Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1966/2009

NEJVYŠŠÍ SOUDČESKÉ REPUBLIKY 22 Cdo 1966/2009

U S N E S E N Í

L. V.,

OFFICES FOR RENT, a. s.,

se sídlem v Praze 4, Ohradní 61, IČ: 63999498, zastoupené JUDr. Leošem Lejskem, advokátem se sídlem v Praze 2, Bělehradská 92, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. listopadu 2008, č. j. -80, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Rostislava Dolečka.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud Praha-západ (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 22. 5. 2008, č. j. -45, určil, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. 129/136 – orná půda o výměře 20.834 m2 a parc. č. 129/138 – orná půda o výměře 19.676 m2, vše zapsáno na LV č. 1392 pro k. ú. O., obec J. u Katastrálního úřadu pro S. kraj, Katastrální pracoviště P. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalované rozsudkem ze dne 6. 11. 2008, č. j. -80, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalovaná dovolání z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalobkyně navrhla odmítnutí, případně zamítnutí dovolání. Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení tím není dotčeno.Nejvyšší soud České republiky (dále „Nejvyšší soud“) proto při projednání dovolání postupoval podle ve znění účinném do novely provedené (dále jen „ “).Podle v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno. Obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání a vyjádření k dovolání jsou účastníkům známy, uvedené y jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně, dovolací soud proto na ně odkazuje.V daném případě přicházela v úvahu přípustnost dovolání pouze při naplnění předpokladů uvedených v Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Protože dovolání opírající se o je přípustné jen pro řešení právních otázek, je v tomto případě dovolatel oprávněn napadnout rozhodnutí odvolacího soudu jen z dovolacího důvodu podle V dovolání proto nelze uplatnit dovolací důvod podle , a dovolací soud tak musí vycházet ze skutkových zjištění učiněných v nalézacím řízení, což znamená, že se nemůže zabývat jejich správností. Dovolacím důvodem podle , tj. vadami řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, by se dovolací soud mohl zabývat, i když nebyly v dovolání uplatněny ( ), jen v případě přípustného dovolání nešlo-li by ovšem o výklad procesního předpisu, který by činil z napadeného rozsudku zásadní rozhodnutí.Přípustnost tzv. nenárokového dovolání [ ] může být založena jen v případě, kdy dovolatel v dovolání označí pro výsledek sporu relevantní právní otázku, jejíž řešení odvolacím soudem činí rozhodnutí tohoto soudu rozhodnutím zásadního právního významu. Neuvede-li dovolatel v dovolání žádnou takovou otázku nebo jen otázku skutkovou, nemůže dovolací soud shledat nenárokové dovolání přípustným. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2007, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, (dále jen „Soubor rozhodnutí“) pod C 5042. Dovolatelka nevymezila relevantní hmotněprávní otázku, kterou by dovolací soud měl přezkoumat jako otázku zásadního právního významu a taková otázka se z obsahu dovolání ani nepodává. Dovolací soud dospěl k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam, neboť rozhodnutí odvolacího soudu vycházející ze skutkových zjištění, která jsou v tomto dovolacím řízení nezpochybnitelná, je v souladu s hmotným právem i stávající judikaturou Nejvyššího soudu. Odvolací soud postavil své rozhodnutí na třech právních závěrech, a to, že rodiče žalobkyně nabyli vlastnictví ke sporným pozemkům přídělem na základě přídělové y ze dne 11. 12. 1952, a pokud by tomu tak nebylo, pak vydržením podle č. , a že žalovaná nemohla nabýt vlastnictví k pozemkům vydržením z důvodu ztráty dobré víry před uplynutím desetileté vydržecí doby. Tyto právní závěry odvolací soud s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu přesvědčivým způsobem řádně odůvodnil. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 6. 2003, sp. zn. , uveřejněném v Souboru rozhodnutí pod C 2021, uvedl, že „pokud odvolací soud závěr o nedůvodnosti uplatněného nároku založil současně na dvou na sobě nezávislých právních důvodech, pak sama okolnost, že jeden z nich neobstojí, nemůže mít na správnost tohoto závěru vliv, jestliže obstojí důvod druhý“. I kdyby v daném případě předmětné pozemky v době jejich přidělení nebyly ve vlastnictví státu a jejich přidělením rozhodnutím správního orgánu vlastnictví dosavadního vlastníka k nim nezaniklo, jak s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. namítá žalovaná, nabytí vlastnictví k předmětným pozemkům rodiči žalobkyně vydržením nebylo vyloučeno. Protože právní závěr o nabytí vlastnictví rodičů žalobkyně k předmětným pozemkům vydržením obstojí, pak případná nesprávnost právního závěru o nabytí vlastnictví rodičů žalobkyně k předmětným pozemkům přídělem by nemohla mít vliv na správnost rozhodnutí odvolacího soudu. Námitky týkající se totožnosti předmětných pozemků s pozemky uvedenými v přídělové ě ze dne 11. 12. 1952 a skutečností, z nichž dovolatelka vyvozuje odlišné skutkové a právní závěry, jsou námitkami skutkovými, které se vážou k dovolacímu důvodu podle , jímž však přípustnost dovolání podle založit nelze. S ohledem na uvedené dovolací soud neshledal předpoklady přípustnosti dovolání podle v daném případě naplněny. Dovolací soud proto podle věty první a dovolání žalované jako nepřípustné odmítl.Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobkyni vznikly náklady ( , , a ). Náklady vzniklé žalobkyni představují odměnu za její zastoupení v dovolacím řízení advokátem, která činí podle , , , a , ve znění pozdějších předpisů, částku 5.000,- Kč, a dále paušální náhradu hotových výdajů 300,- Kč podle , ve znění pozdějších předpisů, včetně náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 20 %, celkem 6.360,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z , a Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá toto rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně dne 3. května 2011

JUDr. František B a l á k, v. r.

předseda senátu