Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3006/2008

U S N E S E N Í

F. K.

J. R.

, zastoupenému JUDr. Jiřím Beránkem, advokátem se sídlem v Mělníku, Havlíčkova 304, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. prosince 2007, č. j. -75, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.800,- Kč k rukám JUDr. Jiřího Beránka, advokáta se sídlem v Mělníku, Havlíčkova 304, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Od ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobce rozsudkem z 18. 12. 2007, č. j. -75, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze 4. 7. 2007, č. j. -48, ve znění opravného usnesení ze 13. 9. 2007, č. j. -56, jímž byla zamítnuta žaloba, aby „soud uložil žalovanému povinnost vyklidit byt č. 2 o velikosti 3+1 II. kategorie v I. podlaží domu č. p. 126 v K.“, a rozhodnuto o nákladech řízení. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Soudy obou stupňů dospěly k závěru, že stále trvá právo nájmu žalovaného k předmětnému bytu, nacházejícímu se v domě žalobce, které žalovanému vzniklo nájemní smlouvou ze dne 2. 7. 1993, a to na dobu neurčitou. Odvolací soud konstatoval, že ke změně této nájemní smlouvy (kumulativní novaci) došlo nájemní smlouvou uzavřenou účastníky dne 8. 8. 2001 jen ohledně zařazení bytu do jiné kategorie. Naopak ujednání této smlouvy, že „smluvní strany se dohodly na uzavření této nájemní smlouvy na dobu určitou do 31. 12. 2001 s možností uzavření dohody od 1. 1. 2002 podle nové právní úpravy, ukončení toho nájemního vztahu i dohodou“, považoval odvolací soud za neplatné pro nesrozumitelnost ( – dále „obč. zák.“), když ani výkladem vůle účastníků podle obč. zák. se nepodařilo zjistit, co mělo být vyjádřeno. Žalovaný neměl jinou možnost bydlení a z ničeho nelze dovodit, že by jeho vůle směřovala k uzavření nájemní smlouvy na dobu určitou, i když do budoucna uvažoval o přestěhování za synem, který však v té době žádný byt neměl a nyní s rodinou bydlí v bytě matky své manželky. Tomu nasvědčuje i skutečnost, že žalobce původně předložil žalovanému nájemní smlouvu ze dne 30. 7. 2001, ve které bylo jednoznačně uvedeno datum skončení nájmu 31. 12. 2001.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Protože jde o rozsudek vydaný před 1. 7. 2009, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací projednal dovolání a rozhodl o něm podle , , ve znění před novelou provedenou (čl. II, bod 12. tohoto zákona) – dále „ “, a ve znění uvedené novely.

Dovolání, které žalobce podal proti rozsudku odvolacího soudu včas a řádně zastoupený, není přípustné podle , neboť jím byl potvrzen prvý rozsudek soudu prvního stupně, a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle

Z toho, že přípustnost dovolání podle je spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních. Způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je v tomto případě zásadně jen důvod podle , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci; není jím naopak důvod, kterým by bylo možné nesprávnost skutkových zjištění ( ).

Právním posouzením je činnost soudu, při níž aplikuje konkrétní právní normu na zjištěný skutkový stav, tedy z učiněných skutkových zjištění dovozuje, jaká mají účastníci podle příslušného právního předpisu práva a povinnosti. Zjišťuje-li soud obsah smlouvy, resp. zda byla smlouva vůbec uzavřena, a to i pomocí výkladu projevů vůle, jde o skutkové zjištění (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu z 21. 10. 1999, sp.zn. , uveřejněného pod č. 73 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek ročník 2000, dále např. rozsudku z 31. 10. 2001, sp. zn. , uveřejněného pod č. 46 v časopise Soudní judikatura 3/2002, a usnesení z 25. 9. 2003, sp.zn. 26 Cdo1682/2003). Otázka, k čemu směřoval projev vůle žalovaného, resp. obou stran nájemní smlouvy z 8. 8. 2001, je proto otázkou skutkovou nikoliv právní.

Právní závěr odvolacího soudu, že ujednání smlouvy z 8. 8. 2001 o době trvání nájmu, v němž se uvádí, že nájem skončí 31. 12. 2001, a současně budí dojem jeho trvání i po tomto datu, je pro nesrozumitelnost neplatné podle § 37 odst. 1 obč. zák., není v rozporu s hmotným právem.

Z uvedeného je zřejmé, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není přípustné. Nejvyšší soud je proto podle a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalovanému vznikly náklady ( , , a ). Ty představují odměnu advokáta za vyjádření k dovolání podané podle , ve spojení s ustanovením , ve spojení s a v platném znění ve výši 1.500,- Kč, paušální náhradu hotových výdajů 300,- Kč podle vyhl. č. v platném znění a činí celkem 1.800,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z a

Nesplní-li žalobce dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může žalovaný podat návrh na výkon rozhodnutí.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.V Brně dne 30. listopadu 2010JUDr. Marie R e z k o v á, v. r.předsedkyně senátu