Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2582/2015

26 Cdo 2582/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného hlavního města Prahy, se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí č. 2/2, identifikační číslo osoby 00064581, zastoupeného prof. Dr.h.c. JUDr. Janem Křížem, CSc., advokátem se sídlem v Praze 1, Dlouhá č. 741/13, proti povinné ORIS Praha, spol. s r. o., se sídlem v Praze 10 - Vršovicích, Konopišťská 739/16, identifikační číslo osoby 43004474, zastoupené Mgr. Milanem Dančíkem, advokátem se sídlem v Praze 7, Dělnická č. 1324/9, pro nepeněžité plnění, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. listopadu 2014, č. j. -173, takto: Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2014, č. j. -173, jímž odvolací soud potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 14. 6. 2013, č. j. -111, kterým byl zamítnut návrh povinné na odklad exekuce a na zastavení exekuce, nařízené na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 17. ledna 2013, č. j. -43, není přípustné podle ustanovení , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. Čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „ “, neboť odvolací soud otázku materiální vykonatelnosti exekučního titulu (zejména vymezení rozsahu a obsahu povinností, k jejichž splnění byla exekuce nařízena) posoudil v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. dubna 2008, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. dubna 2008, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. března 1999, sp. zn. (uveřejněné pod číslem 16/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)], a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Napadené usnesení není ani v rozporu s rozhodnutími Nejvyššího soudu, na něž poukazovala dovolatelka [usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 1999, sp. zn. (uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2010, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2005, sp. zn. ], neboť při řešení otázky materiální vykonatelnosti exekučního titulu vycházejí ze stejných zásad jako výše citovaná judikatura.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání povinné podle ustanovení věty první odmítl.

O návrhu na odklad právní moci napadeného rozhodnutí ( ), který neshledal důvodným, dovolací soud nerozhodoval.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. července 2015

JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu