Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3635/2010

U S N E S E N Í

Ing. P. B.,

České republice jednající prostřednictvím Ministerstva vnitra České republiky

, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou č. 3, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. května 2010, č.j. -254, takto:

I.Dovolání žalobce se odmítá.II.Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění( ):

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 27. listopadu 2008, č.j. -170, zamítl žalobu, aby bylo určeno, že žalobce byl neoprávněně evidován jako osoba uvedená v ustanovení a rozhodl o náhradě nákladů řízení, včetně náhrady státem placených nákladů řízení.

K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 4. května 2010, č.j. -254, rozsudek soudu prvního stupně podle (dále jen „“) potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se s přihlédnutím k důkazům, které byly v řízení provedeny před soudem prvního stupně i před jím samým ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že žalobce písemným závazkem ze dne 13. října 1981 přislíbil spolupráci bývalé StB jako její tajný spolupracovník v kategorii agent. Evidence žalobce v materiálech bývalé StB proto byla oprávněná. Odvolací soud se (stejně jako soud prvního stupně) zabýval mimo jiné též tvrzením žalobce, že podpis na závazku není jeho pravým podpisem se závěrem, že jde o podpis žalobce.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost vyvozuje z úpravy obsažené v ustanovení , přičemž za otázku zásadního právního významu považuje „závislost znaleckéhou na žalovaném“. Má za to, že soudy obou stupňů se řádně nevypořádaly s námitkou nedostatku nestrannosti Kriminalistickéhou v Praze. Poukazuje též na to, že soudem prvního stupně bylo odmítnuto provedení dalšího znaleckého dokazování. Připomíná, že ostatní provedené důkazy mají jen nepřímý charakter. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu (stejně jako rozsudek soudu prvního stupně) a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

K dovolání nebylo podáno vyjádření.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) přihlédl k čl. II bodu 12. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 4. května 2010, takže tento procesní předpis je aplikován ve znění účinném od 1. července 2009), a konstatuje, že dovolání v označené věci není přípustné podle ustanovení (dřívější rozsudek soudu prvního stupně v této věci byl sice odvolacím soudem zrušen, avšak s ohledem na potřebu provedení dalšího dokazování, takže není dán předpoklad, že novým rozhodnutím soud prvního stupně rozhodl odlišně z důvodu, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení Soudy obou stupňů žalobu podle zamítly z důvodu, že vzaly po provedeném dokazování za prokázáno, že žalobce písemným závazkem ze dne 13. října 1981 přislíbil spolupráci bývalé StB jako její tajný spolupracovník v kategorii agent. Výtky dovolatele obsažené v jeho dovolání vycházejí fakticky ( ) z ustanovení , k nimž však nemohlo být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle , přihlédnuto (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp.zn. , uveřejněné pod č. 132 v časopisu Soudní judikatura, ročník 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp.zn. , uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Pokud pak je v dovolání fakticky uplatněn i dovolací důvod podle 241a odst. 2 písm. a) , nesměřuje k podmínce existence právní otázky zásadního významu. Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle ve spojení s téhož zákona.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , , neboť žalobce s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalované v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 11. listopadu 2010

JUDr. Pavel P a v l í k , v. r.

předseda senátu