jímž byl zamítnut návrh povinného na započtení vzájemné pohledávky, krajský soud usnesení soudu prvního stupně zrušil.Odvolací soud vyšel shodně se soudem prvního stupně ze zjištění, že usnesením policie ze dne 24. 11. 2005 bylo odloženo trestní oznámení povinného ze dne 9. 6. 2005 podané na oprávněného pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu v souvislosti s vystavením předmětné směnky, neboť na základě výsledků provedeného šetření bylo zjištěno, že se nejedná o podezření z trestné činnosti a není namístě věc vyřídit jinak. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Teplicích usnesením ze dne 7. 2. 2006 zamítla jako nedůvodnou stížnost povinného směřující proti rozhodnutí policie. Krajský soud dospěl k závěru, že předpoklady pro zastavení exekuce podle nebyly splněny, neboť tvrzení povinného o neplatnosti směnky a o tom, že nebyla míněna vážně, mají věcný charakter, a že povinný je tudíž měl uplatnit v nalézacím řízení (nikoliv v řízení exekučním), neboť exekuční soud není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu, jehož obsahem je vázán a je povinen z něj vycházet. Pokud povinný s vydaným směnečným platebním rozkazem nesouhlasil, měl možnost podat proti němu námitky, což neučinil, a exekuční titul tak nabyl právní moci i vykonatelnosti. Jelikož v ani v rámci trestního řízení nebyly zjištěny žádné okolnosti, pro něž by bylo možno očekávat zastavení exekuce, ztotožnil se odvolací soud i se závěrem soudu prvního stupně, že předpoklady pro její odklad podle nejsou dány. Výrok usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu povinného na započtení vzájemné pohledávky povinného z titulu náhrady škody zrušil jako nadbytečný s tím, že mu tvrzená škoda dosud nevznikla. Proti potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu podal povinný obsáhlé dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ve spojení s , a podává je z důvodu uvedeného v Opakuje totožné námitky jako v odvolání, že předmětná směnka je absolutně neplatná, neboť její splatnost měla nastat dříve než byla vystavena, že exekuce je nepřípustná, jelikož pohledávka ze směnky vzhledem k její neplatnosti nemůže vůbec existovat, když ani nevznikla. Z tohoto důvodu neměl být vydán směnečný platební rozkaz a k projednání žaloby mělo být nařízeno jednání; z předmětné směnky je však podle dovolatele zjevné, že se nalézací soud její platností vůbec nezabýval. Soudům obou stupňů pak vytýká, že se omezily pouze na konstatování, že byly-li na směnce nesrovnalosti namítané povinným, měl to řešit v rámci nalézacího řízení formou podaných námitek proti exekučnímu titulu, což však neučinil. Povinný je ovšem přesvědčen, že „v demokratickém státě je nepřípustné, aby z neexistující pohledávky byla neoprávněně vydaným soudním rozhodnutím učiněna pohledávka existující.“ Ze všech důvodů má za to, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam v otázce, zda „směnečný platební rozkaz vydaný na základě absolutně neplatné směnky může být způsobilým vykonatelným rozhodnutím“, a dále k otázce, zda „je skutečnost, že směnečný platební rozkaz byl vydán na základě absolutně neplatné směnky jiným důvodem, pro který je výkon rozhodnutí nepřípustný dle “. Navrhl, aby usnesení odvolacího soudu v napadeném výroku bylo zrušeno a aby mu věc byla v tomto rozsahu vrácena k dalšímu řízení.Oprávněný v písemném vyjádření k dovolání poukázal na to, že právní řád České republiky poskytuje dostatek opravných prostředků proti směnečnému platebnímu rozkazu, jichž však povinný nevyužil, a že se za pomoci obecně znějícího ustanovení snaží konstituovat další zákonem nepředpokládaný opravný prostředek proti pravomocnému meritornímu rozhodnutí. Navrhl, aby dovolání bylo pro nepřípustnost odmítnuto, neboť rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam. Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (článek II, bod 12. části první ) a po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání není podle , odst. 2 ve spojení s přípustné.Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Je-li napaden výrok usnesení odvolacího soudu, jímž byl potvrzen výrok usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na zastavení exekuce, je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c) (srov. ). Protože použití je v daném případě vyloučeno, zbývá posoudit přípustnost dovolání již jen podle , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).Dovolací přezkum předjímaný je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního právního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jedině dovolacím důvodem podle , tj. tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tímto důvodem je pak dovolací soud vázán (včetně jeho obsahového vymezení) a pouze v jeho intencích posuzuje, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ( , věta první, ).Nesprávné právní posouzení věci ve smyslu může spočívat v tom, že odvolací soud věc posoudil podle právní normy, která na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy učinil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků).V posuzované věci je exekučním titulem pravomocný a vykonatelný směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 11. 2000, č. j. - 8, jímž odpůrci (povinnému) byla uložena povinnost zaplatit navrhovateli (oprávněnému) částku 850.000,- Kč se 6 % úroky od 1. 4. 1998 do 17. 10. 2000, tj. 129.945,20 Kč a dále 6 % úroky od 18. 10. 2000 do zaplacení a nákladech řízení částku 54.750,- Kč. Dále soudy obou stupňů zjistily, že trestní oznámení povinného ze dne 9. 6. 2005 podané na oprávněného, týkající se podezření ze spáchání trestného činu podvodu v souvislosti s vystavením předmětné směnky, bylo usnesením policie ze dne 24. 11. 2005 odloženo, neboť na základě výsledků provedeného šetření bylo zjištěno, že se nejedná o podezření z trestné činnosti a není namístě věc vyřídit jinak. Usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Teplicích ze dne 7. 2. 2006, č. j. ZN 4749/2005 - 11, (viz spisu) byla podle tr. řádu jako nedůvodná zamítnuta stížnost povinného podaná do usnesení policejního orgánu Policie ČR, služby kriminální policie a vyšetřování v Teplicích ze dne 24. 11. 2005 o odložení věci dle tr. řádu pro podezření z trestného činu podvodu dle , 3 písm. b) tr. zákona, kterého se měl J. T. (oprávněný) dopustit tím, že „dne 18. 12. 1998 si vyžádal od oznamovatele T. P. (povinného) podpis směnky na částku 850.000,- Kč jako záruku pro případnou havárii při převozu vozidla zn. Dodge Caravan r.z. -45, kdy toto vozidlo převážel oznamovatel z Teplic do Plzně, následně, i když byl převoz realizován řádně a bez nehody, uplatnil J. T. neoprávněně shora uvedenou směnku na skrytou vadu vozidla reklamovanou novým nájemcem, čímž chtěl takto od oznamovatele získat neoprávněně částku uvedenou na směnce, tedy 850.000,- Kč“. K námitkám ve stížnosti oznamovatele státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Teplicích v odůvodnění tohoto usnesení uvedla, že „nebylo zjištěno, že by směnka byla vystavena až poté, kdy měla být splatná, neboť je datována dnem 18. 12. 1998 a její splatnost je stanovena na den 31. 3. 1999.“ Podle exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení .Podle exekučního řádu, ve znění účinném do 31. 10. 2009, exekutor nerozhoduje o zastavení exekuce podle ustanovení o zastavení výkonu rozhodnutí ( a 290 ).Ustanovení , podle kterého výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže výkon rozhodnutí je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat, je ustanovením s relativně neurčitou hypotézou. Pravidlem výkladu takové normy je požadavek vymezit z předem neurčené množiny skutečností (kupř. demonstrativním výčtem nebo stanovením obecných kritérií) ty, jejichž pomocí lze obsah hypotézy normy určit; přitom výklad normy, kterou v konkrétní věci podal soud (a tím i jeho právní posouzení věci), je možné mít za nesprávný jen tehdy, lze-li učinit spolehlivý závěr, že to určení hypotézy, k němuž dospěl, z objektivních hledisek (logických nebo věcných) nemůže obstát.Nauka i soudní praxe jsou jednotné potud, že důvody, pro které je výkon rozhodnutí nepřípustný, se typicky spojují s vadami exekučního titulu [pokud nezpůsobují jeho (materiální) nevykonatelnost, jež zakládá důvod zastavení výkonu podle ], s pochybeními při nařízení výkonu (např. postižením jiného účtu než účtu povinného - srov. a násl. ), s rušivými okolnostmi při provádění výkonu (např. odmítne-li oprávněný poskytnout součinnost při výkonu odebráním věci podle a násl. , nebo setrvávají-li v bytě, který má být podle a násl. vyklizen, osoby, jež důvod bydlení neodvozují od povinného), případně se specifickým jednáním povinného (vznese-li důvodně námitku promlčení, způsobí-li započtením zánik vymáhané pohledávky před vydáním vykonávaného rozhodnutí, event. vymáhanou pohledávku uspokojí do takové výše, že se další výkon stane nevhodným (srov. též Kurka, V., Drápal, L., Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha, a.s., 2004, strana 387).V odůvodnění usnesení ze dne 27. 9. 2000, sp. zn. , Nejvyšší soud uvedl, že „z povahy věci (včetně logického požadavku srovnatelnosti jednotlivých důvodů zastavení výkonu) musí jít o takové okolnosti, pro které další provádění výkonu je způsobilé založit kolizi s procesními zásadami (byť mohou mít podklad v právu hmotném), na nichž je výkon rozhodnutí (jakožto procesní institut) vybudován [srov. , b), c), d) a f) ], anebo je protichůdné účelu, který se jím sleduje ( ), totiž zajistit splnění povinnosti, vyplývající z vykonávaného titulu [srov. a g) ]. Z toho, že se žádá, aby výkon byl prohlášen za nepřípustný, plyne, že musí jít o okolnosti, které se v uvedených směrech vyznačují odpovídající relevancí, resp. působí intenzívně a v podstatné míře; přirozeným smyslem výkonu totiž je, aby byl proveden, nikoli zastaven. Tomu odpovídá i míra ochrany, jež je poskytována povinnému, a která je (osobně) limitována též tím, že dobrovolně nesplnil to, co mu bylo autoritativním výrokem uloženo“.Otázky, zda „směnečný platební rozkaz vydaný na základě absolutně neplatné směnky může být způsobilým vykonatelným rozhodnutím“, a zda „je skutečnost, že směnečný platební rozkaz byl vydán na základě absolutně neplatné směnky jiným důvodem, pro který je výkon rozhodnutí nepřípustný dle “, které podle dovolatele činí rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadně významným, nejsou způsobilé přípustnost dovolání podle , odst. 2 ve spojení s v posuzovaném případě založit, neboť žádné takové okolnosti, pro které je další provádění exekuce způsobilé založit kolizi s procesními zásadami (byť mohou mít podklad v právu hmotném), na nichž je exekuční řízení vybudováno, anebo je protichůdné účelu, který se jím sleduje, zjištěny nebyly; v daném ani trestním řízení (zahájeném dne 7. 7. 2005 na základě trestního oznámení povinného ze dne 9. 6. 2005, tedy po více než čtyř a půl letech po vydání exekučního titulu dne 30. 11. 2000) totiž nebylo prokázáno tvrzení povinného, že splatnost předmětné směnky nastala dříve, nežli byla směnka vystavena.Dospěl-li odvolací soud za zjištěného skutkového stavu k závěru, že předpoklady pro zastavení exekuce podle nebyly splněny, neboť povinný mohl svá tvrzení uplatnit v nalézacím řízení podáním námitek proti vydanému směnečnému platebnímu rozkazu, a že exekuční soud není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu, jehož obsahem je vázán a je povinen z něj vycházet, nelze mu vytýkat nesprávné právní posouzení věci ve smyslu , jelikož jeho rozhodnutí je v souladu se zákonem i ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. ustanovení , 3 a dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2008, sp. zn. , ze dne 5. 8. 2008, sp. zn. , ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 7/2004 pod č. 62, ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2000 pod č. 4, ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 7/2005 pod č. 58, event. usnesení Nejvyššího soudu 19. 3. 2008, sp. zn. ). Protože rozhodnutí odvolacího soudu nemá z hlediska námitek uplatněných v dovolání po právní stránce zásadní význam ve smyslu , není dovolání proti němu podle , odst. 2 ve spojení s ve znění účinném do 30. 6. 2009 přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle , věty první, a odmítl. O nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 19. října 2010JUDr. Olga Puškinová, v. r. předsedkyně senátu