Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2062/2009

U S N E S E N Í

K. R.

, proti povinnému

Ing. J. V.

, zastoupenému JUDr. Jiřím Naušem, advokátem se sídlem v Kostelci nad Labem, Na sídlišti 804, pro 260 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2006, č. j. -49, takto:

Dovolání

se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 11. 2. 2005, č. j. -29, kterým obvodní soud nařídil podle směnečného platebního rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 14. 10. 2004, č. j. -28, exekuci na majetek povinného pro pohledávku 260 000,- Kč, pro náklady předcházejícího řízení ve výši 10 400,- Kč a náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, a jejím provedením pověřil soudní exekutorku JUDr. Evu Jablonskou. Odvolací soud uzavřel, že podkladový směnečný platební rozkaz byl povinnému doručen a že povinný nedoložil, že podal proti směnečnému platebnímu rozkazu námitky; předložená není opatřena podacím razítkem příslušného soudu ani se nenachází v nalézacím spisu, kam podle záhlaví y měla být určena. Dále uvedl, že exekuční titul byl vydán ve prospěch oprávněného a že povinný neprokázal, že by po jeho vydání došlo ke skutečnosti, s níž právní předpisy spojují přechod nebo převod práva oprávněného. V exekučním řízení je přitom již nerozhodné, jaké okolnosti předcházely vydání exekučního titulu. Při nařízení exekuce dále exekuční soud nezkoumá, zda povinný vymáhanou povinnost splnil dobrovolně, tuto okolnost lze zhodnotit jen v řízení o zastavení exekuce. Odvolací soud současně uzavřel, že podání návrhu na povolení obnovy či žaloby pro zmatečnost není důvodem pro odložení právní moci rozhodnutí ani jeho vykonatelnosti a samo o sobě není ani důvodem pro povolení odkladu exekuce podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “).

V dovolání povinný podrobně popsal, co předcházelo vydání exekučního titulu a dále uvedl, že odvolacímu soudu doložil, že proti směnečnému platebnímu rozkazu podal včas námitky. Uvedl, že oprávněný postoupil směnku firmě Bc. Martin Hrneček, avšak smluvní strany poté od postupní smlouvy odstoupily, aniž došlo k vrácení směnky. Pro nedoložení originálu směnky vlastní pak Obvodní soud pro Prahu 9 k návrhu na umoření směnky zakázal podle této směnky platit a směnka usnesením obecného soudu zanikla. Povinný také podal žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost ve věci samé, o čemž informoval odvolací soud. Ačkoliv tedy předmětem odvolání byly i „závažné právní skutečnosti, které mají zásadní význam po právní stránce“, odvolací soud se jimi nezabýval, „i když tuto skutečnost ve svém rozhodnutí“ konstatoval. Jedná se především o skutečnost, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 2. 7. 2004, č. j. -8, je zakázáno na směnku platit a rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 11. 2. 2005 je na základě směnečného platebního rozkazu nařízena exekuce, tj. je nařízena nucená platba na základě neexistující směnky. Posouzení této otázky přikládá povinný po právní stránce zásadní význam. Navrhl proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolací soud projednal a rozhodl o dovolání podle , občanský soud řád, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12., části první ).

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení exekuce, je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c) (srov. ve spojení s , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů /dále jen „ “/). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Dovolací přezkum předjímaný ustanovením je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního právního významu (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání neumožňují); Způsobilým dovolacím důvodem, kterým lze dovolání odůvodnit, je tedy (vyjma případu, o který zde nejde, kdy by samotná vada podle splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ /ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních/) důvod podle ustanovení , jímž lze namítat nesprávné právní posouzení věci. Při přezkumu napadeného rozhodnutí (tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel napadl) je Nejvyšší soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán ( věta první ).

Ačkoliv povinný přisuzuje napadenému rozhodnutí po právní stránce zásadní význam, hodnocením námitek v dovolání obsažených k tomuto závěru dospět nelze. O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů, a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá), totiž v dané věci nejde, jelikož není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování rozhodných otázek uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe.

Exekučním titulem je v souzené věci směnečný platební rozkaz Městského soudu v Praze ze dne 14. 10. 2004, č. j. -28, kterým bylo povinnému uloženo zaplatit oprávněnému 260 000,- Kč a náklady řízení 10 400,- Kč. Skutečnost, že před vydáním tohoto směnečného platebního rozkazu Okresní soud pro Prahu 9 usnesením ze dne 2. 7. 2004, č. j. -8, vyzval toho, kdo má směnku vlastní vystavenou Ing. J. V. na částku 260 000,- Kč ve prospěch K. R., aby se ve lhůtě dvou měsíců u podepsaného soudu přihlásil a podle možnosti předložil uvedenou u nebo podal proti návrhu na umoření této y námitky, přičemž zakázal, aby podle označené y bylo placeno s tím, že nebude-li podán do jednoho měsíce od uplynutí ve výroku uvedené dvouměsíční lhůty další návrh na umoření y, soud řízení zastaví, je pro nařízení exekuce nerozhodná. Řízení o umoření y předcházelo vydání směnečného platebního rozkazu a bylo věcí nalézacího soudu, aby před vydáním směnečného platebního rozkazu posoudil, zda podmínky pro jeho vydání byly splněny.

Jak již také uvedl odvolací soud, případné napadení exekučního titulu prostřednictvím některého z mimořádných opravných prostředků, není pro nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) a tedy ani pro samotné jeho provedení významné, neboť podání mimořádného opravného prostředku nemá samo o sobě vliv na právní moc ani vykonatelnost napadeného rozhodnutí ( a ). Zrušení exekučního titulu v řízení o některém z mimořádných opravných prostředků má význam v řízení o zastavení exekuce.

S ohledem na podmínky, které soud při nařízení výkonu rozhodnutí zkoumá, je v tomto stádiu řízení právně bezvýznamná i námitka povinného o dobrovolném splnění vymáhané pohledávky. Také tato námitka má význam až v řízení o zastavení exekuce.

Lze uzavřít, že dovolání není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení ; Nejvyšší soud je proto bez jednání ( , věta první ) odmítl ( , věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. listopadu 2010

JUDr. Miroslava J i r m a n o v á, v. r. předsedkyně senátu