Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 4458/2009

22

Cdo 4458/2009

ROZSUDEK

B. V.,

zastoupeného JUDr. Ladislavem Koženým, advokátem se sídlem v Kolíně, Sladkovského 13, proti žalované

České republice – Ministerstvu spravedlnosti,

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o vydání věci, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 10. února 2009, č. j. -96, takto:

I. Dovolání

se zamítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Pardubicích („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 8. srpna 2008, č. j. -55, zamítl „návrh, aby žalovanému bylo uloženo vydat žalobci znalecký posudek znalce Žukova ze spisu Okresního soudu v Kolíně sp. zn. a sp. zn. “. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Soud prvního stupně rozhodoval o požadavku žalobce na vydání výše uvedeného znaleckého posudku (resp. jeho kopie) ze spisu Okresního soudu v Kolíně, sp. zn. , založeného na čl. 53 až 63, který si soud vyžádal bez jeho souhlasu ze spisu Okresního soudu v Mělníku, sp. zn. , pro který byl vypracován. Žalovaná poukazovala na to, že není organizační složkou, která je příslušná jednat v uvedené věci za Českou republiku.

Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobce neprokázal ani netvrdil, že by byl držitelem či vlastníkem posudku; proto jeho žaloba nemohla být úspěšná. Navíc žalobce jako pasivně legitimovanou osobu označil stát a jeho organizační složku, která předmětnou věc nedrží.

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích jako soud odvolací k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 10. února 2009, č. j. -96, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud konstatoval, že žalobce se domáhá vydání části soudního spisu; přitom nejde o přílohy, které by sám do spisu založil. Odvolací soud uzavřel, že tento žalobcem uplatněný nárok na vydání nemá oporu v žádném právním předpise, a proto mu nemohla být poskytnuta soudní ochrana. Proto není právně významné, která organizační složka jedná za stát na straně žalované. Na správnost rozhodnutí soudu prvního stupně nemůže mít vliv, zda postupoval v tomto směru v souladu s žalobcem uváděnou judikaturou Nejvyššího soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. června 2005, sp. zn. ).

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o („ “) a uplatňuje dovolací důvody uvedené v a b) Otázku zásadního právního významu napadeného rozhodnutí spatřuje v postupu soudu v rozporu s judikaturou, konkrétně s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. června 2005, sp. zn. , když soud po zjištění, že na straně žalované měla vystupovat jiná organizační složka státu, nepřestal jednat s Ministerstvem spravedlnosti ČR a nezačal jednat se složkou, o které se domníval, že je v řízení pasivně legitimovaná. Za další otázku zásadního právního významu, která dosud nebyla soudy řešena, považuje oprávněnost požadavku osoby na vydání lékařské zprávy, která byla vyžádána bez jejího souhlasu.

Namítá, že v řízení bylo prokázáno, že Okresní soud v Kolíně si ve věci sp. zn. a sp. zn. vyžádal ze spisu Okresního soudu v Mělníku sp. zn. bez souhlasu žalobce znalecký posudek znalce Žukova, který je lékařskou zprávou o jeho zdravotním stavu. Poukazuje na to, že soud není uveden v zákoně č. mezi osobami, které mohou nahlížet do zdravotní dokumentace. Je toho názoru, že pokud si někdo vyžádá zdravotní dokumentaci bez souhlasu dotčené osoby, je povinen ji na požádání této osobě vydat. O vydání zdravotní dokumentace požádal žalobce Okresní soud v Kolíně podáním ze dne 27. 9. 2006, ta mu však nebyla vydána. Žalobce považuje za nesprávné závěry odvolacího soudu, že vzhledem k tomu, že jeho požadavek je nedůvodný, není pro posouzení věci právně významné, která organizační složka státu v řízení vystupovala na straně žalované a zda soud prvního stupně v tomto směru postupoval v souladu s judikaturou uváděnou žalobcem, neboť tato věc neměla vliv na správnost rozhodnutí soudu prvního stupně. Odvolací soud tím, že nepostupoval v souladu s uvedenou judikaturou, která mu ukládá zjistit a přibrat do řízení organizační složku státu, která je příslušná v daném sporu vystupovat, zatížil řízení vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení tím není dotčeno.

Dovolací soud proto při projednání dovolání postupoval podle ve znění účinném před jeho novelizací provedenou

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání je přípustné podle , že jsou uplatněny dovolací důvody upravené v a že jsou splněny i další náležitosti dovolání a podmínky dovolacího řízení (zejména , ), napadené rozhodnutí přezkoumal a zjistil, že dovolání není důvodné.

