Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3699/2009

U S N E S E N Í

J. G.

,

zastoupeného JUDr. Martinem Žižkou, advokátem se sídlem v Teplicích, Masarykova 915/31, proti žalovanému

Okresnímu soudu v Teplicích

,

se sídlem v Teplicích, U Soudu 1450, o nejasné podání, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. dubna 2009, č. j. - 46, takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. dubna 2009, č. j. - 46, a usnesení Okresního soudu v Teplicích ze dne 3. listopadu 2008, č. j. - 42,

se zrušují

a řízení

se zastavuje

.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Teplicích usnesením ze dne 3. 11. 2008, č. j. - 42, odmítl podání žalobce došlé mu dne 15. 10. 2007 a rozhodl o nákladech řízení. Učinil tak postupem podle za situace, kdy nejasné podání žalobce postrádalo náležitosti žaloby podle a 2 , nedostatky tohoto podání nebyly žalobcem odstraněny ani přes řádně doručenou výzvu podle k jejich odstranění a k doplnění žaloby, a v řízení tak nebylo možno pokračovat.

K odvolání žalobce Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 2. 4. 2009, č. j. - 46, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně, že žaloba i po doplnění (kterým žalobce označil pouze účastníky řízení a dále uvedl, že požaduje navrácení částky, kterou zaplatil při dražbě nemovitostí konané dne 2. 5. 2000, neboť součástí ocenění nemovitostí byly i porosty nacházející se na cizím pozemku, jenž žalobce následně koupil) trpí vadami, pro které ji nelze věcně projednat. Žalobce ani přes řádnou a opakovanou výzvu soudu prvního stupně (usnesení ze dne 19. 6. 2008, č. j. - 23), vady žaloby neodstranil a ta nadále neobsahuje výši peněžní částky, kterou žalobce požaduje zaplatit, a chybí údaj o tom, čeho se žalobce domáhá, na jehož podkladě by soud mohl rozhodnout, a trpí tedy takovými nedostatky, pro něž nelze v řízení pokračovat. Kromě toho označený žalovaný Okresní soud v Teplicích nemá způsobilost být účastníkem občanského soudního řízení, neboť soud jako organizační složka státu není právnickou osobou a není mu přiznána způsobilost být účastníkem řízení ve smyslu

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z , a podává je z důvodu uvedeného v ustanovení , tedy, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Namítá, že doplnění a opravu žaloby provedl vždy řádně podle poučení soudu a že usnesením soudu prvního stupně ze dne 24. 10. 2007, č. j. - 3, ani dalším usnesením tohoto soudu ze dne 19. 6. 2008, č. j. - 23, „mu nebylo vytknuto“, že neuvedl konkrétní výši peněžní částky, kterou požaduje zaplatit. Těmto výzvám tedy zcela vyhověl, neboť označil účastníky řízení, předložil listinné důkazy a uvedl i konkrétní znění rozhodnutí, jehož vydání se domáhal, „a to vrácení finanční částky, kterou při dražbě zaplatil“. O tom, že má v doplnění žaloby uvést konkrétní výši částky, kterou požaduje zaplatit, však nebyl soudem podle poučen. Usnesení odvolacího soudu tak bylo podle jeho názoru vydáno v rozporu s , neboť jedním z předpokladů odmítnutí žaloby podle tohoto ustanovení je, že žaloba nebyla doplněna a opravena řádně, tedy způsobem podle poučení soudu, jak je třeba opravu a doplnění provést. Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz čl. II., bod 12. části první ). Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem, a že je přípustné podle , , dospěl k závěru, že řízení trpí nedostatkem podmínky spočívající v tom, že za účastníka řízení byl označen ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení.

Podle ustanovení způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.

Způsobilostí být účastníkem řízení se rozumí způsobilost mít procesní práva a povinnosti, která zákon přiznává účastníkům. Způsobilost být účastníkem řízení má zásadně ten, kdo má podle hmotného práva způsobilost mít práva a povinnosti (tzv. právní subjektivitu), tedy fyzické osoby (jejich způsobilost mít práva a povinnosti v občanskoprávních vztazích vyplývá z ustanovení § 7 obč. zák.), právnické osoby (srov. § 18 odst. 1 obč. zák.), a stát (Česká republika); je-li stát (Česká republika) účastníkem občanskoprávních vztahů, je právnickou osobou (srov. § 21 obč. zák.) a jedná za něj příslušná organizační složka státu. Ten, kdo nemá podle hmotného práva způsobilost mít práva a povinnosti (tzv. právní subjektivitu), je způsobilým účastníkem řízení, jen jestliže mu zákon tuto způsobilost přiznává.

