Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1306/2009

U S N E S E N Í

LACTIS s.r.o.

ISOBAU-INVEST s.r.o.

, se sídlem v Praze 6, Terronská 947/49, identifikační číslo osoby 271 96 691, zastoupené Mgr. Liborem Buchtou, advokátem se sídlem v Praze 7, Dukelských hrdinů 23, pro 1.009.953,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. července 2008, č. j. - 53, takto:

I. Dovolání

se zamítá

.

II. Oprávněná

je povinna

zaplatit povinné na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 14.675,- Kč do tří od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Libora Buchty, advokáta se sídlem v Praze 7, Dukelských hrdinů 23.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením odvolací soud k odvolání povinné změnil usnesení ze dne 4. 2. 2008, č. j. - 4, jímž Obvodní soud pro Prahu 6 nařídil exekuci na majetek povinné, tak, že návrh na nařízení exekuce podle rozhodčího nálezu č. 1/2007/09/01, vydaného dne 20. 11. 2007 rozhodcem Ladislavem Jelínkem, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 1.009.953,- Kč s příslušenstvím zamítl, a rozhodl o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky před soudy obou stupňů a o nákladech exekuce. Dospěl k závěru, že předpoklady pro nařízení exekuce nebyly splněny, neboť exekuční titul není formálně ani materiálně vykonatelný; nebyl totiž doručen zástupci povinné, který ji zastupoval na základě řádné procesní plné moci ze dne 16. 11. 2007, udělené mu pro účely rozhodčího řízení, a ve výrocích o platební povinnosti žalované (povinné) je nesrozumitelný.

Proti tomuto usnesení podala oprávněná dovolání z důvodů uvedených v a b) Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že exekuční titul není formálně vykonatelný, a namítá, že povinná nebyla v rozhodčím řízení zastoupena advokátem, neboť Mgr. Buchta nepředložil rozhodci řádnou plnou moc; z tohoto důvodu zaslal rozhodce rozhodčí nález přímo povinné. Pro případ, že by tento její názor nebyl správný, poukázala na konstantní judikaturu (např. rozhodnutí uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 52/2000 a č. 135/2004), která dovodila, že bylo-li rozhodnutí doručeno jen samotnému účastníkovi (nikoliv jeho právnímu zástupci), a ten přesto podal opravný prostředek, stává se tím závada v doručení ve smyslu (nyní ) právně nevýznamnou. Z toho podle dovolatelky vyplývá, že podala-li povinná proti vydanému rozhodčímu nálezu opravný prostředek, tj. návrh na jeho zrušení, byla případná závada v doručení zhojena. Oprávněná se neztotožňuje ani se závěrem odvolacího soudu, že výrok exekučního titulu je nesrozumitelný, neboť „z výroku II. rozhodčího nálezu i z úvodního ustanovení výroku III. je zřejmé, že v předmětném rozhodčím řízení byl projednán a přiznán nárok oprávněné na uhrazení jistiny ve výši 1.009.953,- Kč spolu s příslušenstvím, tedy úroky z prodlení ve výši 0,5 % denně“. Z následujícího textu rozhodčího nálezu uvedeného pod písmeny a) - c) výroku III. ve spojení s předchozím souslovím tohoto výroku, uvozujícím text pod těmito písmeny „…a úroky z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky takto:“ pak vyplývá, že bylo rozhodováno pouze o úrocích z prodlení (nikoliv tedy již o jistině), které jsou „počítány z celkových fakturovaných částek“. Výklad výroků rozhodčího nálezu tedy nečiní žádné komplikace a nemohou proto být pochybnosti, o čem bylo rozhodčím nálezem rozhodnuto. Navrhla, aby usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a aby mu věc byla vrácena k dalšímu řízení.

Povinná ve svém písemném vyjádření k dovolání uvedla, že při jednání před rozhodcem dne 16. 11. 2007 byla zastoupena advokátem (což rozhodce nijak nezpochybnil), který se prokázal řádnou plnou mocí, jež mu byla udělena pro její zastupování ve všech věcech proti oprávněné. Poukázala na judikaturu Nejvyššího soudu, jenž opakovaně dospěl k závěru, že rozhodčí nález musí být doručen všem účastníkům rozhodčího řízení v souladu s a násl. , jinak není soudně vykonatelný. Za správný povinná označila i závěr odvolacího soudu, že exekuční titul není materiálně vykonatelný pro nesrozumitelnost jeho výroků, což vyplývá i ze skutečnosti, že rozhodce vydal dne 8. 10. 2008 (tj. po vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu) usnesení, jímž opravil výrok III. nálezu; toto usnesení ovšem není podle povinné v souladu se zákonem, neboť jím nebyly odstraněny chyby v psaní nebo v počtech, ale zásadním způsobem byl změněn obsah původního výroku. Navrhla, aby dovolací soud dovolání oprávněné odmítl.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) dovolání projednal a rozhodl

o něm podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz čl. II., bod 12., části první, ), a po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, řádně zastoupenou advokátem, a že je přípustné podle , odst. 2 ve spojení s a exekučního řádu, dospěl k závěru, že dovolání není důvodné.

