Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 4069/2010

S N E S E N ÍNejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce Š. H., zastoupeného Mgr. Zbigniewem Czudkem, advokátem se sídlem v Třinci, nám. Míru 551, proti žalované Mgr. K. K., o uložení povinnosti zdržet se stínění pozemku, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. března 2010, č. j. -71, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.O d ů v o d n ě n í :Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozsudkem ze dne 25. března 2010, č. j. -71, potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku (dále „soud prvního stupně“) ze dne 4. prosince 2009, č. j. -53, kterým byla zamítnuta žaloba „o stanovení povinnosti žalované zdržet se stínění pozemku p. č. 1053/3 – zahrada, zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, se sídlem v Opavě, Katastrální pracoviště Třinec na LV č. 270 pro katastrální území L. a obec Třinec, trvalými porosty – stromy a keři na pozemku p. č. 1049/3 – zahrada a zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, se sídlem v Opavě, Katastrální pracoviště Třinec na LV č. 3004 pro katastrální území L. a obec Třinec.“ Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalovaná se domnívá, že dovolání žalobce nenaplňuje předpoklady přípustnosti dovolání podle (dále „“). Podle v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.Nejvyšší soud České republiky („Nejvyšší soud“) dále vychází z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání a vyjádření k dovolání jsou účastníkům známy a že uvedenéy jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně.Dovolání není přípustné.V daném případě přicházela v úvahu přípustnost dovolání pouze při naplnění předpokladů uvedených v a odst. 3 Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.Při posuzování přípustnosti dovolání pro řešení otázky zásadního právního významu se předpokládá, že dovolací soud bude reagovat na právní otázku, kterou dovolatel konkrétně vymezí (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7/2004, s. 132, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Právní rozhledy č. 12/2005, str. 457 a řadu dalších, implicitně též nález Ústavního soudu České republiky ze dne 20. února 2003, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, C. H. Beck, svazek 29, 2003, pod pořadovým č. 23). Jestliže taková právní otázka není v dovolání určitě a s dostatečnou srozumitelností vymezena, nelze žádat po dovolacím soudu, aby se jeho dovolací přezkum stal bezbřehou revizí věci, jež by se ocitla v rozporu s přezkumnými limity dovolacího řízení, danými zejména ustanovením (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2009, sp. zn. , uveřejněné na internetových stránkách Nejvyššího soudu – www.nsoud.cz).Rozhodnutí v dané věci bylo odvislé od posouzeníotázky,zda porosty na pozemku žalované způsobují takové zastínění pozemku, které by nad míru přiměřenou poměrům mohlo obtěžovat žalobce. Soudy obou stupňů shodně dospěly k závěru, že se o obtěžování žalobce nad míru přiměřenou poměrům nejedná. Dovolatel v dovolání polemizuje se závěry soudů obou stupňů a na rozdíl od nich se domnívá, že se o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům jedná. Zásadní právní význam pak spatřuje v tom, že se Nejvyšší soud doposud nezabýval rozsahem a posouzením otázky „které jednání ještě nepřesahuje a které již přesahuje míru přiměřenou poměrům ve vztahu k problematice stínění sousedního pozemku.“Žalobce v dovolání pouze obecně vymezuje právní problematiku, aniž by formuloval konkrétní právní otázku, jejíž řešení by odstraňovalo nejednotnost soudů v jejich judikatuře nebo přinášelo nové závěry dovolacího soudu stran dosud neposuzované právní otázky či jiného posouzení již vyřešené právní otázky, a zakládalo tak přípustnost dovolání pro řešení otázky zásadního právního významu. Ostatně dovolací soud je oprávněn úvahu odvolacího soudu o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům přezkoumat pouze v případě její zjevné nepřiměřenosti. K tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2009, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod č. C 7480 (dále „soubor rozhodnutí“).K námitkám dovolatele proti odborným závěrům znaleckého posudku dovolací soud nemůže přihlédnout ( část věty za středníkem). Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání žalobce podle věty první a odmítl.Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že úspěšné žalované náklady, na jejichž náhradu by měla vůči žalobci právo, nevznikly (, , a ).Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.V Brně dne 3. února 2011JUDr. František Balák, v. r.předseda senátu