Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1757/2009

U S N E S E N Í

Milan Král s.r.o.

1) J. K.

, zastoupenému JUDr. Emilem Švingerem, advokátem se sídlem v Písku, Smetanova 78, a

2) SILBER TRANS v. o. s.

v likvidaci, posledně se sídlem v Písku, Burketova 303, identifikační číslo osoby 466 83 399, zaniklé dne 15. 5. 2010, pro 963.006,35 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. , o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. září 2008, č. j. - 39, takto:

I. Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. září 2008, č. j. - 39, ve výroku I., jímž bylo změněno usnesení Okresního soudu v Písku ze dne 27. března 2008, č. j. - 20, tak, že exekuce na majetek povinných byla zastavena pro vymožení nákladů exekuce, a ve výrocích o nákladech řízení před soudy obou stupňů

se

ve vztahu mezi oprávněným a prvním povinným

zrušuje

a věc

se

v tomto rozsahu

vrací

tomuto soudu k dalšímu řízení.

II. Dovolací řízení ve vztahu oprávněného a druhé povinné

se zastavuje

.

III. Ve vztahu oprávněného a druhé povinné

nemá

žádný z účastníků

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Písku k návrhu oprávněného usnesením ze dne 27. 3. 2008, č. j. - 20, částečně zastavil podle , odst. 4 exekuci na majetek povinných, nařízenou usnesením téhož soudu ze dne 16. 2. 2007, č. j. - 14, pro částku 963.006,35 Kč se specifikovaným příslušenstvím a dále rozhodl o nákladech řízení a o tom, že v exekuci „je pokračováno pro vymožení nákladů exekuce“.

V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud k odvolání povinného J. K. změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že exekuce na majetek povinných se zastavuje zcela, a dále rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud po vyžádání zprávy od pověřeného soudního exekutora, z níž zjistil, že v daném exekučním řízení byl vymožen celý dluh včetně příslušenství, náklady oprávněného i náklady exekuce, exekuci zcela zastavil (tedy i pro vymožení nákladů exekuce).

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal oprávněný dovolání [jež podle jeho obsahu ( ) směřuje proti výroku, jímž usnesení soudu prvního stupně bylo změněno tak, že exekuce na majetek povinných byla zastavena pro vymožení nákladů exekuce] z důvodů uvedených v , b), odst. 3 Namítá, že na základě exekučního titulu směřujícímu proti pěti povinným soud vydal čtyři usnesení o nařízení exekuce na majetek pěti povinných, z čehož dovozuje, že mu náleží vůči jednotlivým povinným náhrada nákladů, tj. pětkrát částka 34.379,10 Kč včetně DPH, tedy 171.895,50 Kč, která ovšem nebyla exekutorem vymožena. Jeho sdělení odvolacímu soudu proto nepokládá za pravdivé, neboť nedoložil, že zaplacená částka 34.379,10 Kč byla uhrazena právě povinným J. K. V této souvislosti oprávněný odvolacímu soudu vytýká, že se nezabýval jeho skutkovými tvrzeními uvedenými ve vyjádření k odvolání, že nevycházel z důkazů založených ve spise a že rozhodl bez nařízení jednání, přestože stanoviska účastníků byla rozporná, a ačkoliv skutečnosti rozhodné pro zastavení exekuce podle (tedy i otázku úhrady vymáhaných pohledávek) posuzuje výhradně exekuční soud, nikoliv exekutor. Z uvedeného podle dovolatele vyplývá, že napadené rozhodnutí vychází ze skutkových zjištění, která nemají podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (vychází jen ze stanoviska exekutora a nehodnotí další skutková tvrzení ani důkazy), že řízení je postiženou vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, spočívající v tom, že mu nebylo umožněno vyjádřit se ke stanovisku exekutora, čímž mu byla odepřena zásadní procesní oprávnění a byla porušena zásada dvojinstančnosti řízení. V důsledku těchto pochybení spočívá napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci. Navrhl, aby toto usnesení bylo zrušeno, věc vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení a aby „soud pokračoval v exekuci proti povinnému J. K., pokud neprokáže, že oprávněnému uhradil náhradu nákladů exekuce“.

Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz čl. II., bod 12. části první ) a po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, účastníkem řízení, řádně zastoupených advokátem, a že proti napadenému měnícímu výroku usnesení odvolacího soudu je přípustné podle , odst. 2 ve spojení s , dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.

Podle , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném do 31. 10. 2009 (dále jen „exekuční řád“), exekutor nerozhoduje o zastavení exekuce podle ustanovení o zastavení výkonu rozhodnutí ( a 290 ).

Podle výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže zastavení výkonu rozhodnutí navrhl ten, kdo navrhl jeho nařízení.

Podle § 51 písm. c) exekučního řádu pověření k provedení exekuce zaniká, jestliže pohledávka, její příslušenství a náklady exekuce byly vymoženy.

Podle § 55a exekučního řádu, ve znění účinném do 31. 10. 2009, nejsou-li zaplaceny náklady exekuce, soud exekuci na návrh účastníků nezastaví.

V posuzované věci je exekučním titulem rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 10. 2006, č. j. - 399, jímž žalovaným SILBER TRANS, v. o. s., L. L., J. H., J. K. a P. L. byla uložena povinnost zaplatit žalobci (oprávněnému) společně a nerozdílně částku 963.006,35 Kč se specifikovaným příslušenstvím, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká povinnost ostatních žalovaných v rozsahu tohoto plnění. Z obsahu spisu dále vyplývá, že pověřený soudní exekutor příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne 31. 5. 2007, č. j. 117 EX 178/07 - 96, rozhodl, že náklady oprávněného se určují částkou ve výši 36.640,10 Kč a náklady exekuce částkou 278.627,- Kč; dne 22. 6. 2007 pak pod č. j. 117 EX 178/07 - 103, vydal vyrozumění o skončení řízení, neboť v exekuci provedené prodejem označených nemovitostí ve vlastnictví manželky prvního povinného J. K. byl dluh včetně příslušenství dne 21. 6. 2007 vymožen, čímž zaniklo pověření soudního exekutora provést exekuci podle § 51 písm. c) exekučního řádu a došlo ke skončení celého exekučního řízení. Návrhem ze dne 29. 1. 2008, doručeným soudu prvního stupně dne 4. 3. 2008, oprávněný navrhl, aby soud částečně exekuci zastavil, a to v rozsahu jistiny ve výši 963.006,35 Kč, úroků z prodlení a nákladů předcházejícího řízení s ohledem na uhrazení těchto částek povinným, resp. ostatními povinnými po nařízení exekuce; současně navrhl, aby „exekuce byla nadále prováděna vůči prvnímu povinnému k vymožení nákladů oprávněného v exekučním řízení“.

Již ve stanovisku Nejvyššího soudu ČSR ze dne 18. 2. 1981, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9-10, ročník 1981 pod č. 21, str. 184, bylo vyloženo, že návrhem oprávněného na zastavení výkonu rozhodnutí je soud vázán ve všech jeho částech (např. i určení data, k němuž má být exekuce na výživné zastavena). Jestliže ten, kdo podal návrh na nařízení exekuce (tj. oprávněný), navrhne její zastavení, musí mu soud vždy vyhovět. Týž názor je opakovaně zaujímán v literatuře (srov. např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. . II. až 376. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 1776 s., str. 2240).