Nesprávné právní posouzení věci ve smyslu může spočívat v tom, že odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu sice správně určenou nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle věta první , o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů (dále jen „ “), ve znění účinném do 30. 10. 2009, soud usnesením nařídí exekuci a jejím provedením pověří exekutora do 15 dnů, jestliže jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro nařízení exekuce, jinak návrh zamítne. Soud nařídí exekuci, aniž by stanovil, jakým způsobem má být exekuce provedena.

Podle § 40 odst. 1 písm. c) exekučního řádu exekučním titulem je vykonatelný rozhodčí nález.

Při věcném posuzování návrhu na nařízení exekuce soud zkoumá, zda exekuční titul byl vydán orgánem, který k tomu měl pravomoc, zda je vykonatelný po stránce formální a materiální, zda oprávněný a povinný jsou věcně legitimováni a zda právo není prekludováno (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze 14. 4. 1999, sp. zn. na str. 16/46, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2000, pod poř. č. 4).

Jak starší (srov. zhodnocení uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9-10, ročník 1981, pod poř. č. 21, str. 160/498 a zprávu uveřejněnou v téže Sbírce, č. 6, ročník 1984, pod poř. č. 27, str. 130/318), tak současná (viz usnesení uveřejněné v téže Sbírce, č. 1, ročník 2000, pod poř. č. 4, str. 14/44) judikatura rovněž zdůrazňuje, že nezbytným předpokladem pro nařízení exekuce je, aby práva a jim odpovídající povinnosti byly ve vykonávaném rozhodnutí či jiném titulu určeny přesným a nepochybným způsobem. Soudní praxe také formulovala a vysvětlila závěr, že není-li možné dovodit z rozhodnutí náležitosti materiální vykonatelnosti podle ani výkladem s přihlédnutím k povaze uložené povinnosti či ke způsobu exekuce, nelze takové rozhodnutí vykonat; soud návrh na nařízení jeho výkonu zamítne (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura, č. 9, ročník 2004, pod poř. č. 183, případně usnesení téhož soudu ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. ). Tomu odpovídající závěr dovodila také literatura (Kůrka, V., Drápal, L. Výkon rozhodnutí v soudním řízení. Linde. Praha 2004, str. 72, 310), jestliže zdůraznila, že z povahy exekučního řízení plyne, že - z hlediska požadavku materiální vykonatelnosti titulu chybějící - okolnosti soud v exekučním řízení již zásadně zjišťovat nemůže, a že tedy v exekučním řízení není přípustné titul navržený k exekuci o tyto okolnosti doplňovat, a to ani rešeršemi do nalézacího řízení, ani (až na výjimky) k příslušnému právnímu předpisu, natožpak tyto okolnosti zjišťovat dokazováním.

V odůvodnění usnesení ze dne 24. 11. 2005, sp. zn. , Nejvyšší soud dále uvedl, že „je nespornou procesní zásadou požadavek, aby vykonávané rozhodnutí bylo z hlediska materiální vykonatelnosti natolik určité, aby jak straně oprávněné, tak také straně povinné, byl jednoznačně zřejmý a zcela určitý rozsah a obsah rozhodnutím autoritativně nastolených (popř. deklarovaných) práv a povinností, které jim svědčí, popř. které jim jdou k tíži. Nelze mít přesvědčivý a rovnoprávný argument pro závěr, aby straně oprávněné bylo ve vykonávacím řízení přiznáno právo, které nemá oporu ve výroku exekučního titulu.“

V dané věci je exekučním titulem rozhodčí nález vydaný rozhodcem Ladislavem Jelínkem dne 20. 11. 2007, pod č. 1/2007/09/01, v jehož záhlaví je předmět řízení označen: „o zaplacení jistiny 1.009.953,- Kč s příslušenstvím“. Výrokem II. tohoto nálezu rozhodce vyslovil, že „žaloba o zaplacení jistiny ve výši 1.009.953,- Kč s příslušenstvím vůči žalované straně…se žalobci přiznává“. Podle výroku III. je „žalovaná strana…povinna zaplatit žalobci jistinu pohledávky ve výši 1.009.953 Kč včetně příslušenství a úroky z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky takto: a/fa č. 3305 - částku 303.450,- Kč a úroky z prodlení z fakturované částky ve výši 0,5 % denně od 6. 9. 2005 do zaplacení; b/fa č. 22207 - částku 2.932.670,- Kč a úroky z prodlení z fakturované částky ve výši 0,5 % denně od 15. 9. 2007 do zaplacení; c/fa č. 23207 - částku 1.955.116,- Kč a úroky z prodlení z fakturované částky ve výši 0,5 % denně od 15. 9. 2007 do zaplacení. A to vše do 3 dnů od doručení tohoto rozhodčího nálezu“. Výrokem IV. byla povinná zavázána „zaplatit oprávněné náklady rozhodčího řízení ve výši 45.450,- Kč, a to vše do 3 dnů od právní moci rozhodčího nálezu“. Ve výroku V. je uvedeno, že „rozhodčí nález je konečný, doručením stranám sporu nabývá právní moci a je soudně vykonatelný“.

Z výroku II. rozhodčího nálezu tedy vyplývá, že povinné nebyla uložena žádná povinnost (obsahem je jen konstatování, že „žaloba o zaplacení jistiny ve výši 1.009.953,- Kč s příslušenstvím vůči žalované straně…se žalobci přiznává“). Platební povinnost byla povinné uložena až výrokem III. (a výrokem IV., jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů rozhodčího řízení), a to ohledně částky 1.009.953,- Kč včetně příslušenství (aniž bylo uvedeno, co příslušenství představuje) a ohledně úroků z prodlení. Příslušenství pohledávky ovšem není v tomto výroku, v dalších výrocích ani v odůvodnění rozhodčího nálezu konkretizováno, přičemž použitá spojka „a“ mezi příslušenstvím a úroky z prodlení naznačuje, že povinná byla zavázána jak k úhradě příslušenství, tak i úroků z prodlení z částek uvedených pod body a) - c) výroku III. tak, že bylo vždy uvedeno číslo faktury - fakturovaná částka a úroky z prodlení ze specifikovaných částek ve výši 0,5 % denně od uvedeného data do zaplacení. Z výrokové části rozhodčího nálezu není ani zřejmé, zda povinná byla uznána povinnou zaplatit (jen) jistinu uvedenou ve výroku III. nálezu ve výši 1.009.953,- Kč nebo i částky uvedené pod body a) - c) a úroky z prodlení z těchto částek. Podle formulace platební povinnosti uvedené pod body a) - c) výroku III. (jednotlivé částky a úroky z prodlení z fakturované částky…) by žalovaná (povinná) měla zaplatit částku 303.450,- Kč, částku 2.932.670,- Kč a částku 1.955.116,- Kč a úroky z prodlení z těchto fakturovaných částek. Protože však součet těchto „fakturovaných“ částek je vyšší než jistina ve výši 1.009.953,- Kč, není jednoznačné, zda žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalující straně jistinu výši 1.009.953,- Kč anebo i další částky 303.450,- Kč, 2.932.670,- Kč a 1.955.116,- Kč a úroky z prodlení z těchto částek. Za situace, kdy úroky z prodlení mají být podle rozhodčího nálezu placeny od 6. 9. 2005, resp. od 15. 9. 2005 do „zaplacení“ jednotlivých částek podle označených faktur, kdy součet „fakturovaných částek“ je vyšší než částka označená v rozhodčím nálezu jako „jistina“ a kdy příslušenství jistiny 1.009.953,- Kč není specifikováno, takže výroky tohoto rozhodnutí objektivně neumožňují exekučnímu soudu je jednoznačně pro nesrozumitelnost vyložit, ztotožňuje se dovolací soud se závěrem odvolacího soudu, že vydaný rozhodčí nález není z důvodu absence materiální vykonatelnosti (jako jednoho ze zákonných předpokladů pro nařízení exekuce) způsobilým exekučním titulem.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu je v závěru o materiální nevykonatelnosti exekučního titulu správné, a dovolací důvod podle tak nebyl naplněn, Nejvyšší soud dovolání oprávněné podle , věty před středníkem zamítl, aniž bylo zapotřebí (pro nadbytečnost) se zabývat námitkami dovolatelky, zpochybňujícími závěr odvolacího soudu o formální nevykonatelnosti exekučního titulu.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , a , neboť povinná má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní pomoci (vyjádření k dovolání) v částce 14.375, - Kč ( , , , ., , , věta první, , ve znění pozdějších předpisů) a náhrady hotových výdajů podle , v částce 300,- Kč. Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení povinné ve výši 14.675,- Kč je oprávněná povinna zaplatit k rukám advokáta, který povinnou v tomto řízení zastupoval ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. listopadu 2010

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu