Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 4192/2010

U S N E S E N ÍNejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D. v právní věci žalobce INSTALAČNÍ MATERIÁL HERMAN, s. r. o., se sídlem ve Vyškově, Masarykovo nám. 391/44,zastoupeného Mgr. Markem Freundem, advokátem ve Zlíně, Zarámí 4422, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti České republiky, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 6. 2010,

č.j. -64, takto:

I.Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Praze shora označeným byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 28. 1. 2010, č.j. -44, kterým byla ve výroku I. zamítnuta žaloba, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 202.000,-- Kč (požadované z titulu náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem policejního orgánu) spolu s tam specifikovaným úrokem z prodlení z této částky ode dne 29. 9. 2008 do zaplacení. Odvolacím soudem bylo rovněž stanoveno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Dovodil přípustnost dovolání pro zásadní právní význam napadeného rozsudku ve věci samé a jako důvod dovolání označil nesprávné právní posouzení věci, jakož i vadu, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Právní otázku zásadního významu v dovolání nevymezil. Uvedl pouze, že přípustnost dovolání dovozuje z toho, že napadené rozhodnutí řeší právní otázku (problematiku nesprávného úředního postupu policejního orgánu), která má být dovolacím soudem posouzena jinak. Takové vymezení ovšem nelze pokládat za postačující ve smyslu platné zákonné úpravy podle ustanovení a odst. 3 Dovolatel žádal, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Vyjádření k dovolání nebylo podáno.

Nejvyšší soud zjistil, že žalobce, zastoupený advokátem, podal dovolání v zákonné lhůtě (, ). Žalobce dovozoval přípustnost dovolání z ustanovení a dovolací důvody, které by dovolací soud přezkoumal v případě přípustnosti dovolání, byly uplatněny podle , tedy pro vadu, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a dále ve smyslu ustanovení , tj. pro tvrzené nesprávné právní posouzení věci.

Dovolání není přípustné.

Přípustnost dovolání podle je dána, jestliže nemůže nastoupit přípustnost podle , b) (změna rozhodnutí soudu prvního stupně odvolacím soudem, vázanost soudu prvního stupně předchozím odlišným právním názorem odvolacího soudu) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí ve věci samé má po právní stránce zásadní význam.

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Předpokládá se tedy, že dovolací soud bude při posouzení přípustnosti dovolání reagovat na právní otázku, kterou dovolatel konkrétně vymezí (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , Soudní judikatura č. 7/2004, č. 132, usnesení téhož soudu sp. zn. a řada dalších, implicite též nález Ústavního soudu sp. zn. , Sbírka nálezů a usnesení sv. 29, č. 23). Jestliže taková právní otázka není v dovolání určitě a s dostatečnou srozumitelností vymezena, nelze žádat po dovolacím soudu, aby se jeho dovolací přezkum stal bezbřehou revizí věci, jež by se ocitla v rozporu s přezkumnými limity dovolacího řízení, danými zejména ustanovením Pokud tedy formulování právní otázky zásadního významu chybí, tak, jako je tomu v předmětné věci, nelze v takovém případě shledat podané dovolání přípustným ve smyslu ustanovení a otevřít tak cestu pro věcný přezkum napadeného rozhodnutí. Nutno tu podotknout, že vady řízení, tedy tvrzená pochybení procesního charakteru, nejsou v tomto směru dostatečně silná k tomu, aby mohla přípustnost dovolání podle citovaného zákonného ustanovení při nedostatku judikatorního přesahu projednávané věci bez dalšího založit.

Ve vztahu k dovolání žalobce je rovněž třeba zdůraznit, že ve smyslu ustanovení nelze v dovolání uplatňovat nové skutečnosti nebo důkazy ve věci samé. Nejvyšší soud je vázán skutkovým základem věci zjištěným nižšími instancemi a není oprávněn – s výjimkou prokázání důvodů dovolání (tj. podle důvodů procesní povahy) – do něj jakkoli zasahovat případným prováděním dalších důkazů (viz Bureš, J., Drápal, L., Mazanec, M. a kol.: . Komentář. C. H. Beck, 7. vydání, Praha 2006, zejména k ).

Kromě toho Nejvyšší soud dodává, že jeho přezkum je vždy určitým způsobem limitován. Existují procesní úkony a postupy (hodnocení důkazů, včetně úplnosti dokazování), které budou vždy náležet do sféry diskrece (úvahy) orgánů činných v trestním řízení. Tyto aspekty trestního řízení pak nebude moci soud v řízení občanskoprávním přezkoumávat v plném rozsahu.

Z výše uvedených důvodů proto dovolací soud podle věty první a dovolání žalobce odmítl.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle a , a to tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu nárok, neboť žalobce nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalované v tomto řízení žádné prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 11. května 2011

JUDr. Ludvík D a v i d, CSc.předseda senátu