Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3737/2010

U S N E S E N Í

L. P.

,

zastoupeného JUDr. Janem Šťovíčkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, proti žalovaným

1) Ing. L. K.

a

2) S. K.

, zastoupeným JUDr. Jaroslavem Kolářem, advokátem se sídlem v Dobříši, 28. října 661, o zaplacení 2,676.448,- Kč, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. dubna 2010, č. j. -201, takto:

I. Dovolání se

odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. dubna 2010, č. j. -201, kterým byl ve věci samé potvrzen rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 5. června 2009, č. j. -121, není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( o. s. ř).

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Bez významu jsou tudíž námitky žalovaných, že žalobce v řízení neprokázal, že zmocnil advokáta k právnímu úkonu odstoupení od smlouvy o budoucí kupní smlouvě, popř. že odstoupení od této smlouvy jim oběma bylo doručeno a že prokázáno nebylo ani naplnění důvodu k odstoupení od smlouvy. Takové výhrady jsou v řízení o dovolání přípustném jen podle bezcenné, neboť skutkový základ sporu nelze při zvažování přípustnosti dovolání zpochybnit a je pro dovolací soud závazný. Argumentují-li žalovaní v tomto směru nesprávným právním posouzením věci, pak pouze tak, že pokud by soudy nepochybily ve zmíněných skutkových závěrech, musely by návazně dospět i k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy dovodit, že odstoupení žalobce od smlouvy o budoucí smlouvě je neplatným právním úkonem. Jinak řečeno, výtka nesprávnosti právního posouzení věci v tomto směru je založena výlučně na kritice správnosti skutkových zjištění.

Prostřednictvím způsobilého dovolacího důvodu uvedeného v , jímž lze namítat, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, žalovaní zpochybnili závěr odvolacího soudu, že smlouva o budoucí kupní smlouvě ze dne 29. 3. 2004 je platným právním úkonem. Oproti odvolacímu soudu prosazují názor, že předmětná smlouva je absolutně neplatná pro neurčitost předmětu plnění. Řešení nastolené právní otázky (určitosti vymezení předmětu smlouvy o budoucí kupní smlouvě) však napadené rozhodnutí zásadně významným nečiní. Nejvyšší soud se ve svých rozhodnutích touto otázkou již opakovaně zabýval (srovnej např. rozhodnutí ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením R 26/98, ze dne 28. 6. 2006. sp. zn. , ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. , ze dne 26. 3. 2008, sp. zn. , a ze dne 17. 2. 2010, sp. zn. ), a mimo jiné dovodil, že právní úkon týkající se části nemovitosti je určitý nejen tehdy, jestliže je část pozemku označena v připojeném geometrickém plánu, ale také tehdy, jestliže je identifikována jiným způsobem, nevzbuzujícím pochybnosti o tom, jaké části pozemku se žaloba týká (např. uvedením údajů z evidence v pozemkové knize). Stejně vnímá určitost právních úkonů ve svých rozhodnutích i Ústavní soud České republiky (např. nálezy ze dne 19. 3. 2002, sp. zn. či ze dne 13. 10. 2004, sp. zn. ). Odvolací soud při posouzení určitosti vymezení předmětu smlouvy o budoucí kupní smlouvě, kterou účastníci uzavřeli dne 29. 3. 2004, postupoval v intencích shora uvedeného výkladu (od ustálené judikatury se nikterak neodchýlil), jestliže dovodil, že označení předmětu smlouvy jako „řadový rodinný dům č. 19, který se bude nacházet na parcele č. parc. 1125/4, o předpokládané užitné podlahové ploše 117,0 metrů čtverečních“ splňuje požadavek určitosti. Protože zjištěný skutkový stav posoudil v souladu s hmotným právem, nemůže být jeho rozhodnutí zásadně právně významné.

Lze uzavřít, že dovolání žalovaných směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalobci, který by podle 243b odst. 5 věty prvé, , a měl právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 25. listopadu 2010

JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á , v. r.

předsedkyně senátu