Soudy (v posuzované věci Okresní soud v Teplicích) jsou - jak vyplývá z a , o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2001 - organizační složkou státu. Jako organizační složka státu nejsou právnickými osobami (srov. větu první ). Protože ani zákon jim nepřiznává způsobilost být účastníkem řízení, není - a potud je třeba odvolacímu soudu přisvědčit - Okresní soud v Teplicích způsobilým účastníkem občanského soudního řízení ve smyslu

Podle ustanovení účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný. Vymezení účastníků řízení se v tomto případě zakládá čistě procesním způsobem; žalobcem je ten, kdo podal u soudu návrh na zahájení řízení (žalobu), a žalovaným je ten, koho žalobce v žalobě za tohoto účastníka řízení (za žalovaného) označil.

Z ustanovení věty druhé a třetí - mimo jiné - vyplývá, že žalobce musí v žalobě označit účastníky řízení tak, aby bylo nepochybné, kdo je účastníkem řízení, aby ho nebylo možné zaměnit s někým jiným (s jinou osobou) a aby s ním soud mohl jednat. Fyzickou osobu jako účastníka řízení je proto třeba označit jménem, příjmením a bydlištěm, popřípadě dalšími údaji umožňujícími její přesnou identifikaci (datem narození, místem podnikání apod.). Právnická osoba se jako účastník řízení označuje uvedením obchodní firmy nebo názvu a adresy sídla; jde-li o právnickou osobu, která se zapisuje do obchodního rejstříku, je součástí obchodní firmy právnické osoby - kromě jejího názvu - i dodatek označující její právní formu ( obch. zák.).

Jestliže v řízení, v němž se účastenství zakládá podle (jak je tomu i v projednávané věci), byl označen za účastníka řízení ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení, jde o nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit. Ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení, nemůže v občanském soudním řízení vstoupit do procesních vztahů. V takto vadně zahájeném řízení nemůže vzniknout procesněprávní vztah, neboť zde chybí jeden z jeho základních prvků - jeden ze subjektů procesněprávního vztahu (způsobilá strana sporu). Soud je proto povinen v kterémkoliv stadiu řízení k tomuto nedostatku podmínek řízení přihlédnout a řízení zastavit ( , ).

Způsobilost být účastníkem řízení je přitom procesní podmínkou, kterou soud zkoumá z úřední povinnosti a jejíž nedostatek vždy vede k zastavení řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soud ze dne 23. 3. 2004, sp. zn. , usnesení téhož soudu ze dne 19. 11. 2003, sp. zn. , nebo usnesení téhož soudu ze dne 16. 7. 2008, sp. zn. ).

V projednávané věci žalobce - jak je nepochybné z obsahu doplnění žaloby ze dne 6. 11. 2007, doručené soudu dne 7. 11. 2007 - označil za žalovaného „Okresní soud v Teplicích“. Uvedené označení žalovaného bylo úplné (přesné), určité a srozumitelné a nevzbuzovalo žádné pochybnosti o tom, kdo se měl podle údajů v žalobě řízení jako žalovaný účastnit. Z obsahu žaloby nevyplývá, že by v označení žalovaného v žalobě došlo (mohlo dojít) k chybě v psaní nebo jiné zřejmé nesprávnosti (nic takového žalobce netvrdil ani v průběhu řízení před soudy obou stupňů), ačkoli jinak obsahovala žaloba vady a soud se je pokusil odstranit způsobem uvedeným v Nejde ani o případ rozporu mezi označením žalovaného a skutkovým vylíčením věci, který by představoval odstranitelnou vadu žaloby.

Žalobu tedy nebylo možné projednat a rozhodnout ve věci samé již proto, že žalobcem úplně (přesně), určitě a srozumitelně označený žalovaný „Okresní soud v Teplicích“ neměl způsobilost být účastníkem řízení. Uvedená skutečnost není - jak uvedeno výše - vadou žaloby, ale nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit a který vede bez dalšího k zastavení řízení ( , ). Nejvyšší soud České republiky k této vadě řízení [ ] ve smyslu věty druhé přihlédl, i když nebyla uplatněna v dovolání, a usnesení soudů obou stupňů - aniž se mohl zabývat námitkami dovolatele - podle , části věty za středníkem zrušil a řízení podle (s přihlédnutím k , větě první ) zastavil.

O nákladech řízení rozhodováno nebylo, neboť v řízení, v němž jeden z účastníků nemá způsobilost být účastníkem řízení, je pojmově vyloučeno přiznat některému z účastníků náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto usnesení

není

přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. února 2011

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu