Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 4080/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele Z. Č. zastoupeného JUDr. Marií Kostrůnkovou, advokátkou, se sídlem v Táboře, Bělehradská 2759, PSČ 390 01, za účasti BH Securities a. s., se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 583/15, PSČ 110 00, identifikační číslo 60 19 29 41, zastoupené Mgr. Michalem Doležalem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Helénská 1799/4, PSČ 120 00, o určení neplatnosti smlouvy o převodu obchodního podílu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. ledna 2009, č. j. – 96, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Napadeným usnesením změnil odvolací soud usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. října 2007, č. j. – 58, tak, že zamítl návrh na určení neplatnosti smlouvy o převodu obchodního podílu ve společnosti LOM STUDENÁ s. r. o. (dále též jen „společnost“), uzavřené mezi navrhovatelem jako převodcem a společností BH Securities a. s., jako nabyvatelem dne 28. dubna 2006 – dále též jen „smlouva“ (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II.).

V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud uvedl, že posuzovaná smlouva je smlouvou o převodu obchodního podílu dle ustanovení § 115 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“). Nejen, že je tak označena, ale především to vyplývá z jejího obsahu, zejména pak z článků 1.1 a 1.2. V nich je jednoznačně specifikován převáděný obchodní podíl, obecně vyjádřena úplatnost převodu a uvedena konkrétní výše úplaty 200.000,- Kč. Nechybí ani zákonem předepsané prohlášení nabyvatele obchodního podílu o tom, že přistupuje k zakladatelské ě společnosti. Výslovně je vyjádřen zamýšlený právní stav spočívající v tom, že majitelem obchodního podílu se stane společnost BH Securities a. s. Navrhovatelem namítaný rozpor mezi výší úplaty a výší aktiv společnosti shledal odvolací soud irelevantním. I kdyby se smluvní strany dohodly na darování obchodního podílu, nezakládalo by to neplatnost smlouvy. Při stanovení úplatnosti smlouvy a výše úplaty v daném případě měly strany plnou smluvní svobodu.

Ve smlouvě vyjádřený důvod převodu obchodního podílu spočívající v zajištění úvěru poskytnutého společností BH Securities a. s. společnosti GEKOL a. s., ani dohoda o budoucím zpětném převodu téhož obchodního podílu za dohodnutých podmínek, nezpůsobují neplatnost vlastní dohody smluvních stran o převodu obchodního podílu. Odvolací soud shledal, že ve smlouvě je mechanismus celého zajištění dostatečně podrobně, srozumitelně a určitě popsán, včetně toho, že „imanentní součástí tohoto mechanismu je dokonaný převod obchodního podílu“ navrhovatele na společnost BH Securities a. s. Případný zpětný převod byl závislý na splacení úvěru a za dohodnutých podmínek k němu mělo dojít opět samostatně řešenou smlouvou o převodu obchodního podílu. Pokud si navrhovatel před podpisem smlouvy neuvědomil účinky uzavírané smlouvy, nelze tuto jeho „mentální výhradu“ přičítat k tíži nabyvatele obchodního podílu.

Ohledně námitky navrhovatele o neplatnosti úvěrové smlouvy a jejích dodatků dospěl odvolací soud k závěru, že platnost či neplatnost úvěrové smlouvy nemá vliv na platnost či neplatnost smlouvy o převodu obchodního podílu. Jde o samostatné závazkové právní vztahy. Není mezi nimi vztah akcesority ani jiná právní závislost. Hospodářské důvody a souvislosti shledal odvolací soud rovněž irelevantními.

Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázal na ustanovení (dále též jen „ “), co do důvodů na ustanovení a b)

Dovolatel podrobuje kritice závěr odvolacího soudu, že posuzovaná smlouva je smlouvou o převodu obchodního podílu dle § 115 obch. zák. Namítá, že smlouva byla uzavřena v souvislosti se smlouvou o úvěru, kterou uzavřela společnost BH Securities a. s. se společností GEKOL a. s., ze které (včetně dodatků), vyplývá, že smlouva byla smlouvou zajišťovací, šlo tedy o zajišťovací převod práva, který je však možný pouze, pokud jde o dlužníka, což navrhovatel není. Poukazuje na to, že soud prvního stupně shledal smlouvu neplatnou, neboť jako zajišťovací převod nebyla uzavřena s dlužníkem, ale se třetí osobou, což (dále jen „obč. zák.“) neumožňuje. Obsah smlouvy označuje dovolatel za zmatečný a shledává jej neurčitým a nesrozumitelným. Proto navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Rozhodné znění , podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (účinné do 30. června 2009), se podává z bodu 12., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Dovolání je přípustné podle ustanovení a je i důvodné.

Odvolací soud se při posuzování platnosti smlouvy o převodu obchodního podílu spokojil se zjištěním, že byly splněny obecné požadavky vyžadované pro převod obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným (upravených v § 115 obch. zák.). Přitom opomenul zajišťovací povahu provedeného převodu, která se jednoznačně podává z obsahu smlouvy. Vůlí účastníků nebylo docílit trvalé změny v osobě společníka společnosti. To plyne zejména z preambule a dále pak článku 1.3, kterým se dovolatel jako převodce zavázal uhradit nabyvateli veškeré náklady spojené s „držením“ obchodního podílu, a z článku 1.4, ve kterém se v případě, že dlužník vrátí veškeré dlužné částky dle smlouvy o úvěru řádně a včas, nabyvatel zavázal převést zpět obchodní podíl do „vlastnictví“ převodce, a to do 15 pracovních dnů ode dne doručení výzvy převodce, za cenu 200.000,- Kč. Podle článku 1.5 smlouvy bylo navíc ujednáno, že neuhradí-li dlužník jakýkoli závazek dle smlouvy o úvěru řádně a včas a současně tento závazek neuhradí převodce, nebo jestliže převodce neuhradí nabyvateli náklady spojené s „držením“ obchodního podílu, není nabyvatel povinen vrátit převodci obchodní podíl zpět do jeho „vlastnictví“ a je oprávněn s obchodním podílem jakkoli disponovat.

Odvolací soud tedy nezkoumal, zda jde o dovolený způsob zajištění pohledávky (včetně sjednání konkrétního způsobu realizace kompenzační funkce), k jehož podobě ve formě zajišťovacího převodu práva dle § 553 obč. zák. se Nejvyšší soud vyjádřil v rozsudku publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 45/2009, a následně i v usnesení ze dne 22. dubna 2009, sp. zn. , jež je veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu, či zda jde o nepřípustné obcházení zákazu sjednání propadné zástavy. Neplatnost sjednaného způsobu zajištění by přitom (vzhledem k úmyslu stran převést obchodní podíl nikoliv trvale, ale jen jako způsob zajištění) zakládala neplatnost celé smlouvy o převodu obchodního podílu.

Právní posouzení věci odvolacím soudem je proto neúplné a tedy nesprávné. Proto Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu podle ustanovení části věty za středníkem zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení ( věta první ).

V dalším řízení odvolací soud nepřehlédne závěry o přípustnosti návrhu na určení neplatnosti smlouvy jež Nejvyšší soud formuloval např. v rozsudku uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 68/2001, nebo v rozsudku ze dne 31. března 2008, sp. zn. , jenž je veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu. Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný ( část věty první za středníkem ).

V novém rozhodnutí odvolací soud znovu rozhodne o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů řízení dovolacího ( věta druhá ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. března 2011

doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á

předsedkyně senátu