Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3476/2009

28 Cdo 3476/2009

U S N E S E N Í

J. S.

1) F. J.,

 a

2) A. J.,

 bytem tamtéž, zastoupeným JUDr. Pavlem Polákem, advokátem v Liběšicích 89, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 4. 2009, č. j. -179, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobci na nákladech dovolacího řízení částku ve výši 6.360,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho advokáta Mgr. Rudolfa Axmanna.  

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem shora označeným byl ve výroku I. potvrzen rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 3. 10. 2008, č. j. -154, kterým bylo určeno, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc.č. 537/20 o výměře 40 m2 (orná půda) a pozemku parc.č. 552/3 o výměře 64 m2 (trvalý travní porost), vzniklých na základě Geometrického plánu č. 165-77/2006, v k. ú. a obci B. Odvolacím soudem byla dále žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení částku ve výši 24.514,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho advokáta Mgr. Rudolfa Axmanna.

Odvolací soud dospěl ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že v dané věci došlo k vydržení výše specifikovaných pozemků, jež byly původně částí pozemkových parcel               č. 537/16 a č. 552 v k. ú. a obci B. (uvedené nemovitosti byly na žalované převedeny ze strany Pozemkového fondu České republiky na základě příslušných restitučních předpisů). Nižší instance vycházely na základě provedených důkazů ze skutečnosti, že žalobce byl po celou vydržecí dobu se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu předmětné části těchto pozemkových parcel náleží. Z tohoto důvodu pak soudy obou stupňů usoudily na existenci vlastnického práva žalobce ke sporným pozemkům ve smyslu ustanovení obč. zák. Námitce žalovaných, že je v posuzovaném případě na místě ohledně pozemku parc.č. 552 (resp. jeho shora označené části) použít ustanovení , o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby (podle něhož by vzhledem k nastalým skutečnostem měla žalobci příslušet pouze finanční náhrada za příslušnou část tohoto zemědělského pozemku), odvolací soud nevyhověl. Své stanovisko k této otázce odůvodnila odvolací instance tím, že za situace, kdy citované ustanovení nepojednává explicitně o zániku (ztrátě) vlastnického práva, pak byly dle názoru odvolacího soudu v uvedené věci splněny podmínky pro výjimečnou přímou aplikaci ústavní normy, konkrétně a 4 d.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání. Dovodili přípustnost dovolání pro zásadní právní význam napadeného rozsudku ve věci samé a jako důvod dovolání označili nesprávné právní posouzení věci. Právní otázku zásadního významu v dovolání nevymezili. Dovolatelé žádali, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu – a současně i rozsudek soudu prvního stupně - a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobce se k dovolání písemně vyjádřil. Trval na svých dosavadních tvrzeních, nesouhlasil s dovolacími námitkami a navrhl, aby dovolací soud dovolání žalovaných odmítl.

Nejvyšší soud zjistil, že žalovaní, zastoupení advokátem, podali dovolání v zákonné lhůtě ( , ). Žalovaní dovozovali přípustnost dovolání z ustanovení a dovolací důvod, který by dovolací soud přezkoumal v případě přípustnosti dovolání, byl uplatněn podle

Dovolání není přípustné.

Přípustnost dovolání podle je dána, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí ve věci samé má po právní stránce zásadní význam.

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Předpokládá se navíc, že dovolací soud bude při posouzení přípustnosti dovolání reagovat na právní otázku, kterou dovolatel konkrétně vymezí (usnesení Nejvyššího soudu  sp. zn. , Soudní judikatura č. 7/2004, č. 132, usnesení téhož soudu sp. zn. a řada dalších, implicite též nález Ústavního soudu sp. zn. , Sbírka nálezů a usnesení sv. 29, č. 23). Jestliže taková právní otázka není v dovolání určitě a s dostatečnou srozumitelností vymezena, nelze žádat po dovolacím soudu, aby se jeho dovolací přezkum stal bezbřehou revizí věci, jež by se ocitla v rozporu s přezkumnými limity dovolacího řízení, danými zejména ustanovením Pokud je tedy formulování právní otázky zásadního významu nedostatečné či v určitém směru nejasné, tak, jako je tomu v předmětné věci, nelze v takovém případě shledat podané dovolání přípustným ve smyslu ustanovení a otevřít tak cestu pro věcný přezkum napadeného rozhodnutí.

Ačkoli se tedy dovolací soud ze shora naznačených příčin nemohl zabývat věcnou stránkou sporu, přesto v tomto směru dodává, že nižší instance (jakožto nalézací soudy) dospěly ke správnému právnímu závěru, když uzavřely, že v daném případě došlo na straně žalobce k naplnění veškerých podmínek pro aplikaci institutu vydržení (§ 134 obč. zák.), které je zákonem uznaným titulem nabytí vlastnického práva.

Ze všech výše uvedených důvodů proto dovolací soud podle věty první a dovolání žalovaných odmítl.

Žalobce má podle a vůči žalovaným právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, vzniklých podáním písemného vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Za tento úkon náleží podle vyhl. č. výchozí sazba odměny v částce 20.000,- Kč, redukovaná dvakrát na polovinu ( , , cit. vyhlášky), tj. 5.000,- Kč. Poté je nutno přičíst režijní paušál ve výši 300,- Kč ( vyhl. č. ) a 20 % DPH. V součtu tedy náklady přiznané žalobci činí 6.360,- Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 15. listopadu 2010

JUDr. Ludvík  D a v i d, CSc., v. r.

předseda senátu