Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1538/2009

U S N E S E N Í

M. L.,

Rotberg, s. r. o.

(dříve SLAVA invest s. r. o.)

se sídlem Praha 1, Týnská 643/8, zastoupené Mgr. Pavlem Barešem, advokátem se sídlem Brno, Panská 12/14, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. května 2008, č. j. -189, takto:

I. Dovolání se

odmítá.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na nákladech dovolacího řízení částku 2.760,- Kč k rukám JUDr. Vladimíra Hodbodě, CSc., advokáta se sídlem Brno, Veveří 46.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. května 2008, č. j. -189, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. srpna 2007, č. j. -150, a kterým bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle , , ve znění do 30. 6. 2009 (dále jen „ “), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Žalovaná v dovolání s poukazem na dovolací důvod podle vytkla odvolacímu soudu nesprávnost jeho závěru, že „náležitosti kupní smlouvy o převodu vlastnictví jednotky, uvedené v ustanovení , o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, nejsou podstatnými náležitostmi kupní smlouvy.“ Na takovém právním závěru ovšem napadené rozhodnutí založeno není, a žalovaná tak zpochybňuje právní závěr, který odvolací soud neučinil. Takto nastolená právní otázka proto nemůže činit napadené rozhodnutí zásadně právně významným a dovolání přípustným.

V posuzované věci nelze dovolání přiznat přípustnost ani k posouzení další žalovanou předložené právní otázky, a to zda je neplatná smlouva o smlouvě budoucí, je-li neplatná realizační smlouva, kterou mají strany na základě smlouvy o smlouvě budoucí uzavřít. Rovněž tuto právní otázku odvolací soud ve svém rozhodnutí neřešil. Jak je zřejmé z odůvodnění napadeného rozhodnutí, odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) své rozhodnutí založil na právním závěru, že v posuzovaném případě účastníci uzavřeli smlouvu o budoucí smlouvě kupní a smlouvě o zřízení věcného břemene dne 23. 6. 2006 v souladu s obč. zák. a smlouva je platným právním úkonem, neboť obsahuje všechny podstatné náležitosti smlouvy o převodu vlastnictví bytové jednotky podle obč. zák. ve spojení s Vyslovil přitom názor, že k platnosti smlouvy o smlouvě budoucí postačuje dohoda účastníků o podstatných náležitostech zamýšlené smlouvy a že požadavku určitosti vyhovuje, je-li její předmět označen tak, aby nebyl zaměnitelný s jiným předmětem; smlouva nemusí nutně obsahovat všechny formální náležitosti budoucí smlouvy. To platí i v případě převodu vlastnictví bytové jednotky. Odvolací soud věc právně posoudil v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, který již ve svém rozsudku ze dne 26. 7. 2000, sp. zn. , vyslovil, že účelem smlouvy o smlouvě budoucí není vklad vlastnického práva na základě této smlouvy do katastru nemovitostí, nýbrž pouze uzavření budoucí kupní smlouvy. Postačuje proto, aby předmět zamýšleného převodu byl ve smlouvě o smlouvě budoucí označen tak, aby nebyl zaměnitelný s jiným předmětem. K tomuto právnímu závěru se Nejvyšší soud přihlásil v rozsudku ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. , v němž dovodil, že je-li předmětem budoucího převodu vlastnictví k bytové jednotce, pak požadavku na určitost vymezení předmětu budoucí koupě není na překážku okolnost, že závazek uzavřít budoucí kupní smlouvu výslovně nezahrnuje povinnost převodu spoluvlastnického podílu ke společným částem domu. Je tomu tak proto, že ve smyslu přechází v souvislosti s převodem či přechodem jednotky spoluvlastnický podíl ke společným částem domu na nového nabyvatele.

Konečně zásadní právní význam nemůže mít ani otázka, „do jaké míry a zda vůbec lze soudním rozhodnutím měnit a doplňovat náležitosti realizační smlouvy dohodnuté smlouvou o smlouvě budoucí,“ neboť nejde o otázku dosud neřešenou. Nejvyšší soud ve shora zmíněném rozsudku ze dne 26. 7. 2000, sp. zn. , k otázce, zda a jaké jsou možnosti soudu použít výklad při vyjádření projevu smluvních stran ve smlouvě, vycházející ze smlouvy o smlouvě budoucí, formuloval právní názor, že ve věci uzavření realizační smlouvy na základě smlouvy o smlouvě budoucí je soud samozřejmě vázán obsahem smlouvy o smlouvě budoucí. Pokud bylo vůlí účastníků smlouvy o smlouvě budoucí uzavřít kupní smlouvu a následně jedna ze smluvních stran návrh na uzavření realizační smlouvy nepřijme vůbec či realizační smlouvu podle předjednaných podmínek a náležitostí odmítá uzavřít, může se druhá ze smluvních stran domáhat ochrany u soudu ( obč. zák.). Děje se tak žalobou podle , aby bylo smluvní prohlášení strany, která odmítá realizační smlouvu uzavřít buď vůbec nebo podle předjednaných náležitostí, nahrazeno soudním rozhodnutím ( o. s .ř.). Soud tedy má podle obč. zák. nejen právo, ale i povinnost vůli (neochotné) smluvní strany svým rozhodnutím nahradit.

Další dovolací námitky žalované (účastnice ve smlouvě o smlouvě budoucí si sjednaly jiná ujednání, než která jsou obsažena ve výroku soudu, kterým se nahrazuje projev vůle, účastnice si ve smlouvě o smlouvě budoucí dohodly celý text realizační smlouvy, který již nezamýšlely doplňovat) jsou z hlediska zvažování přípustnosti dovolání podle irelevantní, neboť jsou uplatněním dovolacího důvodu podle , jehož použití je zde vyloučeno (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. , uveřejněný pod č. 73/2000 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, popř. rozsudek ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod poř. č. 46/2002).

Z uvedených důvodů dovolací soud dovolání žalované odmítl ( věta první a ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za stavu, kdy žalobkyni vznikly náklady v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta, které sestávají z odměny advokáta ve výši 2.000,- Kč ( , ve spojení s , ve spojení s a , v platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč ( , a 3 , v platném znění) a z částky 460,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 29. března 2011

JUDr. Blanka Moudrá, v. r.

předsedkyně senátu