Z napadeného rozsudku činí rozhodnutí, které má věci samé po právní stránce zásadní význam [ ] otázka, zda se účastník může domáhat vydání znaleckého posudku, který se týká posouzení jeho zdravotního stavu, založeného v soudním spisu ve věci řízení o způsobilosti k právním úkonům; tuto otázku dovolací soud dosud neřešil.

Dovolatel popírá právo soudu vedoucího řízení o způsobilosti k právním úkonům vyžádat bez souhlasu účastníka k důkazu znalecký posudek, který byl ohledně jeho zdravotního stavu vypracován v trestním řízení, a založit jej do spisu; tento názor opírá o to, že v zákoně č. , o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, není soud uveden mezi osobami, oprávněnými nahlížet do zdravotnické dokumentace. Z toho pak dovozuje, že pokud soud „protiprávně“ takový znalecký posudek do spisu založil, má dovolatel jako osoba, které se týká, právo na jeho vydání. Tento právní názor dovolací soud nesdílí.

Pojem „zdravotnická dokumentace“ je vymezen v § 67b zákona o zdraví lidu, kde se uvádí: „Zdravotnická zařízení jsou povinna vést zdravotnickou dokumentaci“ (§ 67b odst. 1). „Zdravotnická dokumentace obsahuje osobní údaje pacienta v rozsahu nezbytném pro identifikaci pacienta a zjištění anamnézy a informace o onemocnění pacienta, o průběhu a výsledku vyšetření, léčení a o dalších významných okolnostech souvisejících se zdravotním stavem pacienta a s postupem při poskytování zdravotní péče [§ 67b odst. 2 písm. a) a b]. Z uvedeného ustanovení je zřejmé, že znalecký posudek vypracovaný v soudním řízení není součástí zdravotnické dokumentace, byť se týká zdravotního stavu účastníka. Je tomu tak již z toho důvodu, že zdravotnickou dokumentací je jen ta dokumentace, kterou vedou zdravotnická zařízení, nikoliv soudy. Do zdravotnické dokumentace jsou oprávněni nahlížet, a to v rozsahu nezbytně nutném pro splnění konkrétního úkolu v rozsahu své kompetence, soudní znalci v oboru zdravotnictví v rozsahu nezbytném pro vypracování znaleckého posudku zadaného orgány činnými v trestním řízení nebo soudy – viz § 67b odst. 10 písm. d) zákona o zdraví lidu. Z toho je zřejmé, že zákon nezařazuje znalecké posudky do zdravotnické dokumentace; nahlížení do ní je jen prostředkem k vypracování znaleckého posudku. Proto skutečnost, že soudy nejsou uvedeny v zákoně o zdraví lidu mezi orgány oprávněnými nahlížet do zdravotnické dokumentace nemůže vyloučit jejich právo nahlížet do znaleckých posudků, byť i vypracovaných pro účely soudního řízení v jiné věci, než v jaké byly vypracovány.

Řízení o způsobilosti k právním úkonům může soud zahájit i bez návrhu ( ). Ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu, je soud povinen provést i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány ( ). Za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné y, ohledání a výslech účastníků ( ). Z těchto ustanovení je zřejmé, že soud byl v řízení o způsobilosti k právním úkonům oprávněn i povinen provést důkaz znaleckým posudkem o zdravotním stavu účastníka, byť i vypracovaným v jiném řízení.

Právní závěr odvolacího soudu, že nárok na vydání znaleckého posudku, uplatněný žalobcem, nemá oporu v platném právu, je tedy správný. Jestliže soud, u kterého je vedeno řízení o způsobilosti k právním úkonům, vyžádá k důkazu znalecký posudek týkající se zdravotního stavu účastníka, vypracovaný v jiném řízení, a založí jej do spisu, nemá účastník právo na vydání tohoto posudku; může do něj jen nahlížet, případně si pořídit jeho opis ( ). Žalobě tak nemohlo být vyhověno bez ohledu na to, zda směřovala proti subjektu, který by jinak byl oprávněn posudek ze spisu vyjmout a vydat jej žalobci; proto se dovolací soud z důvodu procesní ekonomie nezabýval otázkou organizační složky státu, která měla být v žalobě označena.

Z uvedeného je zřejmé, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné. Proto nezbylo, než dovolání zamítnout ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází ze skutečnosti, že dovolatel nebyl úspěšný a žalované takové náklady dovolacího řízení, na jejichž úhradu by měla právo ( , , ), nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. dubna 2011

JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.

předseda senátu