Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 357/2010

U S N E S E N Í

V. W.,

městu Litvínov

, se sídlem v Litvínově, nám. Míru 11, zastoupenému Mgr. Drahomírou Kouteckou, advokátkou se sídlem v Litvínově, nám. Míru 336, o určení neplatnosti nájemní smlouvy, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. února 2009, č. j. -87, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.360,- Kč k rukám Mgr. Drahomíry Koutecké, advokátky se sídlem v Litvínově, nám. Míru 336, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Mostě (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 9. dubna 2008, č. j. -49, zamítl žalobu na určení neplatnosti

„nájemní smlouvy ze dne 1. 4. 2000 (

dále jen „Nájemní smlouva“

)

uzavřené mezi pronajímatelem městem Litvínovem a nájemcem Ing. V. W. na objekt č. p. 2042 ve V. ul. v L.“

(výrok I.); současně rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok II.).

K odvolání žalobce Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací rozsudkem ze dne 24. února 2009, č. j. -87, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výroku I. (dále jen „potvrzující výrok“) a změnil ho ve výroku II.; zároveň rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Na zjištěném skutkovém základě (jež je účastníkům řízení znám a nelze jej v daném případě úspěšně zpochybnit prostřednictvím dovolacího důvodu podle , , ve znění před novelou provedenou – dále jen „ “) odvolací soud dovodil, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení neplatnosti Nájemní smlouvy. Podle jeho názoru je tomu tak především proto, že v daném případě lze žalovat na určení existence nájemního vztahu mezi účastníky a v tomto řízení by se řešila otázka platnosti Nájemní smlouvy jako otázka předběžná. Naléhavý právní zájem však nemá také proto, že určením neplatnosti Nájemní smlouvy nelze předejít dalším (např. majetkovým) sporům z této smlouvy, neboť rozhodnutí o určení neplatnosti smlouvy netvoří překážku věci pravomocně rozhodnuté pro případné spory na plnění ze smlouvy; otázka platnosti Nájemní smlouvy by se pak posuzovala jako otázka předběžná v řízení o plnění ze smlouvy. Poté odvolací soud uzavřel, že není-li dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, nelze se zabývat žalobou po stránce věcné; proto zamítavý rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

Proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, k němuž se žalovaný prostřednictvím zvolené advokátky písemně vyjádřil.

Podle čl. II bodu 12 věty první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 24. února 2009, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou (dále opět jen „ ”).

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle (proto, že rozhodnutí soudu prvního stupně, potvrzené ve výroku o věci samé rozsudkem odvolacího soudu, bylo jeho prvním rozhodnutím ve věci) a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle

Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle ; není jím naopak důvod podle , jímž lze vytýkat nesprávnosti ve zjištěném skutkovém stavu. Právě takový dovolací důvod (tj. nepřípustný dovolací důvod podle ) dovolatel – s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) – uplatnil (námitkami, jimiž brojil proti skutkovým zjištěním, resp. proti způsobu hodnocení důkazů, z nichž odvolací soud – stejně jako soud prvního stupně – čerpal svá skutková zjištění pro posouzení otázky naléhavého právního zájmu / / na určení neplatnosti nájemní smlouvy ze dne 1. dubna 2000). K vadám podle , které dovolatel uplatnil námitkou, že soudy

„nepřipustily slyšení jím navržených svědků, čímž mu bylo upřeno právo dle čl. 38 odst. 2 Listiny“

, (a také k vadám uvedeným v , a b/ a ), dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ); samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání (podle ) zásadně nezakládají (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. října 2005, sp. zn. , ve spojení s usnesením Ústavního soudu České republiky ze dne 20. července 2006, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. března 2006, sp. zn. , a dále např. rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ze 7. března 2006, sp. zn. , z 12. dubna 2006, sp. zn. , a z 15. srpna 2008, sp. zn. ).

K dovolacím námitkám podřaditelným pod dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle lze uvést následující. Napadené rozhodnutí spočívá na právním názoru, že – z důvodů v něm rozvedených – nemá žalobce naléhavý právní zájem na určení neplatnosti Nájemní smlouvy. Dovolatel správnost uvedeného právního názoru zpochybnil. Uvedený názor by proto mohl činit napadené rozhodnutí zásadně právně významným. Dovolací soud však dospěl k závěru, že z posléze uvedených důvodů o takové rozhodnutí jít nemůže.

Určovací žaloba má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu ve smyslu ; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné právní závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá. Jestliže právní otázka (platnost smlouvy), o níž má být rozhodnuto určovacím výrokem, má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo na určení existence práva nebo právního vztahu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 1996, sp. zn. , uveřejněný v časopisu Soudní rozhledy č. 5/1996 str. 113). Lze-li žalovat o určení práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, jež se tohoto práva nebo právního vztahu týká (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. dubna 2001, sp. zn. , uveřejněný pod č. 68 v sešitě č. 10 z roku 2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Zamítá-li soud žalobu na určení pro nedostatek naléhavého právního zájmu na takovém určení, je vyloučeno, aby současně žalobu přezkoumal po stránce věcné (srov. rozsudky Nejvyššího soudu České republiky z 27. února 1997, sp. zn. , a z 27. března 1997, sp. zn. , uveřejněné pod č. 20 a 21 v sešitě č. 3 z roku 1997 časopisu Soudní judikatura).

Na jiném místě odůvodnění tohoto rozhodnutí je již uvedeno, že odvolací soud mimo jiné také dovodil, že určením neplatnosti Nájemní smlouvy nelze předejít ani dalším (např. majetkovým) sporům z této smlouvy (neboť rozhodnutí o určení neplatnosti smlouvy netvoří překážku věci pravomocně rozhodnuté pro případné spory na plnění ze smlouvy) a že otázka platnosti Nájemní smlouvy by se posuzovala jako otázka předběžná v řízení o plnění ze smlouvy. Kromě toho také dovodil, že není-li dána naléhavý právní zájem na požadovaném určení, je vyloučeno, aby se soud zabýval žalobou po stránce věcné. Uvedené závěry korespondují s názory dlouhodobě ustálené soudní praxe (viz judikatura uvedená v předchozím odstavci), a proto napadené rozhodnutí nemůže být zásadně právně významné. S ohledem na uvedené také nelze pokládat za relevantní dovolatelovy námitky vztahující se k otázce neplatnosti Nájemní smlouvy, a to i proto, že odvolací soud zamítavý rozsudek soudu prvního stupně potvrdil z důvodu absence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení a tudíž na posouzení této otázky (otázky neplatnosti Nájemní smlouvy) správně své rozhodnutí nezaložil.

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud dovolání podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle věty první, , a a zavázal dovolatele, který zavinil, že jeho dovolání muselo být odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalovanému vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky. Tyto náklady sestávají z odměny advokátky v částce 2.500,- Kč ( , ve spojení s , ve spojení s a , ve znění pozdějších předpisů), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 , ve znění pozdějších předpisů), a z částky 560,- Kč představující 20 % DPH ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 23. listopadu 2010

JUDr. Miroslav Ferák, v. r.

předseda senátu