V daném případě se však odvolací soud uvedenou dispoziční zásadou, kterou je ovládáno jak zahájení exekučního řízení, tak i jeho zastavení na návrh oprávněného podle , neřídil, a ačkoli oprávněný návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 4. 3. 2008 navrhl částečné zastavení exekuce ohledně částky 963.006,35 Kč s příslušenstvím a nákladů předcházejícího řízení ve výši 100.053,- Kč (viz spisu), usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že i ohledně těchto nákladů exekuci zastavil. Již tím odvolací soud zatížil řízení vadou, která měla za následek nesprávné právní posouzení věci ve smyslu , k níž dovolací soud přihlédl z úřední povinnosti, i když v dovolání nebyla výslovně namítána (srov. , věta druhá ). Soud sice může podle zastavit exekuci (výkon rozhodnutí) i z jiného důvodu (a to i částečně - , ) i bez návrhu (dozví-li se o důvodu zastavení), nemůže však o tom rozhodnout až odvolací soud, pokud o zastavení (částečném zastavení) exekuce (výkonu rozhodnutí) nerozhodl (v první instanci) soud prvního stupně.

Kromě toho je třeba poukázat též na právní názor uvedený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. srpna 2010, sp. zn. , že uvedl-li soud prvního stupně ve výroku svého rozhodnutí, co bude po částečném zastavení exekuce nadále jejím předmětem, pak toto jeho konstatování nemá povahu výroku, a proto nemohlo být předmětem přezkumu odvolacího soudu.

Má-li povinný za to, že exekuce měla být zastavena zcela, tedy i ohledně vymožení nákladů exekuce, je na něm, aby v řízení o zastavení exekuce - zahájeném k jeho návrhu u soudu prvního stupně, jenž učinil již v odvolání, jak z tohoto podání vyplývá - prokázal, že jsou splněny předpoklady pro zastavení exekuce podle Byla-li již však exekuce úspěšně provedena a povinnost v řízení vymožena, exekuce končí, aniž by o tom soud rozhodoval. Naproti tomu o zastavení exekuce (výkonu rozhodnutí) je třeba rozhodnout, jestliže v rámci exekučního řízení (vykonávacího řízení) k nucenému splnění povinnosti nedošlo (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2005, sp. zn. ).

Pro úplnost dovolací soud dodává, že rozhoduje-li soud o zastavení exekuce podle a h) , je v případě, kdy jsou tvrzení účastníků ohledně rozhodujících skutečností, v nichž je spatřován důvod k zastavení exekuce, rozporná, povinen nařídit jednání (srov. a dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 64, ročník 1997).

Z ustanovení a , věty první, ve spojení s vyplývá, že za dovolacího řízení přihlíží dovolací soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení); jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, dovolací řízení zastaví. Jestliže účastník ztratí po zahájení dovolacího řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než bylo dovolací řízení skončeno, posoudí dovolací soud podle povahy věci, zda v dovolacím řízení může pokračovat. Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, dovolací soud dovolací řízení zastaví ( , věta první, a odst. 5, věta první, ve spojení s ).

Ze spisu se podává, že dovolací řízení bylo zahájeno podáním oprávněného ze dne 3. 2. 2009 ( ve spojení s ). Z výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích, oddílu A, vložky 1953, dovolací soud zjistil, že společnost SILBER TRANS v. o. s. v likvidaci, byla po ukončení této likvidace vymazána ke dni 15. 5. 2010 z obchodního rejstříku.

Protože povinná zanikla bez právního nástupce ve smyslu , nezbylo dovolacímu soudu, než dovolací řízení ve vztahu k druhé povinné podle , věty první, ve spojení s zastavit.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi oprávněným a druhou povinnou je odůvodněn ustanoveními , a , neboť v řízení, v němž jeden z účastníků nemá způsobilost být účastníkem řízení, je pojmově vyloučeno přiznat některému z účastníků náhradu nákladů řízení.

Vzhledem k tomu, že v napadeném měnícím výroku ve vztahu mezi oprávněným a prvním povinným není usnesení odvolacího soudu správné, Nejvyšší soud je v tomto výroku a dále v závislých výrocích o nákladech řízení před soudy obou stupňů podle , části věty za středníkem zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení ( , věta první ), aniž bylo zapotřebí se zabývat uplatněnými dovolacími námitkami povinného.

O náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi oprávněným a prvním povinným bude rozhodnuto podle § 87 a násl. exekučního řádu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. března 2011

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu