Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 238/2009

U S N E S E N Í

Diners Club CS, s. r. o.

T. M.

, zastoupené JUDr. Petrem Hrdličkou, advokátem se sídlem v Praze 3, Pod Lipami 29, pro 788 151,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 6. 2008, č. j. -48, , takto:

Dovolání

se odmítá.

Odůvodnění:

Městský soud napadeným rozhodnutím změnil usnesení soudního exekutora ze dne 30. 1. 2008, č. j. 039 EX 37/06-86, tak, že se odvolání povinné ze dne 28. 1. 2008 neodmítá (výrok I.), a dále potvrdil usnesení ze dne 20. 12. 2007, č. j. 039 EX 37/06-82, jímž soudní exekutor udělil příklep na ve výroku uvedené nemovitosti vydražiteli ELETIS, spol. s r. o., IČ: 42740592, se sídlem v Praze 10 – Vršovicích, Karpatská 857(výrok II.). Pokud jde o rozhodnutí ve věci samé, dospěl soud k závěru, že dražební vyhláška byla povinné doručena v souladu s , , ve znění účinném do 31. 12. 2008 (dále též jen „ “), protože byla uložena u pošty 19. 11. 2007 a povinná si ji nevyzvedla. Povinná přitom neprokázala, že by se v tu dobu v místě doručování nezdržovala ( ). Pokud se tedy povinná dražby nezúčastnila, nebylo to proto, že by jí nebyla doručena dražební vyhláška. Dále soud uvedl, že Hypoteční banka a. s. přihlásila do exekučního řízení svou pohledávku zajištěnou zástavním právem na dražených nemovitostech a bude uspokojena podle z rozdělované podstaty.

Povinná v dovolání (směřujícímu pouze proti potvrzujícímu výroku odvolacího soudu), jehož přípustnost odvozuje z , namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( a b/ ). Vytýká soudu, že v průběhu řízení hodnotil jednotlivé důkazy jednostranně ve prospěch „

žalobce

“ a nezabýval se ničím, co mohlo svědčit v její prospěch. Nikdy neobdržela ani exekuční titul (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 16. 4. 2004, sp. zn. ) ani usnesení o nařízení exekuce ze dne 21. 12. 2005, č. j. -4. Současně uvádí, že samotné datum 27. 12. 2007 je „

velmi zvláštním způsobem výkonu činnosti soudního exekutora

“ a dle doloženého potvrzení o čerpání dovolené bylo pro ni doručení neúčinné. Na dotaz soudu, kde se zdržovala 19. 11. 2007, uvedla, že si to nepamatuje a že si možná zásilku nestačila na poště vyzvednout, a navrhla, že toto doloží soudu v přiměřené lhůtě. Soud však tento požadavek neakceptoval, čímž zkrátil její práva a porušil rovnost stran. Je přesvědčena, že odvolací soud měl rozhodnutí soudního exekutora zrušit, neboť ke zjištění skutkového stavu věci bylo třeba provést další účastníky navržené důkazy, které nemohou být provedeny v odvolacím řízení ( ). Namítá absenci rozhodnutí soudu podle , , a a dále porušení procesního postavení jejího manžela jako spoluvlastníka ( ).

Nejvyšší soud projednal věc a rozhodl o dovolání podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (část první, čl. II Přechodných ustanovení, bod 12 ).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení , lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým byl udělen příklep na vydražené nemovitosti, je dovolání ve smyslu , odst. 2 přípustné za podmínek vymezených v nebo c) (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení o příklepu nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Dovolací přezkum předjímaný ustanovením je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního právního významu (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání neumožňují); Způsobilým dovolacím důvodem, kterým lze dovolání odůvodnit, je tedy (vyjma případu, o který zde nejde, kdy by samotná vada podle splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ /ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních/) důvod podle ustanovení , jímž lze namítat nesprávné právní posouzení věci. Při přezkumu napadeného rozhodnutí (tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatelka napadla) je Nejvyšší soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán ( věta první ).

Povinná argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní právní význam, nepřednesla, a hodnocením námitek obsažených v dovolání k závěru o splnění této podmínky také dospět nelze.

Předně namítá-li dovolatelka „absenci rozhodnutí soudu dle , , nebo “ a porušení procesního postavení jejího manžela jako spoluvlastníka ( ), uplatňuje tím nové skutečnosti, které vnesla do řízení až prostřednictvím mimořádného opravného prostředku, aniž je měl k dispozici odvolací soud (viz odvolání na č. l. 16, protokol z jednání odvolacího soudu na č. l. 45), takže dovolací soud by k nim ani v případě jejich významnosti nemohl přihlédnout (srov. ).

Dovolatelka rovněž vytýká soudu, že v průběhu řízení hodnotil jednotlivé důkazy jednostranně a nezabýval se důkazy v její prospěch. Z protokolu z jednání odvolacího soudu však jednoznačně vyplývá, že povinná k dotazu soudu sama uvedla, že si nepamatuje, kde se zdržovala 19. 11. 2007 (v den uložení zásilky obsahující dražební vyhlášku), a že si možná zásilku nestačila na poště vyzvednout. Proto nelze přisvědčit dovolací námitce, že soud zkrátil její práva a porušil rovnost stran tím, že neakceptoval údajný návrh povinné na dodatečné doložení dotazovaných skutečností. Odvolací soud v projednávané věci na základě provedených šetření a jejich zhodnocení dospěl k závěru, že povinná neprokázala, že se v místě doručování v době doručování dražební vyhlášky nezdržovala ( ), a tedy že dražební vyhláška byla povinné doručena v souladu s (uložením u pošty dne 19. 11. 2007, kde si ji povinná nevyzvedla). Nelze tedy nic vytknout ani závěru odvolacího soudu, že pokud se povinná dražby nezúčastnila, nebylo to proto, že by jí nebyla doručena dražební vyhláška.

Nutno ještě dodat, že samotné hodnocení důkazů se zřetelem k zásadě volného hodnocení důkazů ( ) nelze napadnout žádným dovolacím důvodem. Na nesprávnost hodnocení důkazů lze usuzovat jen ze způsobů, jak soud hodnocení důkazů provedl. Nelze-li soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení (jak je tomu i v projednávané věci), pak není možné ani polemizovat s jeho skutkovými závěry, např. namítat, že z provedených důkazů vyplývá skutkové zjištění jiné, že některý důkaz není pro skutkové zjištění důležitý nebo že soud měl uvěřit jinému svědkovi či účastníku.

Dovolatelka opakovaně vytýká i nedoručení exekučního titulu a usnesení o nařízení exekuce; prosazuje také - dokladem o čerpání dovolené - neúčinnost doručení usnesení o udělení příklepu (uloženého k vyzvednutí dne 27. 11. 2007 – viz kopie doručenky na č. l. 14).

Dovolací soud však již opakovaně konstatoval, že řízení o výkon rozhodnutí (exekuce) prodejem nemovitosti je rozděleno do několika relativně samostatných fází (1/ nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), 2/ určení ceny nemovitosti a jejího příslušenství, ceny závad a práv s nemovitostí spojených, určení závad, které prodejem v dražbě nezaniknou, a určení výsledné ceny, 3/ vydání dražební vyhlášky, 4/ prodej nemovitosti v dražbě, 5/ rozvrh rozdělované podstaty), v nichž se řeší vymezený okruh otázek, přičemž pravomocné rozhodnutí, jímž je ukončen určitý úsek, je předpokladem pro další pokračování v řízení a současně vylučuje možnost v další fázi znovu řešit otázky, o kterých již bylo rozhodnuto (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. května 2007, sp. zn. , usnesení ze dne 10. ledna 2008, sp. zn. ).

Podle odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ustanovení se nepoužije.

Z uvedeného je zřejmé, že nedoručení exekučního titulu, usnesení o nařízení exekuce či usnesení o příklepu není důvodem, pro nějž by bylo možno usnesení o příklepu změnit.

Vzhledem k tomu, že odvolací soud při svém rozhodování v projednávané věci vyřešil namítané otázky v souladu s právem i dosavadní judikatorní praxí Nejvyššího soudu, podmínky přípustnosti ve smyslu , odst. 3 nejsou dány. Nejvyšší soud proto bez jednání ( věta první ) dovolání podle , věty první, odmítl.

O nákladech dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. dubna 2011

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r. předsedkyně senátu