Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2935/2009

U S N E S E N Í

J. N.

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o 1.000,000.000,- Kč, vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 2. 2009, č. j. – 58, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í ( ):

Odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, jímž byla zamítnuta žaloba, prostřednictvím níž se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci v záhlaví uvedenou částku, a to z důvodu žalobcem tvrzeného nároku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nesprávným úředním postupem. Ten měl spočívat v tom, že dne 17. 5. 2002 měl být jako obviněný seznámen se spisem Policie ČR ČVS:MVPM-1212/40-01-Kk podle § 92 trestního řádu, nicméně na tento úkon se nemohl soustředit, neboť trpěl vážnými bolestmi v oblasti střev a trávicího systému, což vykázal dokladem o své pracovní neschopnosti. Přitom jemu ustanovený advokát jej neměl právo zastupovat, ale byl mu přidělen jen pro právní radu. Tímto došlo k poškození práv žalobce jako obviněného, jeho ústavních práv, kdy neměl dále před soudem rovné postavení.

Odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, dospěl k závěru, že k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo, a že navíc žalobcem tvrzený nárok je ve smyslu čl. II ve spojení s , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád) – dále jen „OdpŠk“ – promlčen.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání, jež považuje za přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) a za důvodné podle Správně měla být věc posouzena dle norem vyšší právní síly, a to dley ČR, , dle něhož mají soudy poskytovat ochranu právům. Došlo k porušeníy práv a svobod, a znění Evropské úmluvy, protokol 11, . Dovolatel navrhl, aby dovolací soud zrušil napadený rozsudek a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz čl. II., bod 12 ) – dále jen „“

Dovolání není přípustné.

V daném případě by dovolání mohlo být shledáno přípustným jen tehdy, jestliže by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu je po právní stránce ve věci samé zásadně významné ( ).

Dovolatel však takovou otázku dovolacímu soud k řešení nepřekládá.

Soud prvního stupně, tak jako i soud odvolací uzavřely, že v daném případě není možné na žalobcem vznesený nárok aplikovat OdpŠk, neboť tento nárok je promlčený ve smyslu čl. II a OdpŠk. Lze jen v této souvislosti upozornit, že OdpŠk se na žalobcem uplatněný nárok nevztahuje tak jako tak, neboť přechodné ustanovení čl. II , jímž byl vložen do , se vztahuje jen na nároky na nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v neučinění úkonu či nevydání rozhodnutí v zákonem stanovené či v přiměřené lhůtě. To z toho důvodu, že čl. II odkazuje toliko na věty druhé a třetí a OdpŠk (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2010, sp. zn. , dostupný na internetových stránkách Nejvyššího soudu, www.nsoud.cz).

Z tohoto důvodu byla žaloba nedůvodná a soudy postupovaly správně, jestliže ji zamítly. Byť se tak stalo za poněkud odlišného právního hodnocení provedeným oběma soudy, nemůže to mít na výsledek řízení před dovolacím soudem žádný vliv, neboť ani eventuálním zrušením rozsudků soudů nižších stupňů by se na výsledku případu ničeho nezměnilo.

Dovolací soud proto dovolání žalobce jako nepřípustné odmítl ( a ).

Při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel dovolací soud z toho, že žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů řízení právo (podle per analogiím, když předpoklady pro aplikaci splněny nebyly) a žalované v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 20. dubna 2011

JUDr. František Ištvánek, v. r.

předseda senátu