Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
+ 3 ďalších priamych citácií
Zobraziť všetky (8)943C5D6AA48C0189C1257A4E0064D340.html
HTML · 23.07 KB
No categories available
21 Cdo 2253/2009
U S N E S E N Í
Ing. N. P.
M. Ž.
, o vydání osobního automobilu, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. září 2006, č. j. 64 Co 180/2006 -99, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 65 C 10/2007 , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. dubna 2008, č. j. 11 Cmo 9/2008 25 , takto:
I. Dovolání žalobce
se zamítá
.
II. Žádný z účastníků
nemá právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Městský soud v Praze (v původním řízení o vydání osobního automobilu vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn.10 C 76/2002) usnesením ze dne 21. 9. 2006, č. j. 64 Co 180/2006 -99, rozhodl, že „žalobci se odnímá přiznané osvobození od soudních poplatků se zpětnou účinností“ a že „Mgr. Ondřej Lněnička, advokát se sídlem Praha 2, Fügnerovo nám. 1808/3, se zprošťuje funkce zástupce žalobce v tomto řízení“.
Podáním ze dne 16. 3. 2007
označeným jako „žaloba pro zmatečnost proti usnesení Městského soudu v Praze čj.: 64 Co 180/2006 -99 ze dne 21. 09. 2006“, žalobce soudu sdělil, že žalobu pro zmatečnost „blíže podrobně odůvodní po konsultaci s advokátem, o kteréhož ustanovení soud zároveň žádá“, že „žaloba je podána v 3 měsíční zákonné lhůtě dle ust. § 234 o. s. ř. o. s. ř. , neboť napadené usnesení bylo doručeno dne 19. 12. 2006“, že „věcně a místně příslušným soudem k projednání a rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost je Městský soud v Praze“ a že napadá usnesení Městského soudu v Praze „v plném rozsahu“. Dalším podáním z téhož dne žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 28. 3. 2007, č. j. 65 C 10/2007 -4, žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho návrh, aby mu byl pro řízení (o zmatečnostní žalobě) ustanoven zástupce z řad advokátů; současně žalobci uložil, aby do 7 dnů od doručení tohoto usnesení doplnil svou žalobu tak, aby uvedl, „v jakém rozsahu usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2006, č. j. 64 Co 180/2006 -99, napadá a rovněž aby uvedl důvod žaloby a označil důkazy, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána“. Vycházeje z toho, že žalobou pro zmatečnost je napadeno rozhodnutí, proti kterému není takový mimořádný opravný prostředek přípustný (§ 229 odst. 1 až 4 o. s. ř. o. s. ř. ), dovodil, že podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků podle ustanovení § 138 o. s. ř. o. s. ř. a tedy ani podmínky pro ustanovení advokáta žalobci podle ustanovení § 30 o. s. ř. o. s. ř. nejsou splněny, neboť žaloba je „zřejmě bezúspěšná“. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 27. 9. 2007, č. j. 11 Cmo 162/2007 -17, usnesení městského soudu „ve výrocích I. a II.“ (tj. ve výroku o nepřiznání osvobození od soudních poplatků a o zamítnutí návrhu žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů) potvrdil.
Městský soud v Praze v dalším řízení - vzhledem k tomu, že žalobce své podání ze dne 16. 3. 2007 ve stanovené lhůtě nedoplnil, ačkoliv k tomu byl soudem vyzván v usnesení ze dne 28. 3. 2007, č. j. 65 C 10/2007 -4, a opakovaně přípisem ze dne 12. 11. 2007 (doručeným mu 20. 11. 2007), vždy s poučením o následcích nesplnění výzvy (§ 43 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ) - usnesením ze dne 10. 12. 2007, č. j. 65 C 10/2007 -21, žalobu pro zmatečnost odmítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl k závěru, že žaloba pro zmatečnost má zásadní nedostatky, pro které nelze v řízení pokračovat, „zejména z ní není patrný důvod žaloby ani skutečnosti, ze kterých má být důvodnost žaloby prokázána“, a že nebyla doplněna ani podáním žalobce ze dne 26. 11. 2007.
K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 21. 4. 2008, č. j. 11 Cmo 9/2008 -25, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud dospěl shodně se soudem prvního stupně k závěru, že žaloba pro zmatečnost neobsahuje náležitosti požadované ustanovením § 232 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a že žalobce vady žaloby neodstranil v soudem stanovené lhůtě, ačkoliv byl poučen o následcích jejich neodstranění; za této situace soud prvního stupně postupoval správně, když žalobu odmítl, neboť v řízení nelze pokračovat.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání z důvodů uvedených v ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. o. s. ř. Namítá, že „předchozí řízení“ je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné právní posouzení ve věci, neboť „soud prvního stupně ani soud odvolací nevzaly v úvahu fakt, že žalobce uplatňoval důvody žaloby pro zmatečnost už v předchozím řízení a tyto byly tedy součástí spisu“; v tomto směru připomíná, že již v odvolání (ze dne 25. 4. 2007) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2007, č. j. 65 C 10/2007 -4, „uvedl i důvody podané žaloby pro zmatečnost“ a že soud „měl toto odvolání zároveň považovat za uvedení důvodů žaloby pro zmatečnost“. Tvrdí, že žalobu pro zmatečnost podal podle ustanovení § 229 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Odnětí možnosti jednat před soudem spatřuje v tom, že po vydání žalobou pro zmatečnost napadeného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2006, č. j. 64 Co 180/2006 -99, jímž mu bylo odňato přiznané osvobození od soudních poplatků, by musel zpětně uhradit již vyměřený soudní poplatek, a dovozuje, že „rozhodnutí soudu vytvořilo pro žalobce překážku v přístupu k soudní ochraně jeho práv a domáhání se spravedlnosti“; za další překážku v přístupu k českým soudům považuje žalobce zproštění advokáta Mgr. Ondřeje Lněničky funkce ustanoveného zástupce, neboť je občanem chorvatské národnosti a není zcela obeznámen s českým právním řádem. Pochybení soudů spatřuje i v tom, že „soud prvního stupně při posuzování náležitostí podané žaloby pro zmatečnost nesprávně právně posoudil podmínky pro ustanovení zástupce z řad advokátů pro její odůvodnění, tím odňal žalobci možnost řádně jednat před soudem, přičemž soud odvolací toto rozhodnutí potvrdil“; má zato, že byly splněny podmínky ustanovení § 30 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , a poukazuje na to, že „ten samý soud pro účely dovolacího řízení již správně žalobci osvobození od soudních poplatků přiznal a ustanovil mu zástupce z řad advokátů“. Navrhl, aby dovolací soud usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 4. 2008, č. j. 11 Cmo 9/2008 -25, zrušil a aby věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř. o. s. ř. ) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném do 30.6.2009 (dále jen „o. s. ř. “), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1.7.2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 , § 241b odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ) a že jde o usnesení, proti němuž je dovolání přípustné podle ustanovení § 239 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř. o. s. ř. ) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.
Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. § 242 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ). Proto napadené usnesení odvolacího soudu přezkoumal jen z důvodů, které dovolatel v dovolání označil.
Žaloba pro zmatečnost musí vedle obecných náležitostí uvedených v ustanovení § 42 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod zmatečnosti), vylíčení skutečností, které svědčí, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá (srov. § 232 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Žalobu pro zmatečnost lze podat jen z důvodů taxativně uvedených v ustanovení § 229 odst. 1 až 4 o. s. ř. o. s. ř. Důvod žaloby (důvod zmatečnosti) může být měněn jen po dobu trvání lhůt k žalobě (srov. § 232 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Uplatněným důvodem žaloby (důvodem zmatečnosti) je soud vázán a nemůže napadené rozhodnutí posuzovat z jiného důvodu, než který byl označen v žalobě nebo který byl uplatněn dodatečně v době, kdy ještě běžela lhůta k žalobě.
Neuvede-li ten, kdo podává žalobu pro zmatečnost, v žalobě důvod zmatečnosti nebo označí-li v žalobě za důvod zmatečnosti něco jiného, než co je uvedeno v ustanovení § 229 odst. 1 až 4 o. s. ř. o. s. ř. , jde o takovou vadu žaloby, která brání pokračování v řízení. Na základě takto vadné (nesprávné nebo neúplné) žaloby soud nemůže - vzhledem k tomu, že věc posuzuje jen z hlediska uplatněného důvodu - v řízení pokračovat a o žalobě pro zmatečnost meritorně rozhodnout. Soud proto vyzve toho, kdo podal žalobu pro zmatečnost, aby žalobu doplnil o vylíčení (z hlediska ustanovení § 229 odst. 1 až 4 o. s. ř. o. s. ř. ) přípustného důvodu žaloby (důvodu zmatečnosti), určí mu k tomu lhůtu a poučí ho o tom, jak je třeba v tomto směru opravu nebo doplnění žaloby pro zmatečnost provést; nebude-li žaloba opravena nebo doplněna, soud usnesením žalobu odmítne, byl-li ten, kdo podal žalobu pro zmatečnost, o tomto následku poučen, neboť v řízení pro tento nedostatek nelze pokračovat (srov. § 235a odst. 2 a § 43 o. s. ř. o. s. ř. )
Zákon nevyžaduje, aby žaloba pro zmatečnost byla sepsána advokátem nebo notářem, nemá-li ten, kdo žalobu podává, popřípadě osoba, která za něj jedná (srov. § 21 až 21b, § 26a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ), právnické vzdělání, jak je tomu u dovolání (srov. § 241 o. s. ř. o. s. ř. ).
S tvrzením žalobce v dovolání, že již v odvolání (ze dne 25. 4. 2007) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2007, č. j. 65 C 10/2007 -4, „uvedl i důvody podané žaloby pro zmatečnost“, že „soud měl toto odvolání zároveň považovat za uvedení důvodů žaloby pro zmatečnost“ a že žalobu pro zmatečnost podal podle ustanovení § 229 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , dovolací soud nesouhlasí.
V posuzovaném případě - jak vyplývá z obsahu spisu - žalobce v podání ze dne 16. 3. 2007 soudu sdělil pouze to, že žalobu pro zmatečnost „blíže podrobně odůvodní po konsultaci s advokátem, o kteréhož ustanovení soud zároveň žádá“, že „žaloba je podána v 3 měsíční zákonné lhůtě dle ust. § 234 o. s. ř. o. s. ř. , neboť napadené usnesení bylo doručeno dne 19. 12. 2006“, že „věcně a místně příslušným soudem k projednání a rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost je Městský soud v Praze“ a že napadá usnesení Městského soudu v Praze „v plném rozsahu“. V žalobě neuvedl zejména žádný
důvod žaloby (zmatečnosti) z hlediska ustanovení § 229 odst. 1 až 4 o. s. ř. o. s. ř. a nápravu nezjednal
ani na výzvu soudu prvního stupně, ani za řízení před odvolacím soudem; neučinil tak – jak mylně uvádí v dovolání - ani v odvolání (ze dne 25. 4. 2007) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2007, č. j. 65 C 10/2007 -4, neboť tam pouze polemizuje s názorem soudu prvního stupně o tom, že jeho žaloba pro zmatečnost je „zřejmě bezúspěšná“, a vytýká městskému soudu, že blíže nezkoumal jeho majetkové poměry. Protože žalobce byl o následcích své nečinnosti poučen, soudy v souladu se zákonem a ustálenou judikaturou dovodily, že v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat a že proto žaloba pro zmatečnost musí být odmítnuta (srov. - obdobně ve vztahu k důvodu žaloby na obnovu řízení - usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. 21 Cdo 1268/2009 ).
Namítá-li žalobce v dovolání, že „soud prvního stupně při posuzování náležitostí podané žaloby pro zmatečnost nesprávně právně posoudil podmínky pro ustanovení zástupce z řad advokátů pro její odůvodnění“ a že „tím odňal žalobci možnost řádně jednat před soudem, přičemž soud odvolací toto rozhodnutí potvrdil“, a dovozuje-li, že byly splněny podmínky ustanovení § 30 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. pro to, aby mu byl takový zástupce ustanoven, neboť „ten samý soud pro účely dovolacího řízení již správně žalobci osvobození od soudních poplatků přiznal a ustanovil mu zástupce z řad advokátů“, nezpochybňuje tím závěr odvolacího soudu o tom, že podání ze dne 16. 3. 2007 (označené jako „žaloba pro zmatečnost proti usnesení Městského soudu v Praze čj.: 64 Co 180/2006 -99 ze dne 21. 09. 2006“) nebylo přes výzvu soudu řádně opraveno a doplněno a že proto nebylo možné v řízení pokračovat.
Těmito námitkami žalobce vyjadřuje nesouhlas s výroky I. a II. pravomocného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2007, č. j. 65 C 10/2007 -4, jímž bylo rozhodnuto, že žalobci se nepřiznává osvobození od soudních poplatků a že návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů se zamítá, které bylo v těchto výrocích potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 9. 2007, č. j. 11 Cmo 162/2007 -17; vzhledem k uvedenému pravomocnému rozhodnutí soudu se však dovolací soud již nemůže zabývat posouzením otázky, zda u žalobce byly dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a pro ustanovení zástupce podle ustanovení § 30 o. s. ř. o. s. ř. , a to ani formou předběžné otázky.
Protože nebylo zjištěno, že by usnesení odvolacího soudu bylo postiženo některou z vad uvedených v ustanovení § 229 odst. 1 , § 229 odst. 2 písm. a) a b) nebo v § 229 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce podle ustanovení § 243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalobce nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. března 2011
JUDr. Mojmír Putna, v. r. předseda senátu