Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1642/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobců a) J. A. C. H. a b) Dipl. Ing. K. T., oběma zastoupeným Mgr. Ritou Kubicovou, advokátkou se sídlem v Ostrvě – Vítkovicích, Ruská 87/11, proti žalovaným 1) JUDr. B. B., 2) MUDr. M. B. a 3) M. K., zastoupené JUDr. Luborem Bernatíkem, advokátem se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Preslova 9, o určení spoluvlastnického práva k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. června 2008, č.j. -88, takto:

I. Dovolání žalobců se odmítají.

Stručné odůvodnění( ):

Okresní soud v Ostravě (dále již „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 21. srpna 2007, č.j. -49, zamítl návrh, aby bylo určeno, že

„J. C. H., je vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši ideálních 4/12 nemovitostí, zapsaných v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava pro katastrální území M. O., obec O., a to budovy č.p. 2737 v části obce M. O., stojící na pozemku parcelní číslo 4134 – zastavěná plocha a nádvoří, dále pozemku parcelní číslo 4134 – zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parcelní číslo 4029/1 zahrada a 4029/2 zastavěná plocha a nádvoří, a dále je vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši ideálních 8/48 pozemku parcelní číslo 4026 – zahrada, zapsaného v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava pro katastrální území M. O., obec O..“

(výrok I.). Dále zamítl žalobu na určení, že

„Dipl. Ing. K. T., je vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši ideálních 3/12 nemovitostí, zapsaných v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava pro katastrální území M. O., obec O., a to budovy č.p. 2737 v části obce M. O., stojící na pozemku parcelní číslo 4134 – zastavěná plocha a nádvoří, dále pozemku parcelní číslo 4134 – zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parcelní číslo 4029/1 zahrada a 4029/2 zastavěná plocha a nádvoří, a dále je vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši ideálních 15/48 pozemku parcelní číslo 4026 – zahrada, zapsaného v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava pro katastrální území M. O., obec O.“

(výrok II.). Výroky III. a IV. pak rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalobců Krajský soud v Ostravě (dále již „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 26. června 2008, č.j. -88, rozsudek soudu prvního stupně podle ve věci samé potvrdil (výrok I.) a dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výroky II. až IV.).

Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně. Uvedl, že se soud prvního stupně nevypořádal s otázkou naléhavého právního zájmu na vydání požadovaného určovacího rozsudku, když žalobci mají naléhavý právní zájem na vydání rozhodnutí, že jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí podle , pouze v poměru k 3) žalované, neboť ta je zapsána jako výlučný vlastník těchto nemovitostí v příslušných katastrálních operátech. Jinak se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně a uzavřel, že dodatky č. 1 ke kupním smlouvám uzavřené mezi žalobci a) a b) a žalovanými 1) a 2) jsou pro svou neurčitost i nesrozumitelnost neplatné. Ke zrušení kupních smluv ze dne 30. července 2001, tedy v důsledku odstoupení od smlouvy, nedošlo a žalobci nejsou k žalobě proti 3) žalované v dané věci aktivně legitimováni, neboť jejich spoluvlastnické právo k nemovitostem nebylo (ex tunc) obnoveno.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci (dále již „dovolatelé“) prostřednictvím své advokátky včasné dovolání. Jeho přípustnost odvozují z a dovolací důvod spatřují v naplnění předpokladů (tj., že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci). Dovolatelé však ve svém dovolání neuvádějí, v čem konkrétně spatřují otázku zásadního právního významu, pouze opakují své argumenty (ve prospěch závěru, že dodatky ke kupním smlouvám jsou platnými právními úkony), které již uplatnili v odvolacím řízení. Navrhli, aby Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaní 1) a 2) se k dovolání nevyjádřili.

Žalovaná 3) ve svém vyjádření k dovolání žalobců uvedla, že dovolání dovolatelů není přípustné, neboť neobsahuje žádnou otázku, která by měla mít zásadní právní význam. Ztotožnila se s názory obou soudů a odkázala na svá předešlá vyjádření ve věci. Navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání dovolatelů odmítl.

Nejvyšší soud poté, co přihlédl k čl. II bodu 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle a nebylo shledáno přípustným ani podle téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu Otázku, zda jsou dodatky č. 1 ke kupním smlouvám, uzavřené mezi a) a b) žalobci a 1) a 2) žalovanými, pro svou neurčitost i nesrozumitelnost neplatné, jejíž řešení bylo určující pro meritorní rozhodnutí odvolacího soudu, vyřešil odvolací soud v souladu s hmotným právem i s judikaturou (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. dubna 2010, sp. zn. nebo usnesení téhož soudu ze dne 25. listopadu 2010, sp. zn. ).

Nepřípustnost dovolání podle současně vylučuje, aby dovolací soud mohl přihlížet k jiným vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny ( ).

Z vyložených důvodů proto Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání žalobců podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věty první ve spojení s a , neboť 3) žalovaná má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem v částce 5.000,- Kč [sazba odměny podle vyhl. č. , snížená – vzhledem k tomu, že dovolání bylo odmítnuto - podle cit. vyhl. na polovinu a ve smyslu téže vyhl. ještě snížená o dalších 50 %, neboť advokát 3) žalované v dovolacím řízení učinil pouze jediný úkon právní služby (sepis písemného vyjádření k dovolání)] a dále z náhrady hotových výdajů podle vyhl. č. v částce 300,- Kč, to vše s připočtením 20 % DPH (tj. o částku 1.060,- Kč) podle a , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 6.360,- Kč jsou žalobci povinni zaplatit společně a nerozdílně 3) žalované, a to k rukám advokáta, který 3) žalovanou v tomto dovolacím řízení zastupoval ( ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení mezi dovolateli a žalovanými 1) a 2) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o. s .ř.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 16. března 2011

JUDr. Pavel V r c h a, v. r.

předseda senátu