Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 837/2010

U S N E S E N Í

a/ N. M.

,

b/ N. M.

a

c/ N. M.

,

zastoupených JUDr. Jiřím Kratochvílem, advokátem se sídlem v Praze 1, Petrská 1136/12, proti žalované

městské části Praha 4

, se sídlem v Praze 4, Táborská 350, zastoupené JUDr. Olgou Kramárovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Za mototechnou 892, o určení, že žalobkyně jsou společnými nájemkyněmi bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyň proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. září 2009, č. j. -102, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobkyně jsou povinny zaplatit společně a nerozdílně žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.800,- Kč k rukám JUDr. Olgy Kramárové, advokátky se sídlem v Praze 5, Za mototechnou 892, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 2. února 2009, č. j. -69, zamítl žalobu na určení, že žalobkyně jsou společnými nájemkyněmi

„bytu číslo 18, o velikosti 3+1, o výměře 90 m2, na adrese Lounských 10, P. v domě č. p. 791 postaveném na pozemku č. parc. 932/3 v k. ú. N., vše zapsáno na LV č. 1230 vedeném u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, katastrální území N.“

(dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“); současně rozhodl o nákladech řízení účastnic.

K odvolání žalobkyň a další tehdejší žalobkyně Ing. J. M., matky žalobkyň (dále jen „tehdejší žalobkyně“), Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 1. září 2009, č. j. -102, zastavil řízení o odvolání tehdejší žalobkyně, citovaný rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé ve vztahu mezi žalobkyněmi a žalovanou potvrdil (dále jen „potvrzující výrok“) a změnil ho ve výroku o nákladech řízení jen tak, že tyto náklady činí částku 11.500,- Kč, jinak ho v tomto výroku rovněž potvrdil; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastnic.

Z provedených důkazů vzaly soudy obou stupňů mimo jiné za zjištěno, že rodiče žalobkyň (společní nájemci předmětného bytu) vybudovali rodinný dům v Praze 10, K., sestávající ze suterénu a dvou bytových jednotek (dále jen „dům v K.“), že do domu v K. se přestěhovali ke dni 30. června 2007, že žalobkyně zůstaly bydlet v předmětném bytě, že dosud studují a přivydělávají si na dohody o provedení práce, že každé z nich rodiče přispívají na výživném částkou 5.000,- Kč měsíčně, že za ně platí nájemné z předmětného bytu tak, že jim je strhávají z výživného, a že žalobkyně je navštěvují a někdy v domě v K. i přespávají. Na tomto skutkovém základě odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dovodil, že na žalobkyně nájem předmětného bytu nepřešel (ve smyslu ve spojení s ustanovením , , ve znění po novele provedené – dále jen „obč. zák.“), neboť v daném případě nejde ze strany nájemců předmětného bytu o trvalé opuštění společné domácnosti, nýbrž jde o případ „rozdělené“ či „přenesené“ (jedné) společné domácnosti (proto, že mezi rodiči a žalobkyněmi stále trvá hospodářské společenství); protože za této situace žalobkyně nejsou nájemkyněmi předmětného bytu, zamítavý rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

Proti rozsudku odvolacího soudu podaly žalobkyně dovolání, které – s přihlédnutím k jeho obsahu ( , , ve znění po novele provedené – dále jen „ “) – směřuje proti potvrzujícímu výroku tohoto rozsudku.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle (proto, že rozhodnutí soudu prvního stupně, potvrzené ve výroku o věci samé ve vztahu mezi žalobkyněmi a žalovanou rozsudkem odvolacího soudu, bylo jeho prvním rozhodnutím ve věci) a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle

Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle ; není jím naopak důvod podle , jímž lze vytýkat nesprávnosti ve zjištěném skutkovém stavu. Dovolací soud zastává názor, že vedle způsobilého dovolacího důvodu podle dovolatelky – opět s přihlédnutím k obsahu dovolání – právě takový dovolací důvod (tj. nepřípustný dovolací důvod podle ) uplatnily (námitkami, jimiž brojily proti skutkovým zjištěním, resp. proti způsobu hodnocení důkazů, z nichž odvolací soud – stejně jako soud prvního stupně – čerpal svá skutková zjištění pro posouzení otázky přechodu nájmu bytu podle ve spojení s ustanovením obč. zák.).

Potvrzující výrok napadeného rozhodnutí spočívá na právním názoru, že na žalobkyně nájem předmětného bytu nepřešel (ve smyslu § 706 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 708 obč. zák.), neboť v daném případě nejde o trvalé opuštění společné domácnosti ze strany nájemců předmětného bytu, nýbrž jde – vzhledem ke zjištěným skutečnostem, z nichž vyplývá přetrvávající hospodářské společenství mezi žalobkyněmi a jejich rodiči – o případ „rozdělené“ či „přenesené“ (jedné) společné domácnosti.

Soudní praxe se ustálila v názoru, že při posouzení, zda je dán úmysl nájemce bytu trvale opustit společnou domácnost, je zapotřebí zohlednit, zda i po jeho odstěhování z bytu existuje nadále hospodářské společenství mezi ním a osobou, jež zůstala v bytě bydlet (srov. rozsudky Nejvyššího soudu České republiky z 28. února 2007, sp. zn. , uveřejněný pod C 4848 a C 4849 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, a ze 17. února 2010, sp. zn. ). V posuzovaném případě z chování žalobkyň a jejich rodičů nevyplynula žádná okolnost, jež by odůvodňovala závěr o jejich úmyslu trvale zrušit společnou domácnost. V této souvislosti nelze opomenout, že na trvalé opuštění společné domácnosti (jako právní úkon vážně míněný a neodporující dobrým mravům) nelze usuzovat v případě, kdy podle zjištěných skutečností (v daném případě nezpochybnitelných prostřednictvím dovolacího důvodu podle – viz výklad shora) existuje i nadále mezi žalobkyněmi a jejich rodiči hospodářské společenství vyplývající (a to i objektivně) z toho, že jejich dcery jako studentky jsou bez finančních prostředků, byť si přivydělávají, nájemné z bytu (za ně) hradí rodiče, kteří i jinak dcery finančně podporují, a dcery je v domě v K. navštěvují.

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ani z ustanovení , a proto je podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle věty první, , a 146 odst. 3 a zavázal žalobkyně, které nebyly v dovolacím řízení úspěšné, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalované vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky. Tyto náklady sestávají z odměny advokátky v částce 2.500,- Kč ( , ve spojení s , ve spojení s a , ve znění pozdějších předpisů) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 , ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinné dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 9. prosince 2010

JUDr. Miroslav Ferák, v. r.

předseda senátu